Jednotný registrační formulář (JRF) je dokument, kterým lze ohlásit začátek podnikání a zaregistrovat se na všech povinných úřadech bez nutnosti navštívit každý úřad zvlášť. Formulář se odevzdá na jednom z centrálních registračních míst (CRM), které byly zřízeny na obecních živnostenských úřadech, a úřady si již informace předají mezi sebou. Alespoň taková je teorie.
Formulář JRF vyplňují zvlášť fyzické a právnické osoby, pro každou skupinu je jiný. Nyní se zaměříme na JRF pro fyzické osoby.
Jednotlivé části Jednotného registračního formuláře (JRF)
Celý JRF pro fyzické osoby se skládá z několika částí. Začíná základní a živnostenskou částí určenou pro živnostenský úřad, na tu dále navazují tzv. zvláštní části, jako je např. přihláška k daňové registraci a k registraci k DPH pro finanční úřad, ohlášení začátku podnikání a přihláška k nemocenskému pojištění u správy sociálního zabezpečení či oznámení zdravotní pojišťovně, že pojištěnec zahájil samostatně výdělečnou činnost.
Základní a živnostenská část
Tato část je nejobsáhlejší a skládá se ze 6 částí uspořádaných na 4 stranách.
Část A – Podnikatel:
Zde podnikatel vyplní údaje o sobě. V této části zřejmě problémy až na pár výjimek nenastávají. Kolonku „n“ vyplní pouze ti, kterým bylo již identifikační číslo (IČ) přiděleno. Podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku vyplní kolonku „o“, kde uvedou přesný název obchodní firmy, pod kterým jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Místem podnikání fyzické osoby je taková adresa, která je uvedena jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v živnostenském rejstříku, popř. v jiné evidenci, přičemž každý podnikatel má pouze jedno místo podnikání. Co se týče doručovací adresy, tak je na zvážení podnikatele, zda si nechá veškerou korespondenci posílat na jednu konkrétní adresu. V případě, že tuto kolonku nevyplní, živnostenský úřad mu bude veškeré dopisy zasílat do místa podnikání, zatímco ostatní úřady na adresu bydliště (trvalého pobytu) podnikatele.
Do kolonky 6 „předmět podnikání“ je povinnost vymezit předmět podnikání s dostatečnou určitostí a přesností. Zde je nejlepší nahlédnout do živnostenského zákona, kde v příloze č. 2 a 3 jsou vymezeny živnosti řemeslné a koncesované, nebo do Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kde jsou vymezeny názvy živností volných.
Kolonka 7 se vyplňuje pouze u ohlašovací živnosti a jen v případě, že den vzniku živnostenského oprávnění je pozdější než den ohlášení. Podle §10 v živnostenském zákoně totiž oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká fyzickým osobám dnem ohlášení nebo pozdějším dnem, který v ohlášení uvedou. V případě vyplnění této kolonky je nutné vyplnit i kolonku 8. Od tohoto data se pak odvíjí plnění dalších povinností, které souvisejí s platbami sociálního a zdravotního pojištění. Pokud by tato kolonka nebyla vyplněna a fyzická osoba by využívala služby CRM (komunikace na 1 místě se všemi ostatními úřady), vycházelo by se z toho, že nedošlo k faktickému zahájení provozování živnosti. Faktické zahájení provozování živnosti by pak bylo nutné nahlásit na OSSZ.
Část B – Provozovna:
Část B vyplní fyzická osoba v případě, že bude provozovat živnost v provozovně. Provozovnou se rozumí prostor, ve kterým je živnost provozována. Provozovnou však může být i stánek, pojízdná prodejna apod., která slouží k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Podnikatel však musí být schopen kdykoliv na žádost živnostenského úřadu prokázat, že má vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Pokud například má provozovnu v bytě, kterého není vlastníkem, musí mít souhlas vlastníka, spoluvlastníka nebo správce bytu nebo dané nemovitosti.
Část C – Odpovědný zástupce:
Opět vyplňuje pouze ta osoba, která má ustanoveného odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem se rozumí fyzická osoba, která zodpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Musí být k podnikateli ve smluvním vztahu. V kolonce 4 se uvede datum, od kterého je ustanoven odpovědný zástupce. Pokud se jedná o koncesovanou živnost, tak odpovědného zástupce musí schválit živnostenský úřad na základě rozhodnutí.
Část D – Prohlášení podnikatele
Zde by mohla být zádrhelem snad jen definice podnikání. Zde se rozumí podnikáním jakákoliv podnikatelská činnost, nejen provozování živnosti.
Část E – Jiné skutečnosti, které nemohly být uvedeny na předešlých stránkách formuláře
Zde se vypíší ty údaje, které nebyly specifikovány na předešlých stránkách formuláře nebo se do kolonek nevešly (např. v případě provozování živnosti ve více než 2 provozovnách, tak další provozovny se uvedou zde).
Část F – Vyberte prováděné úkony
Zde fyzická osoba zaškrtne, jaký úkon pomocí JRF chce ohlásit. Dále vepíše počet zvláštních částí a příloh, které přikládá k této základní části. Zvláštní částí se myslí formulář, který se přikládá k základní části (např. změnový list nebo formulář organizační složka apod.). Přílohou pak buď samostatný list, kde fyzická osoba uvede údaje, které se jí nevešly na JRF, nebo přílohy jednotlivých registrací (např. plná moc, výpis z obchodního rejstříku, smlouva o sdružení atd.)
