Dnes se z ní však stala jednoduše věc přežití. Nehledě na to, že se spojuje nejen s idejemi, vizemi a hodnotami, ale také konkrétně šetří firemní peněženky. Pokud se tedy organizace dokáže přizpůsobit. Jak říká Dan Heuer z konzultační společnosti Fair Venture, zaměřené na společenskou odpovědnost a firemní udržitelnost, přesná výše úspor je sice velmi individuální záležitost, ale i u malých a středních firem se může jednat klidně o milióny korun ročně. Více o společenské odpovědnosti firem se dozvíte v článku Společenská zodpovědnost se brzy stane nutností. Koho se bude týkat povinně?
Co se dozvíte v článku
Příprava na budoucnost – zdroje i zákazníci
Když se v roce 2016 ve společnosti McKinsey & Company ve své studii (The circular economy: Moving from theory to practice) zaměřili konkrétně na trend cirkulární ekonomiky, který je součástí udržitelnosti, a to v celoevropském rozměru, ukázali, že právě cirkulární ekonomika může do roku 2030 vygenerovat v Evropě úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur a výnosy ve výši 600 miliard eur ročně.
Nehledě na to, že cílená snaha o udržitelnost pro firmy znamená i jistou konkurenční výhodu a připravenost na to, co teprve přijde. V budoucnu lze očekávat poplatky za emise skleníkových plynů, zvyšující se ceny energií, vody i zpracování odpadu, také vyšší tlak na genderovou rovnost a především změny preferencí zákazníků,
tvrdí Dan Heuer.
3 oblasti firemních úspor
Zároveň vysvětluje, že úspor mohou firmy dosáhnout ve třech oblastech:
- Ušetřit mohou za energie – sem patří snižování energetické náročnosti, využití vlastních obnovitelných zdrojů nebo dešťové vody.
Například instalace fotovoltaických panelů má velmi krátkou návratnost, pokud firma dokáže využít energii hned, jak ji vyrobí, a nemusí ji tedy ukládat,
popisuje. - Dalším zdrojem úspor jsou odpady. Podle Dana mají totiž firmy s tím, jak se rozvíjí recyklace, možnost své odpady přímo dál prodávat jako zdroje.
Firma se tak vyhne nejen poplatkům za likvidaci odpadu, ale ještě své odpady prodá,
připomíná dvojí finanční efekt takového postupu. Na českém trhu také rostou v tomto směru různé podpůrné projekty, jako je například Institut cirkulární ekonomiky nebo digitální odpadové tržiště Cyrkl, kde je možné firemní odpady přímo zobchodovat. - Třetí oblast úspor, které se týkají udržitelnosti, pak vidí i v samotné firemní kultuře. Firmy, které do procesu udržitelnosti zapojují své zaměstnance, totiž podle něj prudce snižují fluktuaci lidí a šetří tak nemalé finance, které jinak stojí nábor nových zaměstnankyň a zaměstnanců.
Jak zezelenat? Tady je inspirace pro zelenáče
Takový způsob myšlení jde ve firmách ruku v ruce s inovacemi, o čemž se více dočtete v článku Ekologický přístup je móda pro bohaté. Jaké další „zelené“ mýty v byznyse bují? Sandra Feltham z konzultační agentury Flagship, specializované na firemní strategii udržitelnosti a nefinanční reporting, v článku také vyvrací mýtus, že být a chovat se ekologicky
je jen trend a nadstavba pro firmy, které na to mají, že to akorát „sežere“ spoustu peněz a návratnost je nulová.
Pustit se do práce je přitom možné postupně – je zjevné, že oblastí pro změnu je ve firmách mnoho. Inspirací jsou i velké společnosti, které si dávají v oblasti udržitelnosti ambiciózní cíle. Příkladem je třeba Unilever, který se hlásí ke snižování nejen uhlíkových emisí, chce mít dodavatelský řetězec nezávislý na odlesňování, zabývá se plastovými odpady, vodním hospodářstvím i biologickou rozložitelností svých produktů. Dělat byznys udržitelně a spolupracovat na jeho strukturálních změnách nebylo nikdy akutnější,
řekla Michaela Franeková, ředitelka společnosti Unilever pro Česko a Slovensko, k novým závazkům do roku 2023, 2030, respektive 2039, které firma zveřejnila zrovna v polovině letošního června.
A proč? Změny útočí, udržitelnost pomáhá
Dan Heuer pak dává celou problematiku udržitelnosti do kontextu změn a neočekávaných událostí. Podobných, jako je právě nynější pandemie koronaviru. Tedy situací, které od firem vyžadují rychlé rozhodování a rychlou reakci.
A objasňuje: Udržitelnost zohledňuje i jiné než finanční ukazatele firmy. Udržitelné firmy tak o sobě průběžně sbírají informace, které jim pomáhají lépe plánovat a rozhodovat se v případě potřeby. Příkladem takových informací jsou očekávání zákazníků a zaměstnanců, poměr mužů a žen a věková struktura zaměstnanců, uhlíková stopa, environmentální dopad produktu, spotřeba energií množství odpadu a mnoho dalšího.
Firma, která má takové informace k dispozici, je pak podle něj právě v případě krizí nebo nutných změn odolnější. Zná také názor veřejnosti a ví, kde může rychle ušetřit a jak na změny vlastně bez otálení reagovat. Úspěšná bude ta firma, která dokáže zareagovat rychle i v případě neočekávaných změn,
dodává. Další argumenty a zkušenosti z praxe čtěte v článku Nedávejte za zájem o klima „přes držku“, podnikejte raději udržitelně.
Flexibilita totiž není jen o home office
Reakcí na koronavirus se navíc některé firmy doslova otužily. Jak Dan Heuer také připomíná, nařízená karanténa jim totiž ukázala, že když je to nezbytně nutné, jsou opravdu schopné zavést v krátkém čase zásadní změny. Takové změny, které fungování firem zasáhnou do hloubky a dřív se k nim nemohly rozhoupat.
Aktuálně je takovou změnou a podrobně diskutovaným tématem typicky třeba home office. To dál otevírá dveře flexibilitě, na které mohou firmy opět ušetřit. Mohou totiž snížit celkový počet míst, motivovat lidi k práci z domova a šetřit za pronájem. A flexibilitu lze posunout ještě dál. Dnes je již například možné využívat energii pouze tehdy, když je levná. Vše záleží jen na tom, zda se firma dokáže přizpůsobit,
tvrdí specialista na udržitelnost.
ČLÁNKY DO MAILU