Při daňové kontrole finanční úřad zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo další okolnosti, ovlivňující stanovenou daň. Kontrola se provádí zásadně u poplatníka nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Tím může být například sídlo poplatníka, účtárna nebo provozovna. Jestliže ale kontrolovaný takové místo nemá, provede se po domluvě kontrola na oddělení správce daně. To se týká převážně drobných podnikatelů, u kterých se obvykle nedoporučuje provádět kontrolu u nich doma. Potřebné doklady se v tomto případě doručí na určené místo. Čtěte více: Noční můra každého podnikatele. Kontrola z finančního úřadu
Žalovat se nemá, ale hlásit se to musí …
Zahájení daňové kontroly poplatníkovi finanční úřad oznámí zpravidla oznamujícím dopisem. Kontrolu je ale možné zahájit i bez předchozího upozornění. A to v případech, kdy se očekávají ze strany poplatníka opatření, která by mohla mít za následek nemožnost jejího provedení. Kontrola se ovšem zahajuje, jen když má „finančák“ důvodné pochybnosti o správném stanovení výše daně. Takovým důvodem by mohlo být (a pravděpodobně nejčastěji také je) anonymní udání.
Povinnosti daňového poplatníka při kontrole určuje zákon
Daňová kontrola se řídí zákonem o správě daní a poplatků § 16. Mezi základní povinnosti poplatníka patří:
- sám nebo prostřednictvím jím určeného pracovníka poskytovat provozní informace a informace o oběhu a uložení účetních a jiných dokladů,
- zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly,
- předložit na požádání záznamy, doklady a účetní písemnosti, o které pracovník správce daně požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení,
- nezatajovat doklady,
- předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení v průběhu kontroly,
- umožnit vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa i obydlí a dopravních prostředků, které daňový subjekt užívá buď též k podnikání, nebo souvisí s předmětem daně, dále do přepravních obalů a umožnit jednání s jakýmkoliv svým pracovníkem,
- zapůjčit potřebné doklady a jiné věci mimo prostor kontrolovaného subjektu.
Jestliže si kontrolní pracovníci zapůjčí jakékoliv doklady, musí jejich převzetí poplatníkovi potvrdit. Tento postup používají kontroloři podle zákona vždy, když hrozí nebezpečí, že důkazní prostředky budou zničeny, pozměněny, zavlečeny nebo učiněny jinak nepotřebnými. Převzaté doklady ovšem musí být vráceny nejpozději do třiceti dnů. Ve zvlášť složitých případech, je-li nutná důkladnější expertiza, se může tato lhůta prodloužit. Čtěte více: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?
Kontrolovaný má svá práva. A měl by je využít
Také pracovník finančního úřadu se musí řídit zákonem. Kontrolovaný daňový subjekt má rovněž svá práva, a to:
- na předložení služebního průkazu pracovníka,
- na přítomnost u jednání s jeho pracovníky,
- předkládání důkazních prostředků v průběhu kontroly nebo navržení dalších, které momentálně nemá k dispozici,
- podávání námitek proti postupu pracovníka správce daně,
- klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření,
- vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění,
- nahlížet u správce daně kdykoliv v jeho obvyklou úřední dobu do převzatých dokladů.
O výsledku daňové kontroly sepisuje kontrolní pracovník zprávu. Její projednání spolupodepisuje kontrolovaný. Odpírat podpis nemá význam. Ve zprávě zjištěné skutečnosti by byly platné i bez něho. (viz § 16 odst. 8: Bezdůvodné odepření podpisu kontrolovaným daňovým subjektem je pro platnost ve zprávě uvedených zjištění bezvýznamné a o tomto musí být ve zprávě kontrolovaný daňový subjekt výslovně poučen
). To ale neznamená, že se musí podepsat ihned a bez rozmyslu. Je vhodné si ponechat čas k důkladnému prostudování zprávy, vyjádření ke zprávě, případně navržení jejího doplnění. Čtěte více: Daňové kontroly ubývají, zaměřují se hlavně na rizikové podnikatele
Jedno vyhotovení kontrolní zprávy obdrží samozřejmě i kontrolovaný poplatník. Den podpisu je zároveň dnem jejího doručení. Součástí zprávy bývá případný dodatečný platební výměr. Pokud poplatník odmítne zprávu převzít nebo se jejímu převzetí a projednání vyhýbá, odešle mu finanční úřad poštovní zásilku s doručenkou.
Lhůta pro vyměření daně se změnila
Správce daně obvykle předem určí, která zdaňovací období bude kontrolovat. Výhodou je, že podle zákona o správě daní a poplatků daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období. Jak vysvětluje v diskuzním fóru serveru Podnikatel.cz Pavel Říha, dosud používanou takzvanou variantu 3+1 (tedy doměření daně tři roky po konci zdaňovacího období, ve kterém se podává daňové přiznání) zakázal nejvyšší správní soud, neboť byla v rozporu s nejasným ustanovením § 47 odst. 1. Ministerstvo financí tento rozsudek přijalo a zákonem č. 304/2009 Sb., samo upravuje § 47 odst. 1 tak, aby z něj bylo jasné 3 + 0 (tedy daň lze doměřit tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla),
dodává Pavel Říha.
Proti výsledku kontroly se poplatník může odvolat
Odvolání je řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o výsledku kontroly. Logicky se nejčastěji poplatníci odvolávají proti dodatečnému platebnímu výměru. Odvolání musí obsahovat předepsané náležitosti a řídí se § 48 zákona o správě daní a poplatků. Od ledna 2010 má odvolání po provedené daňové kontrole odkladný účinek. Čtěte více: Konec přepadových kontrol, pravomoc finančního úřadu omezena
Aby bylo takové odvolání úspěšné, je zřejmě nezbytné obrátit se na odborníka. Daňový specialista totiž přesně ví, jak takové odvolání sepsat, jak kvalifikovaně uvést všechny argumenty, a které proti rozhodnutí použít. Navíc je třeba si uvědomit, že odvolacím orgánem není příslušný správce daně, ale finanční ředitelství, tedy orgán druhého stupně nadřízený finančním úřadům.
ČLÁNKY DO MAILU