Tak třeba svého času jsem uvažoval o pořízení nějaké elektroniky, v kamenném krámu se mi zdála drahá, tak jsem hledal a našel jeden ešop, kde se ta cena i s poštovným a balným zdála příznivější, tak jsem to tam objednal. Přišlo mi od nich, že momentálně mají problém s dodavatelem, jestli trvám na objednávce, odpověděl jsem, že ano a pokud mi to dodají za původně nabídnutou cenu, tak až moc na to nespěchám. A od té doby se neozvali. A to ten ešop řadím k těm lepším, nechtěli platbu předem ani mi neposlali (zatím) na dobírku kus cihly.
Nebo jsou teď IN různé slevotento. Tak mi přišel spam od jednoho z nich - nabídka kamery do auta, zdálo se mi to zajímavé, ale dočetl jsem se tam, že musím nejdřív mít nějaký voučr, abych si tu kameru mohl koupit. Tak jsem jim napsal, kde si ten voučr mohu koupit, kolik stojí (abych pak nedopadl, slovy klasika "Nechci slevu zadarmo") a jestli bych si tu kameru mohl někde vyzvednout (abych nekupoval zajíce v pytli a ušetřil za poštovné a balné), odpověděla mi nějaká buchétka od nich, že oni jen prodávají ty voučry (ani mi nesdělila kde a za kolik) a s ostatním nemají nic společného.
...že ho v pětačtyřiceti poveze houkavý auto do špitálu s prasklýma žaludečníma vředama, o kterých ani netušil, že je má. A až mu doktoři řeknou, že má játra jako šedesátník a na slinivce novotvary, třeba mu konečně dojde, že některé věci prostě nestojí za to.
Klíčem k úspěchu není více pracovat, ale uvědomit si, že z mé touhy po vile s bazénem a auťáku má prospěch někdo úplně jiný (jmenovitě ksindl, který se živí stavbou sádrokartonových "vil" na orné půdě a výrobou metalízových chrastítek ve tvaru automobilů). Uvědomit si, že to nepotřebuju a vlastně ani nechci; že to oni mi podsouvají fiktivní potřebu, aby udělali kšeft. Že když se na ty jejich bazmeky vykašlu a nebudu tuhletu bandu živit, stačí mi k dosažení spokojeného života dvě hodiny práce denně. Že "jít do toho naplno", když tři čtvrtiny mnou vyprodukovaných hodnot sežere někdo jiný, je sebevražedný nesmysl.
Je to takový šlapací kolečko pro křečky, kam jsme si vlezli a šlapem, protože nám výrobci šlapacích koleček namluvili, že šlapat v kolečku je smysl života. Takže přátelé, z koleček vystoupit a tolik to nežrat. Kdo nepracoval, umřel - a kdo pracoval, ten umřel taky, ale dřív.
I to je názor a může být životní postoj. A já vám ho v žádném případě neberu ;)
A věřte jen prosím, že (ač je to často stres), tak mě mé podnikání kolem http://www.different.cz naplňuje. Z dovolené se vždy už těším do kanceláře. Je to asi divné, ale je to tak.
Každopádně moc děkuji za názor k mému článku ;)