Při instalaci záleží také na konkrétním hardwaru. Např. dostat XP na novější počítače nebo naopak Win7 na starší je docela porod. Pokud problém není (a v dnešní době musíte mít hodně exotický hardware, aby ho Linux neznal), tak je instalace Linuxové distribuce podstatně rychlejší. Stačí nahrnout základ (ovladače jsou součástí) a ve správci balíčků zaškrtat, co chci nainstalovat. U Windows aby člověk seděl pořád něco stahoval a na něco klikal. A to nemluvím o různých aktivacích u komerčního softwaru.
Stížit vývoj binárních driverů není chyba, ale cíl. Vývojáři jádra je prostě nechtějí (jako technik se jim vůbec nedivím). Může se vám to nelíbit, ale je to jejich volba. V komerčních licencích jsou daleko větší prasárny a taky jim nikdo nerozumí a přitom to pro něj může mít horší následky.
Škoda jenom, že kolem toho Linuxu celá linuxová komunita tak strašně lže.
Všichni máme tendence přehánět, abychom vypadali dobře a tím si zlepšili pozici ve skupině, ale neřekl bych, že "komunita lže". Rozhodně ne výrazněji, než v jakémkoli jiném oboru.
V té kompletní přípravě počítače budou Windows připraveny mnohem mnohem rychleji.
Jak kdy a jak na čem, jak která distribuce ...
Hrozně moc záleží na tom, jak velký je časový posun mezi vydáním hardwaru a použité verze Windows. U současných verzí Linuxu na tom záleží citelně méně (moje zkušenost).
Taky záleží na tom, čemu říkáme kompletní příprava. Někdo si pod tím představí "fungují ovladače k hardwaru a mohu se přihlásit" a někdo jiný to chápe třeba až k "uživatel má k dispozici nejenom původní data, nastavení, aplikace, ale i stejně umístěné ikonky". Liší-li se verze staré a nové instalace, tak bývá snazší do nově instalovaného Linuxu překopírovat kompletně celý home uživatele než totéž udělat ve Windows. Opět záleží na konkrétní situaci.
Podle mých zkušeností je instalace Windows 7 (a Vista) pomalá i na docela novém hardwaru (cca 2.5GHz Core i5 a pod.).
Před Linuxem byly prání kategorie sw poměrně jasné
Nesouhlasím. Pod těmi vyjmenovanými kategoriemi se toho mohlo skrývat stejně jako dnes (a taky skrývalo). Potud se nic zásadního nemění. Snad jen to, že dnes lze snadno najít znění všech běžných licencí na webu včetně mnoha názorů na jejich výklad. To tehdy - dejme tomu před rokem 1995 - bylo nemožné.
Licence se mají číst , jen to skoro nikdo nedělá.
Pak přišel Linux a začal v tom dělat neuvěřitelný bordel.
Pluralita, demokracie ...co dodat. Ale dobře tomu tak (většinou).
Osobně jsem některé licence četl (MS EULA, GPL, BSD ...), ale že bych rozuměl všem (a všemu v těch přečtených), to tvrdit nemohu, je jich fakt hodně a hlavně nikdo netuší, kde se skrývá nějaká právnická klička. Mimochodem, dobře jsme se s kolegou bavili nad licencí k ICQ. .. docela peklo.
Díky svým licencím má značné právní problémy. Není možné napsat ednoduše a bez problémů binární driver (porušení GPL licence)
A mnozí tvrdí, že je to dobře. O tom lze bezvýsledně diskutovat dlouho.
Na Windows nemám problémy využít standardní grafickou knihovnu a nemusím pátrat po licenci
Určitě? Vážně jste si jistý, že MS má ke svému softwaru pořád stejnou EULA? ...
Chválím velice kvalitní seriál a samotnou jeho existenci. Sám se touto problematikou již několik let zabývám a musím konstatovat, že se jedná o velice pracnou a časově náročnou aktivitu. Projít licenci každého programu, prostudovat dokumentaci na webu výrobce a vyznat se v právní terminologii (zvlášť když zákon tuto oblast přímo nedefinuje) je někdy neskutečně složitá práce. U některého sw dokonce ani nelze z obsahu licence jednoznačně vyvodit, zda komerční použití je či není povolené. Možná i proto je článků s touto tématikou jak šafránu.
Po domluvě s autorem seriálu, než budou pokračovat další díly, zde nabízím svůj přehled zatím nezmíněných programů, které lze použít zdarma pro firemní sektor. Jen ještě dodám, že u takovéhoto sw se licence občas změní a proto je potřeba si aktuální možnost použití raději ověřit. Seznam tak berte jako inspiraci, kudy se za potřebným sw vydat.
Další programy: