Účetní by měli zpozornět například při vysokých příjmech a výdajích na bankovním účtu, které probíhají v hotovosti a bezprostředně po připsání prostředků, ačkoliv tomu neodpovídá sociální situace jednatele, nebo v případě, kdy je skutečným majitelem společnosti jiná osoba, než je uvedeno v obchodním rejstříku.
Podezřelé transakce musí účetní hlásit
Účetní mají už nějaký ten pátek zákonnou povinnost kontaktovat v případě nestandardních kroků a podezřelých obchodů svých klientů Finanční analytický úřad (FAÚ). „Přesto u účetních často převládá pocit “nebýt udavačem”. Zároveň si mnoho účetních, kteří pracují jako OSVČ, povinnosti vyplývající ze zákona 253/2008 Sb., (tzv. AML zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a ze zákona o provádění mezinárodních sankcí (69/2006 Sb.) neuvědomují, nebo je dokonce neznají,“ upozorňuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).
Důvodů, proč účetní podezřelé aktivity nehlásí, je podle KCÚ několik:
● jsou loajální ke svým klientům, ač tím v důsledku mohou ohrožovat i sami sebe,
● pracují s těmi klienty, které si “sami” vyberou, tj. s poctivými,
● mají obavy ze ztráty zakázky či obchodu,
● neznalost AML zákona a povinnosti hlásit podezřelé obchody,
● strach z úřadu FAU, který bude chtít nahlížet do účetních dat nebo zabavit hardware.
Jaké jsou rizikové faktory?
Odborníci každopádně samostatně podnikajícím účetním doporučují si klienta před začátkem spolupráce pečlivě zkontrolovat. „A to nejen „face to face“, ale třeba i ofocením občanského průkazu či jiného ID dokladu. K ofocení samozřejmě potřebujete souhlas dané osoby s poskytnutím údajů. Zároveň byste měli od klienta obdržet uspokojující odpovědi na všechny nestandardní aktivity či transakce, které se vymykají předmětu činnosti jeho podnikání. Jen tak budete svou profesi vykonávat opravdu profesionálně,“ radí Vašek.
Hlavní faktory, na něž by si účetní měli dát pozor:
- vysoké příjmy a výdaje na bankovním účtu, které probíhají v hotovosti a bezprostředně po připsání prostředků, ačkoliv tomu neodpovídá sociální situace jednatele,
- neschopnost poskytnout součinnost při kontrole podkladů pro účetnictví,
- majitel účtu je z rizikové destinace,
- za jednatele jedná někdo jiný, případně je zřejmé, že jednatel společnosti není samostatně schopen vykonávat a řídit podnikatelskou činnost společnosti,
- za klienta jednají zahraniční osoby, které nemají žádnou vazbu na ČR, a není zjevný důvod, proč chtějí podnikat v ČR,
- vysoké osobní vklady hotovosti do společnosti nebo vysoké dary v hotovosti,
- účetní případy neodpovídající předmětu činnosti daňového subjektu,
- úhrady za dodávky zboží a služeb v hotovosti od subjektů, které zjevně nemohou disponovat takovým objemem peněžních prostředků,
- postupné rozpouštění nelegálně získaných peněz (např. vysoké obraty v restauracích nebo obchodech, v nichž na základě znalosti místních poměrů není velký provoz apod.),
- činnost společnosti bez zaměstnanců nebo bez provozního zázemí,
- obchody se subjekty z tzv. daňových rájů nebo s nekontaktovatelnými subjekty,
- skutečným majitelem společnosti je jiná osoba, než je uvedeno v obchodním rejstříku
Pokud účetní při spolupráci s klientem narazí na jakýkoliv z výše uvedených faktorů, nebo dokonce jejich kombinaci, měl by podle KCÚ danou osobu nahlásit na FAÚ.
Účetních ve firmách se povinnosti netýkají
Jak dále upozorňuje KCÚ, povinnosti vyplývající z AML zákona se netýkají účetních, kteří jsou v pracovním poměru. To v současné době vytváří určitou nerovnost v rámci výkonu účetní profese. Ideální by bylo, kdyby existovala vhodná regulace účetní profese, která by jasně specifikovala jejich právní povinnosti. Účetní, kteří by podle ní jednali, by pomohli ekonomice odhalit nezákonné transakce. Ti, kteří by ji ignorovali, by čekal postih. Celkově by se tak pročistil trh od neprofesionálních účetních,
uzavírá Libor Vašek.
ČLÁNKY DO MAILU