- ohlášení živnosti či žádost o koncesi – zde fyzická osoba zaškrtne, zda pomocí JRF ohlašuje živnost nebo žádá o koncesi.
- přihláška k daňové registraci nebo příslušné oznámení – zaškrtnutím tohoto políčka se chce fyzická osoba zaregistrovat k některé dani. Tyto daně a další údaje specifikuje ve zvláštní části – Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby
- oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti – pokud fyzická osoba zaškrtne toto políčko, musí zároveň vyplnit i příslušnou zvláštní část pro oznámení skutečnosti správě sociálního zabezpečení
- oznámení vzniku volného pracovního místa – pro komunikaci s úřadem práce – požadavky na zaměstnance specifikuje opět ve zvláštní části pro komunikaci s úřadem práce
- oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění – v případě, že fyzická osoba chce prostřednictvím JRF oznámit své zdravotní pojišťovně, že zahajuje samostatnou výdělečnou činnost
Zvláštní část – Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby (pro finanční úřad)
Daňové identifikační číslo v kolonce 3 se při první registraci nevyplňuje. Fyzická osoba pak v kolonce 4 zapíše „ano“ u těch daní, ke kterým se přihlašuje, a u ostatních daní „ne“. Přihlašuje-li se k dani z přidané hodnoty (DPH), musí zároveň vyplnit i zvláštní část – přihlášku k registraci k DPH. K platbě DPH se hlásí buď dobrovolně nebo pokud jí to ukládá zákon o DPH (viz §6 a 94). V případě registrace počtu odštěpných závodů a počtu provozoven je nutné připojit i zvláštní část – přihlášku k registraci Odštěpné závody a provozovny a v případě registraci plátcových pokladen i zvláštní část – přihlášku k registraci pro plátcovy pokladny.
V kolonce 6 se vyplní čísla všech účtů, na nichž jsou soustředěny prostředky z podnikatelské činnosti.
Zvláštní část – Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a Přihláška k nemocenskému pojištění
Tato zvláštní část se vyplňuje pro správu sociálního zabezpečení. Do kolonky 2 uvede fyzická osoba datum faktického zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce, případně datum opětovného zahájení samostatné výdělečné činnosti po jejím přerušení. Neuvádí se zde tedy datum vzniku oprávnění k této činnosti (to se uvede do kolonky 3).
V případě, že chce osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost (její hlavní činností je např. závislá činnost u zaměstnavatele), vyplní kolonku 8. Je potřeba zároveň tyto skutečnosti doložit. Poté není povinna platit zálohy na důchodové pojištění, pokud se tedy nerozhodne dobrovolně se k tomuto pojištění přihlásit. Samostatnou výdělečnou činnost lze však považovat za vedlejší, pokud OSVČ v předcházejícím kalendářním roce vykonávala zaměstnání a tento příjem dosáhl alespoň 12násobku minimální mzdy, platné k 1. lednu toho roku. Příjmem se přitom rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v předcházejícím kalendářním roce a zúčtované dávky nemocenského pojištění. K tomuto oznámení o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti OSVČ se pak přihlíží od začátku měsíce, ve kterém bylo oznámení učiněno a doloženo.
Nemocenské pojištění pro OSVČ je dobrovolné, proto kolonku 10 vyplňuje jen ten, kdo se chce k němu přihlásit. Účast pak vzniká ode dne, od kterého se OSVČ přihlásí.
Zvláštní část – oznámení pojištěnce zdravotní pojišťovně
Fyzická osoba musí nahlásit zahájení samostatné výdělečné činnosti své zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku této skutečnosti, jak mu ukládá zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v §10 odst. 3. Učiní tak pomocí zvláštní části – oznámení pojištěnce zdravotní pojišťovně. OSVČ je povinna platit měsíční zálohy na pojistné vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, pokud si zálohu nestanoví vyšší. Tuto výši zálohy pak uvede do kolonky 5. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ byla od 1.1.2008 zvýšena na 1 456 Kč. Minimální vyměřovací základ pro OSVČ stanovuje Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, konkrétně §3a odst. 2.
Zvolenou nebo minimální zálohu však platí OSVČ pouze do předložení prvního „Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnost“ své zdravotní pojištění. Na základě tohoto Přehledu si pak už sám podle zákona o veřejném zdravotním pojištění vypočítá výši zálohy na pojistné. Tu pak bude platit opět do předložení dalšího Přehledu.
Zvláštní část – hlášení volného pracovního místa nebo jeho obsazení
Tato část se vyplňuje v případě, že fyzická osoba shání pro svou podnikatelskou činnost zaměstnance. Každý zaměstnavatel je totiž povinen kromě jiného hlásit úřadu práce volná pracovní místa a jejich obsazení. Využije k tomu právě tuto část.
Datum uvedený v kolonce „b1“ znamená, že od tohoto data již nebude dané pracovní místo nabízeno na úřadu práce. Pokud by zde žádný datum nebyl uvedený, je nezbytné volné pracovní místo potom zrušit, případně aktualizovat. Kolonka „f“ znamená klasifikaci zaměstnání podle KZAM. Kódy a podrobné informace lze nalézt na stránkách Českého statistického úřadu. Výše mzdy v kolonce „j“ se uvede hrubá mzda v číselném vyjádření.
ČLÁNKY DO MAILU