Některý ze společníků společnosti s ručením omezeným se rozhodne, že už dále nechce podnikat a chce ukončit svou účast ve společnosti. To samozřejmě lze. Někdy je o ukončení účasti ve společnosti za společníka rozhodnuto valnou hromadou nebo soudem.
Ukončení účasti ve společnosti lze provést dvěma způsoby. Výsledkem obou způsobů je jediné, společník přestává být zcela účasten podnikání společnosti. Už není společníkem. Způsoby, jak může společník opustit společnost, jsou v zásadě dva. První způsob je zrušení účasti společníka podle zákonem stanovených důvodů. V případě zrušení účasti společníka na společnosti, vyplácí společnost vypořádací podíl. Druhým způsobem, jak může společník opustit společnost, je prodej obchodního podílu některému ze stávajících společníků nebo třetí osobě. Čtěte více: Novinky u daně z příjmů v roce 2009
Výplata vypořádacího podílu
Zákon definuje případy, kdy dochází k zániku účasti společníka na společnosti. Důvodů může být hned několik.
Důvody zániku účasti společníka:- vyloučení společníka valnou hromadou
- zrušení účasti společníka soudem na základě žádosti společníka
- prohlášením konkursu na majetek společníka
- vyloučením společníka soudem na základě žádosti podané společností
- zánikem právnické osoby jako společníka
- úmrtím společníka, pokud je fyzickou osobou
Výši vypořádacího podílu stanovuje společnost. Společnost vypočítá hodnotu vypořádacího podílu, vypočítá srážkovou daň ve výši 15 % a výši čistého podílu. Společník, který ve společnosti končí, obdrží vypořádací podíl zdaněný zvláštní sazbou (srážkovou daní). Vypořádací podíl již odcházející společník sám nedaní, nemá ani žádné další povinnosti vůči společnosti či finančnímu úřadu.
Kdy může valná hromada vyloučit společníka ze svých řad?
Obchodní zákoník řeší v § 113 vyloučení účasti společníka valnou hromadou. Valná hromada může rozhodnout o vyloučení společníka, pokud je společník v prodlení se splacením svého vkladu. Valná hromada určí náhradní lhůtu, do kdy má dojít ke splacení vkladu. Pokud ani náhradní termín společník nedodrží, může dojít k vyloučení společníka ze společnosti.
Obdobně se postupuje i v případě, že společnost vykázala ztrátu, kterou mají uhradit společníci. Valná hromada může vyloučit společníka, pokud společník povinnost uhradit ztrátu nesplní ani v dodatečné lhůtě.
Prodej obchodního podílu
Podíl ve společnosti s ručením omezeným je majetek, který se nazývá obchodní podíl. Obchodní podíl je z hlediska účetnictví dlouhodobým finančním majetkem. Při prodeji obchodního podílu se společník jakožto prodávající musí sám postarat o zdanění z prodeje. Společnost tuto záležitost řešit nebude.
Prodej obchodního podílu je ryze na rozhodnutí společníka. Nikdo nemůže společníka k prodeji nutit, v zákoně nejsou stanoveny důvody, proč by musel společník svůj podíl převést na někoho jiného.
Prodávající společník se označuje jako převodce obchodního podílu. Kupující je nabyvatelem obchodního podílu. Nabyvatel, který se stává společníkem musí přistoupit ke společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným i ke stanovám společnosti.
Podle § 115 obchodního zákoníku, se prodej obchodního podílu uskutečňuje na základě písemné smlouvy o převodu obchodního podílu. Prodejní cena obchodního podílu není stanovena, není stanoven ani způsob, jak se musí cena určit. Záleží pouze na tom, za kolik je společník ochoten a schopen majetek prodat. Zaplacení ceny obchodního podílu probíhá mezi převodcem a nabyvatelem, společnost není na obchodu zainteresována, společnost není účastníkem prodeje.
Účetně prodej obchodního podílu znamená pro společnost pouze to, že si upraví analytickou evidenci účtu Základní kapitál, tak, aby odpovídala novému složení společníků. Čtěte více: Je „eseróčko“ za korunu opravdu terno?
Prodej obchodního podílu a účetnictví
Pro vedení účetnictví je prodej obchodního podílu zajímavý až tehdy, je-li tento podíl zařazen v obchodním majetku osoby. Pokud je společníkem osoba, která nemá podíl zařazen v majetku, o prodeji se neúčtuje, prodávající – převodce řeší prodej jen z daňového pohledu.
Prodej obchodního podílu, který byl zařazen v obchodním majetku
1) vyřazení dlouhodobého finančního majetku 561/06×
2) tržba z prodeje dlouhodobého finančního majetku 378/661
3) inkaso ceny 221/378
Použité účty:
06× Majetkový podíl – dlouhodobý finanční majetek
221 Bankovní účet
561 Cena prodaného dlouhodobého finančního majetku
661 Tržby z prodeje finančního dlouhodobého majetku
Zdaňujete příležitostné příjmy?
Prodej obchodního podílu a daň z příjmů
O zdanění příjmů z prodeje dlouhodobého majetku se musí postarat prodávající společník. Pokud je prodávající – převodce obchodního podílu, fyzickou osobou, je pro určení daňových povinnosti rozhodující, zda je obchodní podíl součástí obchodního či osobního majetku osoby. Převodce, který je právnickou osobou, mají obchodní podíl vždy v obchodním majetku, žádný osobní majetek právnická osoba nemá. Čtěte více: Optimalizujte výši daně z příjmů už dnes
Fyzické osoby, které nemají obchodní podíl v obchodním majetku
U fyzických osob, které měli obchodní podíl pouze v osobním majetku, může být příjem z prodeje podílu od daně z příjmů osvobozen. Příjem by vůbec nebyl zahrnován do daňového přiznání. Podmínkou pro osvobození od daně je splnění pětiletého časového testu od nabytí do prodeje obchodního podílu.
Pokud by časový test nebyl splněn, daní se příjmy z prodeje jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Příjem se upraví o výdaj, kterým je nabývací cena obchodního podílu. Sazba zdanění příjmů z prodeje podílu je 15 %.
Prodej obchodního podílů fyzickou osobou, které měla podíl v obchodním majetku
Pokud je obchodní podíl součástí obchodního majetku fyzické osoby, je příjem z prodeje vždy zdanitelným příjem. V daňovém přiznání se jedná o základ daně z příjmů z podnikání podle § 7. Nákladem proti výnosu z prodeje je nabývací cena obchodního podílu.
ČLÁNKY DO MAILU