Jak se změní výše důchodu?
Zajímalo by mě, jelikož se o tom nikde nemluví, jak vysoký důchod mi reforma zajistí. Dejme tomu, že mám plat 30 000 korun a rozhodnu se pro opt-out a zvolím konzervativní spoření (tedy do státních dluhopisů).
David Navrátil: Vzhledem k dosud známým informacím nelze provést jasný výpočet.
Nicméně co se týká důchodů ze státního pilíře, v současné chvíli umíme kalkulovat pouze s tím, co platí teď (bráno v dnešních cenách, tedy budoucí inflaci nebereme v úvahu).
Průměrný důchod k prosinci 2010 je 10 531 Kč.
Je pravda, že současné nastavení se bude postupně propadat do stále hlubšího deficitu a stát to bude muset buď sanovat z jiných zdrojů nebo změnit parametry. Pokud umožní vyvedení části peněz do fondů, pak záleží na tom, jak se postaví v takovém případě k důchodu ze státního pilíře. Pokud ho u těch, co se pro to rozhodnou, o příslušnou částku sníží, pak zjednodušeným výpočtem klesne důchod:
- dnes 30letému na 9 537 Kč
- dnes 40letému na 9 805 Kč
- (každý stihne vyvést jinou část, proto se to u toho staršího projeví míň)
Pokud mluvíme o naspořené částky (těch 3 % + 2 %), tak ještě záleží, jaký budeme počítat výnos. Pokud vezmeme 1 % nad inflaci, pak si naspoří v dnešních cenách:
- 30tiletý (za 37 let) 625 621 Kč
- 40tiletý (za 27 let) 433 124 Kč
Průměrná doba dožití je pro tyto kategorie někde kolem 67 let – důchod tedy budou pobírat 9 let a měsíční příspěvek k důchodu z naspořené části tak bude:
- 30tiletý 5 793 Kč
- 40tiletý 4 010 Kč
- Pokud nedojde ke změně aktuálního PAYG (první pilíř), celkový důchod pro 30letého bude 9 537 + 5 793 = 15 330 Kč.
Problém je, že aktuální první pilíř je neudržitelný bez parametrických změn nebo bez dalšího nalití peněz.
Pokud předpokládáme, že první pilíř bude udržován v udržitelném stavu přes snižování náhradového poměru, tak důchod z PAYG poklesne na cca 5 252 + 5 793 = 11 045 Kč (v dnešních penězích), tedy jen o něco méně, než kolik je aktuální důchod.
Z našeho pohledu je reálnější druhé číslo. Ale samozřejmě parametrická změna druhého pilíře může být dělaná přes vyšší pojistné, vyšší věk odchodu do důchodu, resp. kombinací všech tří věcí, takže nejde o fixní číslo, ale reálnější než je první propočet.
Ochrana prostředků v penzijních fondech
Při penzijní reformě má dojít k vyvedení části prostředků na důchody do fondů.
1. Budou tyto fondy pojištěny proti případnému znehodnocení
a) zhroucení měny
b) krachu penzijního fondu
2. Jak budou fondy jištěny proti znehodnocení vkladů (inflace)
3. Jak budou vklady úročeny
4. Budou vklady do fondů jištěny státem
5. Kdo bude jistit ztráty vzniklé chybnými finančními operacemi fondu
David Navrátil: Podle vládního návrhu by stát neměl dávat žádné přímé garance. Místo toho nastaví regulaci fondů takovým způsobem, aby vámi vyjmenovaná rizika minimalizoval. Vedle kontrolních funkce (ČNB) má stát možnost omezit investice v jednotlivých investičních portfoliích ať podle instrumentů (akcie, dluhopisy) nebo regionálně (omezení investic v zahraničí, mimo EU atd.). Stoprocentní záruky však nikdy mít nemůžete a nemáte ji ani v dnešním průběžném systému (např. proti riziku zhroucení měny).
Jinak některé země zavedly pro penzijní fondy podobný institut, jakým je u nás Fond pojištění vkladů pro banky, z kterého jsou pak kryty případné ztráty plynoucí z některých rizik. V návrhu vlády se ale zatím nic podobného neobjevilo. Co se týče úročení, vklady ve fondech (nejen penzijních) nejsou na rozdíl od vkladů v bance úročeny, ale je jim připisován výnos z investovaných prostředků.
