Stanovení cíle je klíčem k úspěchu
Nejsnazší cestou, jak se vypořádat s nedostatkem času, je si umět čas správně zorganizovat. V první řadě je potřeba stanovit si cíl či cíle. Bez cíle nevíme, čeho chceme dosáhnout. Neznáme cestu a tedy kam vůbec směřujeme. Navíc chybí jakýsi „motor“ v podobě motivace, která člověka žene k dosažení stanovených cílů.
Každý člověk má nějaké sny a touhy. Proč tedy nějaké přání nepřeměnit na cíl? Většinou se jedná o dlouhodobé cíle, ke kterým je nutné se postupně dopracovat. Např. vybudování společnosti se 300 zaměstnanci, s mnohamilionovým obratem a na zelené louce se nepodaří během několika dní či týdnů, ba i měsíců. Je tedy dobré si stanovit cíle krátkodobé, třeba i jednodenní nebo týdenní.
Postupným plněním dílčích krátkodobých cílů se člověk čím dál více přibližuje ke svému hlavnímu dlouhodobému cíli. Jednotlivé dílčí úspěchy „ženou“ každého dopředu a motivují ho k dosahování dalších, krátkodobých. Splnění jednotlivých cílů má pozitivní vliv na sebevědomí člověka, i celou jeho psychiku. A neúspěch 1 dílčího cíle nemusí nutně znamenat neúspěch konkrétního dlouhodobého cíle, ke kterému člověk směřuje, a vzdávat se ho.
Není cíl jako cíl
Ovšem není dobré si stanovit jakýkoliv cíl. Každý cíl by měl splňovat určitá kritéria. Měl by být hlavně reálný, uskutečnitelný. Pokud bude cílem „stát se letos prezidentem republiky“, zřejmě to není to pravé. Dalším možným kritériem může být určitá měřitelnost. Např. cíl „zvýšit roční obrat“ je vhodné doplnit o kolik, do kdy, jakými možnými způsoby, atd., aby bylo možné po dosažení cíle či uplynutí stanovené doby porovnat skutečnost s plánem a vyčíslit odchylky.
Časový snímek
Pokud se cíle nedosáhne z důvodu nedostatku času, i když má člověk pocit, že pracuje „od nevidím do nevidím“ a není možné ve svém nabytém programu také najít alespoň trochu volného času, dobrým pomocníkem může být tzv. časový snímek. Jeho cílem je sledovat jednotlivé aktivity v průběhu dne, stanovit jejich podíl na celkovém času a odhalit ty tzv. žrouty času.
Po dobu cca 2–3 týdnů se zapisuje zhruba po půl hodinách náplň práce. Podstatou je, aby zkoumané dny byly „typickými“ dny v týdnu, nevyskytovaly se v převážné míře aktivity, které nejsou běžně provozovány apod. Jednotlivé oblasti náplně práce je vhodné rozdělit do několika skupin – např. práce, relaxace, „nicnedělání“, spánek, hygiena, doprava, jídlo atd., vždy podle individuálních potřeb, ale v dostatečné míře, aby pak přehled činností ukazoval skutečně věrný obraz dne.
Doba jednotlivých aktivit se sečte a vyčíslí se, kolik procent na celkovém sledovaném čase zaujímá. Z grafu pak lze jednoduše vyčíst, která aktivita zabírá nejvíce času, a kolik minut či dokonce hodin je zbytečně promrháno. Chce-li manažer, podnikatel, ale i kdokoliv jiný změnit své časové potřeby, měl by se zaměřit právě na kategorii „nicnedělání“, popř. nějaké jiné, které se mu zdají z časového hlediska nejvíce časově náročné a které nepotřebují tak velký časový prostor.
Častým „žroutem času“ bývá „nicnedělání“ nebo hledání věcí. Slogan „chaosu vládne inteligent“ zřejmě nebude úplně ideální. Na druhou stranu hledání „pečlivě“ uklizené věci také může zabrat cenný čas. Proto je mnohdy dobré se při svém průzkumu zaměřit i na tento druh „aktivity“ a vymezit pro něj samostatnou skupinu. Mnohdy může velké množství času spotřebovat i doprava – cesta do práce a zpět.
V každém případě by člověk ze svého programu neměl vynechat činnosti jako relaxace nebo spánek. Přesto spánek v průměru nad 10 hodin denně u dospělého a zdravého jedince také stojí k zamyšlení, stejně tak i přesahuje-li průměrná doba strávená v koupelně cca 2 hodiny denně. Relaxace by měla být dostatečná, s ohledem na časové možnosti.
ČLÁNKY DO MAILU