Dne 27. listopadu 2023 se po celé České republice stávkovalo. Stávka se týkala různých profesí. Pedagogických i nepedagogických pracovníků, dále také některých vysokoškolských zaměstnanců. Protože se ke stávce připojily i odbory, postihla stávka rovněž sféru podnikatelskou. A tím i nejednoho zaměstnavatele.
Co se dozvíte v článku
Stávka z pohledu pracovněprávního
Stávka je formou protestu zaměstnanců a je vyjádřena tím, že stávkující zaměstnanci organizovaně přeruší výkon práce na určité časové období – např. hodinu, den či několik dnů. Patří mezi významná práva zaměstnanců a je zaručena jak ústavními předpisy, tak řadou mezinárodních úmluv. Účast zaměstnance na stávce je omluvenou nepřítomností v práci, jde o překážkou v práci na straně zaměstnance. Po zaměstnancích, kteří se zapojili do stávky a toto zaměstnavateli řádně oznámili, nemůže zaměstnavatel požadovat dodržování všech povinností vyplývajících z pracovní smlouvy. Jejich nedodržení není porušením a zaměstnance nelze z těchto důvodů postihovat.
Posouzení zákonnosti stávky Nejvyšším soudem ČR (spis. zn. 21 Cdo 2655/2004 ze dne 28. června 2005): Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho závěr, že jiného (zákonného) omezení práva na stávku v českém právním řádu není. Platí tedy, že právo na stávku je zaručeno (článek 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), aniž by (s výjimkou stávek v souvislosti s kolektivním vyjednáváním) bylo v souladu s ústavními principy omezeno, avšak jen tehdy, je-li prostředkem obrany jiných hospodářských nebo sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů.
Stávka a hmotné zajištění zaměstnance
Zaměstnavatel není povinen přidělovat účastníkům stávky po dobu jejího trvání práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Mzda, plat nebo odměna z dohody přísluší zaměstnancům pouze za práci. Je tedy zřejmé, že po dobu stávky, kdy zaměstnanci nepracují, jim hmotné zabezpečení ze strany zaměstnavatele nepřísluší.
Seznamy zaměstnanců pro mzdové účely
Zapojení zaměstnanců do stávky se projednává na jejich shromáždění či členské schůzi odborové organizace. Iniciátor stávky by měl zaměstnavateli oznámit dobu jejího trvání, oznámit počet zaměstnanců, kteří se zúčastní stávky a předat pro účely řádné výplaty mzdy nebo platu jmenný seznam zaměstnanců do mzdové účtárny. Jak již bylo uvedeno, za účast ve stávce zaměstnanci nepřísluší mzda, plat, odměna ani jejich náhrada.
Naopak zaměstnancům, kteří se ke stávce nepřipojili, má zaměstnavatel umožnit výkon práce. Pokud by to nebylo možné, půjde o překážku v práci za straně zaměstnavatele, za kterou jim přísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny ve výši průměrného výdělku podle § 208 zákoníku práce. To se mohlo týkat zejména uzavřených škol. Pedagogičtí pracovníci mohli z domova vykonávat nepřímou pedagogickou činnost, avšak u nepedagogických pracovníků taková možnost není. Tudíž jim v takové situaci přísluší náhrada platu.
Stávka a odvody pojistného
Žádné minimální pojistné na sociální zabezpečení stanoveno není. Z pohledu důchodového či nemocenského pojištění není třeba nic řešit. Jde o neplacenou překážku v práci na straně zaměstnance. Komplikace by naopak mohla vzniknout u zdravotního pojištění. Zaměstnancům se o dobu stávky sníží měsíční hrubý příjem, tj. vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění. Jestliže vyměřovací základ poklesne pod výši aktuální minimální mzdy (v roce 2023 se jedná o částku 17 300 Kč), pak je třeba provést dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Dopočet provede zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnance (jde o překážku v práci na jeho straně, tudíž je případný doplatek jeho záležitostí). Dá se ale předpokládat, že vzhledem k výši příjmů pedagogů, situací, kdy díky stávce klesne vyměřovací základ pod minimum, nebude mnoho. Připadá to v úvahu zejména u kratších pracovních úvazků nepedagogických zaměstnanců.
Jak tedy postupovat z pohledu mzdového účetnictví? Záleží na mzdovém programu. U účastníků stávky se tento den (či část dne) obvykle podřadí pod překážku v práci – tzv. neplacené volno. Program by měl automaticky tento den zpracovat, tj. nevypočítat žádnou náhradu mzdy ani platu, a pokud by se jednalo o zaměstnance, který je povinen odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu a příjem poklesne pod minimum, provést automaticky dopočet zdravotního pojištění. Poskytovatelé mzdových programů zřejmě budou své klienty o postupu v konkrétním programu informovat.
Uzavřené školy a zaměstnanci, kteří museli zůstat doma
Stávka má ale i jiný dopad na zaměstnavatele. Někteří zaměstnanci museli zůstat doma s dětmi, jelikož se jejich škola zapojila do stávky. Jak informovala Česká správa sociálního zabezpečení, rodiče nemají v tomto případě nárok na nemocenskou dávku ošetřovné. Ošetřovné náleží pouze zaměstnanci, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události. Stávka byla vyhlášena s dostatečným předstihem, tudíž nepředvídatelnou událostí rozhodně není.
Rodič nemá nárok na pracovní volno z důvodu péče o dítě podle § 191 zákoníku práce, nepřítomnost by měla být omluvena jiným způsobem. Na základě žádosti zaměstnance (čerpání řádné dovolené, neplacené volno), nebo podle kolektivní smlouvy, nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Zaměstnanec může rovněž pracovat na dálku, pokud to povaha práce umožňuje (od 1. října 2023 ale pouze na základě písemné dohody).
ČLÁNKY DO MAILU