Tunelování fondů a měnová reforma
Chtěl bych se zeptat na velice aktuální otázku a tou je: Kdo dnes zaručí, že penzijní fondy nebudou za 20, 30, 40 let vytunelované ? Češi mají bohaté zkušenosti s tunelováním např. investičních fondů, nikdo nebyl potrestán a majitelé se vesele smějí z daňových rájů. Druhá otázka se týká případné měnové reformy (přechod na euro), která např. ze Slováků udělala doslova žebráky ve srovnání s ostatními zeměmi EU platícími eurem ( kurz 1:30). Jak to bude pak s penzijními fondy? Jakou pak budou mít úspory hodnotu?
David Navrátil: Kdo dnes zaručí, že penzijní fondy nebudou za 20, 30, 40 let vytunelované? Dvě poznámky.
Za prvé, stoprocentní záruka neexistuje. Nicméně od divokých devadesátých let jsme se posunuli, finanční systém byl reformován, byla schválena regulace a na finanční systém důsledně dohlíží Česká národní banka. Není náhodou, že ČR během této krize nemusela podporovat svůj finanční systém pumpováním peněz tak, jak jsme to viděli v jiných zemích EU. Samozřejmě to neznamená, že jako klient nemusíte při výběru banky, penzijního fondu atd. nebrat v úvahu kredibilitu finanční instituce.
Za druhé, stávající průběžný systém, tak jak je nastaven, není udržitelný. Jinými slovy, pokud neproběhne penzijní reforma, tak bychom sice nemuseli říci, že průběžný systém byl vytunelován, ale zcela určitě byste nebyl se státní penzí spokojen. Neexistuje žádný penzijní systém bez chyb. Zavedení druhého pilíře tedy nevyřeší vše, ale výrazně diverzifikuje riziko.
Ke druhé otázce: přistoupení Slovenska k EMU neudělalo ze Slováků žebráky, protože konverzním kurzem 1:30,126 nebyly děleny jen úspory, mzdy, ale i ceny a závazky.
Změna penzijního fondu
V případě, že si v rámci reformy rozhodnu, že část peněz z odvodů na sociální zabezpečení budu převádět na účet penzijnímu fondu, je počítáno s tím, že mohu penzijní fond změnit, když se mi například nebudou líbit jeho výnosy?
Mimochodem ta tři procenta mi bude někdo strhávat, nebo si to budu muset zasílat sama prostřednictvím trvalého příkazu? Kolik budu muset minimálně u penzijka spořit, abych si ta tři procenta mohla odvádět?
Jak se vlastně důchodová reforma konkrétně dotkne OSVČ? Někde jsem se dočetla, že bychom snad měli odvádět i celkově méně.
Aleš Poklop: Penzijní fond bude možné změnit. Každý penzijní fond bude mít (resp. penzijní společnost) povinnost vytvořit 4 účastnické fondy s různou investiční strategií – dynamický, vyvážený, konzervativní a státních dluhopisů, a tím pádem budou i výnosy těchto fondů odlišné. Klient proto bude moci přestupovat mezi těmito fondy v rámci jedné penzijní společnosti. Stejně tak bude mít možnost přestoupit i do jiného penz. fondu, resp. penzijní společnosti.
Ze současné 28% pojistné sazby na důchodové pojištění, která je nyní každému zaměstnanci strhávána z tzv. superhrubé mzdy, budou 3 % odváděna do penzijních fondů prostřednictvím nově vytvořeného jednotného inkasního místa, které zároveň povede centrální registr pojištěnců. K těmto 3 % bude muset pojištěnec odvádět ještě 2 % ze své hrubé mzdy, které mu budou opět automaticky strhávány. Zaměstnanci proto nebudou muset zadávat trvalý příkaz k platbám.
David Navrátil: Co se týče OSVČ, tam se ministerstvo financí podle posledních informací chystá srovnat pravidla pro odvody se zaměstnanci, což by mohlo ukazovat na to, že by se jich stejným způsobem mohla týkat i reforma penzí. Ani tady jsme ale jednoznačné stanovisko nezaznamenali.
Účast v systému spoření do soukromých fondů
Účast v systému spoření do soukromých fondů – můžu se zúčastnit, i když mně je více než 35 let?
David Navrátil: Podle současného návrhu si do nových penzijních fondů bude mít možnost spořit každý člověk. Ovšem lidé starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce příštího roku, zda se reformy zúčastní nebo ne. Pak už nebudou moci z průběžného pilíře odejít a vstoupit do nově vzniklého pilíře.
