Osoba samostatně výdělečně činná, ať už na začátku výdělečné činnosti nebo v jejím průběhu, čas od času zvažuje vklad soukromého majetku do podnikání. A do obchodního majetku lze vložit ledacos. Hmotný i nehmotný majetek, zásoby nebo pohledávky. Nikdy se však nevkládají závazky. A to ani za situace, že by z nich měly později poplatníkovi plynout příjmy. Pravděpodobně nejčastěji se vkládá hmotný a nehmotný majetek a na to samozřejmě pamatuje i zákon o daních z příjmů. Čtěte více: Jak se z OSVČ stát „eseróčkem“? Nejčastěji postupným převodem majetku
Co a za jakou cenu lze vložit jako majetek do podnikání?
Podle zákona o daních z příjmů § 4 odst. 4 je obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, které jsou vlastnictvím poplatníka nebo o kterých bylo nebo je účtováno nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence“). Je tedy jasné, že o obchodním majetku můžeme uvažovat pouze v případě jeho vlastnictví a dále pokud vedeme účetnictví nebo daňovou evidenci. Osob uplatňujících výdaje procentem z příjmů se problematika týkat nebude. Logicky nemohou ani případné výdaje spojené s údržbou či opravou vloženého majetku v účetnictví nebo v daňové evidenci uplatnit. Stanovené procento totiž obsahuje veškeré výdaje spojené s podnikatelskou činností. Čtěte více: Víte, který majetek lze vložit do podnikání?
Při ocenění majetku se postupuje v souladu se zákonem, konkrétně § 29, kdy se vstupní cenou majetku rozumí pořizovací cena, vlastní náklady, reprodukční pořizovací cena, hodnota technického zhodnocení a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku, tj. oceněná soudním znalcem.
U majetku staršího než jeden rok s fakturou nebo kupní smlouvou nevystačíme
Neznamená to ale, že stačí jednoduše pohledat fakturu nebo jiný doklad o pořízení a vložit do podnikání majetek léta používaný v ceně, za kterou byl kdysi pořízen. Na tyto případy zákon o daních z příjmů pamatuje a upřesňuje situaci ustanovením § 29 odst. 1 písm. a: U movitého majetku, který poplatník pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena reprodukční s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.
Reprodukční pořizovací cena je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona o oceňování majetku. Čtěte více: Reálnou hodnotu majetku zjistíme až při směně
V ostatních případech (u majetku pořízeného ve lhůtě kratší než jeden rok před vložením do podnikání) postačí faktura, případně jiný doklad o pořízení, např. kupní smlouva. A vůbec přitom nevadí, že na dokladu není uvedeno identifikační číslo. Majetek byl totiž původně pořízen na jméno soukromé fyzické osoby, tj. nepodnikatele.
Nemovitý majetek do 5 let od zápisu v katastru za cenu pořízení
U nehmotného majetku platí obdobné pravidlo, jen s tím rozdílem, že nejde bez stanovení reprodukční pořizovací cenou vložit nemovitost úplatně pořízenou v době delší než 5 let. Dnem pořízení se přitom rozumí zápis do katastru nemovitostí. Jestliže je doba mezi nabytím a vložením do majetku kratší 5 let, je pořizovací cenou cena, za kterou nemovitost poplatník prokazatelně nabyl. Ovšem v případě pořízení ve vlastní režii se podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, nepřihlíží. Čtěte více: Víte, jak účetně a daňově vyřešit prodej obchodního podílu společníka?
I kdybychom k podnikání využívali jedinou místnost, nemovitost se musí vložit celá
Do obchodního majetku nejde vložit část nemovitosti, i kdyby hodlal poplatník při podnikání využívat například jen jedinou místnost. V takovém případě se musí rozmyslet – buďto vloží nemovitost celou, nebo ji nevloží vůbec. Při stanovení ročních daňových odpisů jednoduše spočítá odpis z hodnoty celé vložené nemovitosti a do daňově uznatelných výdajů uplatní pouze poměrnou část stanovenou podle vhodně zvoleného kritéria. Takovým kriteriem zpravidla bývá poměr podlahové plochy využité k podnikání a k soukromému využití, tj. k bydlení poplatníka. Stejné pravidlo se využije i ke krácení případných výdajů na údržbu a opravy. Čtěte více: Nemovitost k podnikání – za vlastní nebo na úvěr?
Jestliže by se poplatník následně rozhodl nevyužít výdaje skutečné ale uplatnit výdaje procentem z příjmů, jednoduše nebude v daném zdaňovacím období odpisy uplatňovat. O nevyužité odpisy se ovšem doba odpisování majetku neprodlužuje. Podnikatel roční výši odpisů evidenčně zaznamená, a v následujícím roce, pokud bude uplatňovat výdaje skutečné, pokračuje v odpisování. Jiná situace by byla, kdyby odepisování majetku jen přerušil. Toho je možné využít při uplatnění skutečných výdajů, například ke snížení ztráty z podnikání.
ČLÁNKY DO MAILU