Jak správně zachytit snížení hodnot aktiv v účetnictví?

Je však důležité zdůraznit, že hodnota aktiv se může pouze snižovat. Nelze tedy hodnotu aktiv navyšovat, a to ani v případě, že by jejich reálná hodnota byla vyšší.

Aktiva dotčená snížením hodnoty

Aktiva, kterých se snížení hodnoty týká, lze rozdělit do dvou hlavních kategorií – dlouhodobý majetek a zásoby. Existují ovšem i další aktiva, jejichž hodnotu lze snížit prostřednictvím těchto nástrojů – například pohledávky. Níže se ovšem zaměříme zejména na dlouhodobý majetek a zásoby.

Dlouhodobý majetek, u kterého se nejčastěji snížení hodnoty řeší, jsou například budovy, stroje, zařízení, vozidla a nehmotná aktiva, jako jsou patenty a software. Dlouhodobý majetek je využíván k podpoře provozní činnosti podniku po delší dobu a jeho hodnota by měla být periodicky přezkoumávána právě proto, zda nemá dojít ke snížení jejich hodnoty.

Dále se snižování hodnoty týká zejména zásob. Zásoby zahrnují suroviny, materiály, nedokončenou výrobu a hotové výrobky. Jedná se o aktiva, která jsou určena k prodeji nebo spotřebě v rámci běžné činnosti podniku. Hodnota zásob by měla být pravidelně přezkoumávána, aby odrážela jejich skutečnou realizovatelnou hodnotu.

Význam má snížení hodnoty také v účetních výkazech, ze kterých je potom patrné, jakou reálnou hodnotu mají konkrétní aktiva. Účetní jednotka totiž může například vykazovat zásoby v hodnotě deseti milionů, ale neprodá je ani za jejich polovinu. Právě proto by měla účetní jednotka dočasně, případně i trvale, snížit jejich hodnotu.

Dočasné a trvalé snížení hodnoty aktiv

Snížení hodnoty aktiv může být buď dočasné, nebo trvalé, přičemž účetní zachycení těchto dvou typů má významný dopad a v mnohém se liší.

Dočasné snížení hodnoty majetku znamená, že hodnota aktiva poklesla, ale je pravděpodobné, že se v budoucnu vrátí zpět na (nebo nad) svou hodnotu. V účetnictví se toto snížení hodnoty zachycuje prostřednictvím opravných položek.

Trvalé snížení hodnoty nastává v takovém případě, kdy hodnota aktiva poklesla natolik, že je nepravděpodobné obnovení její původní hodnoty. V takovém případě je nutné snížit účetní hodnotu aktiva trvale a toto snížení hodnoty zachytit v hospodářském výsledku prostřednictvím odpisů.

Dočasné snížení hodnoty aktiv (opravné položky)

Opravné položky se tvoří v situacích, kdy dojde k dočasnému snížení hodnoty aktiv, a to zejména u zásob. Opravné položky se však tvoří velmi často také k pohledávkám, zřídkakdy potom k dlouhodobému majetku.

Opravné položky jsou vytvářeny na základě předpokladu, že hodnota aktiva může v budoucnu opět vzrůst. Typickými důvody pro tvorbu opravných položek jsou například dočasný pokles tržní ceny zásob například z důvodu sezónnosti nebo zastaralosti zásob.

Ve vztahu k účtování o opravných položkách dochází nejčastěji k těmto účetním operacím:

O rozpuštění opravných položek se účtuje ve chvíli, kdy pominou důvody k účtování o opravné položce. Opravné položky tedy umožňují flexibilně reagovat na dočasné změny hodnoty aktiv bez nutnosti přímého zásahu do účetní hodnoty aktiva.

Trvalé snížení hodnoty aktiv (odpisy)

Trvalé snížení hodnoty aktiv je zachyceno prostřednictvím odpisů. Odpisy představují postupné snižování účetní hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu jeho životnosti, které odráží opotřebení nebo technologické zastarání.

Účetní operace spojené s odpisy zahrnují následující:

Je důležité upozornit na to, že účetní odpisy se nemusí rovnat daňovým odpisům. Zatímco účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení nebo zastarání majetku, daňové odpisy jsou stanoveny na základě daňových zákonů a mohou být optimalizovány s ohledem na daňovou povinnost účetní jednotky. V některých případech se však účetní a daňové odpisy rovnají, a to třeba v případě odpisů drobného majetku.

Vliv opravných položek a odpisů na hospodářský výsledek a základ daně

Opravné položky a odpisy mají svou roli nejen v případě účetního zachycení snížení hodnoty aktiv, ale mají přímý dopad na výsledek hospodaření a mohou také výrazně ovlivnit základ daně. 

Odpisy a opravné položky jsou nákladovými položkami, které snižují výsledek hospodaření účetní jednotky. Čím vyšší jsou odpisy a opravné položky, tím nižší bude hospodářský výsledek. U opravných položek je však potřeba myslet na to, že pokud dojde k jejich rozpuštění, projeví se tato změna formou zvýšení hospodářského výsledku.

Odpisy mají přímý vliv na základ daně, protože účetní odpisy, které se počítají podle účetních standardů, se mohou lišit od odpisů daňových, jejichž tvorba je upravena zákonem o daních z příjmů. Rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy mohou vést k dočasným rozdílům, které se projeví v odložené daňové pohledávce nebo závazku. U opravných položek je třeba dbát na to, že jsou daňově neuznatelné, a tím tedy zvyšují základ daně.