Staré smlouvy penzijního připojištění
Chtěla bych se zeptat jak to bude se starými smlouvami u syna, kterému je 28 let, zůstanou v platnosti?
Aleš Poklop: Penzijní reforma se nijak nedotkne současného penzijního připojištění. To po provedení reformy nezanikne, ani se nebude nijak měnit. Lidé si budou moci touto formou dále šetřit na penzi. Nedojde ani ke změně současných smluv.
Syn proto může pokračovat ve spoření u stávajícího penzijního fondu, bude si však moci před dovršením 35 let věku také začít spořit v nově vzniklých fondech.
Naspořené prostředky v rámci dědictví?
Asi jedním z nejdůležitějších aspektů bude, zda prostředky naspořené dobrovolně v opt-outu budou vypláceny formou renty a pokud ano, zda nevyčerpané prostředky budou dědičné.
David Navrátil: K původním informacím doplnil ministr Kalousek informaci, že možnosti výplaty budou dvě. Zaprvé formou převedení naspořených prostředků do životního pojištění, pojišťovna na základě této částky stanoví měsíční rentu a tu pak bude doživotně klientovi vyplácet. V takovém případě by klienti ztráceli možnost dědit. Pojišťovna totiž rozloží rizika a o co méně vyplatí klientů, kteří zemřou dřív než vyčerpají celou částku, o to více zaplatí klientům, kteří se naopak dožijí déle.
Druhou formou je stanovení měsíční renty a doby, po kterou se bude vyplácet (opět na základě naspořené částky). V takovém případě by v případě předčasného úmrtí zbylé prostředky byly předmětem dědického řízení. Na druhou stranu ale důchodce „riskuje“, že se dožije vyššího věku, než do kdy si nastavil vyplácení renty, a ta mu tak dále vyplácena nebude.
Aleš Poklop: Z toho, co bylo dosud zveřejněno, vyplývá, že v případě úmrtí klienta by řešení mohlo být následující:
- Pokud klient zemře v době před nárokem na výplatu renty, budou naspořené prostředky součástí dědictví
- Pokud klient zemře v době pobírání renty, měla by být výplata zbylých prostředků upravena obdobně jako je tomu nyní v penzijních fondech, to znamená:
- v případě výplaty doživotní renty při úmrtí klienta by se vyplácela po stanovenou dobu pozůstalostní penze určeným osobám
- v případě renty na dobu určitou by se vyplácela pozůstalostní penze určeným osobám až do vyčerpání naspořených prostředků
Náklady příštích období
Jak penzijní fondy vyřeší svůj problém s tzv. „náklady příštích období“, které vznikly správou peněz účastníků penzijního připojištění?
Aleš Poklop: V navrhované důchodové reformě se připravuje transformace stávajících penzijních fondů na penzijní společnosti. V rámci transformace by měl být oddělen majetek společnosti od majetku účastníků. Náklady příštích období přejdou na penzijní společnost a tudíž se nedotknou hospodaření jednotlivých nově založených účastnických fondů.
Jaké výhody v rámci nového systému?
Máte už nějaké informace o tom, který ze způsobů bude výhodnější? Nabídne vláda těm, kteří śe přihlásí ke spoření, nějaké výhody, například snížení sociálního pojištění?
Aleš Poklop: V současné chvíli nevíme více, než co se z médií dozvěděla veřejnost. Konkrétní parametry ale ještě nejsou známy, ty se teprve budou dále rozpracovávat. není tedy jednoduché nyní komentovat plánované výhody. To je spíše otázka na autory reformy, vládu.
Nicméně jedním z důležitých bodů bude, jak se případné rozhodnutí vyvést část prostředků do soukromého spoření ve fondu projeví na důchodu ze stávajícího průběžného pilíře. Obecně lze říci, že spoření ve fondu by mělo být výhodnější. Už jen proto, že si budete řádově 40 let spořit na důchod, který trvá průměrně 10 let. Částku, kterou budete pravidelně měsíčně odvádět do fondu, byste tedy v každém svém důchodu měl vidět 4krát (bez zohlednění výnosů fondu a inflace). Pokud stejnou částku necháte v průběžném systému, projeví se vzhledem k aktuálním poměru pracujících a penzistů v jednom důchodu pouze 1,8krát (a v roce 2050 podle Bezděkovy zprávy pouze 1,2krát).
Odpovědi zpracovali:
David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny
Aleš Poklop, generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny
ČLÁNKY DO MAILU