Pokud by stát kontroloval a následně trestal firmy za to, že neplní dle zákona svoji informační povinnost, mohl by na pokutách vybrat až 256,3 miliardy korun. Vyplývá to z výpočtů poradenské společnosti Bisnode. Většina firem totiž dlouhodobě neplní svoji informační povinnost a neukládá své účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku.
Čtěte také: Také patříte mezi dvě třetiny firem, které porušují zákon o účetnictví?
Minimálně 13,7 mld. Kč, maximálně až 256,3 mld. Kč
Ilustrační obrázek.
Jak vypočetla společnost Bisnode, kdyby stát důsledně pokutoval firmy za to, že neplní své informační povinnosti, vybral by nejméně 13,7 miliardy korun. Pokud by navíc úřady dávaly firmám maximální pokuty, mohlo by se navíc do státní kasy vybrat až 256,3 miliardy korun. Za rok 2013 totiž nesplnilo svoji informační povinnost 67 % firem. Společnostem, které neukládají účetní závěrky do sbírky listin, hrozí dle zákona sankce až do výše 3 % hodnoty aktiv a pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun.
| Modelová výše pokuty | Pokuta celkem |
|---|---|
| 10 000 Kč | 3 017 690 000 Kč |
| 20 000 Kč | 6 035 380 000 Kč |
| 50 000 Kč | 15 088 450 000 Kč |
| 100 000 Kč | 30 176 900 000 Kč |
| Modelová výše pokuty | Pokuta celkem |
|---|---|
| 0,1 % | 7 536 241 610 Kč |
| 1 % | 75 362 416 100 Kč |
| 2 % | 150 724 832 208 Kč |
| 3 % | 226 087 248 312 Kč |
| Pořádková pokuta | Sankční pokuta | Pokuta celkem | |
|---|---|---|---|
| Střízlivý odhad | 6 035 380 000 Kč | 7 536 241 610 Kč | 13 571 621 610 Kč |
| Střední odhad | 15 088 450 000 Kč | 75 362 416 100 Kč | 90 450 866 100 Kč |
| Maximální odhad | 30 176 900 000 Kč | 226 087 248 315 Kč | 256 264 148 312 Kč |
Zdroj: Bisnode
Jedním z hlavích důvodů, proč většina firem povinnost zveřejňovat účetní závěrku neplní, je ovšem právě to, že riziko postihu ze strany státu je minimální. Soudy a finanční úřady, které by tuto povinnost měly primárně kontrolovat, se na ní z kapacitních důvodů speciálně nezaměřují. Na kontrolu tak dochází pouze v rámci daňových kontrol.
I kdyby úřady firmy pokutovaly, není samozřejmě reálné, aby vždy udělily pokutu v maximální výši. Nicméně pokud by vymohly polovinu z maximální částky, tyto příjmy by pokryly celý plánovaný deficit rozpočtu na příští rok. Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance,
komentoval analytik Bisnode Michal Řičař.
Co by firmy měly zveřejnit?
Podle § 21a zákona o účetnictví jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny zveřejnit účetní závěrku. Pokud to vyžaduje zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, také výroční zprávu. Účetní závěrka se zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Ve zjednodušeném rozsahu zveřejňují účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, dále příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha obsahuje také informace o výši závazků zdravotního a sociálního pojistného a o výši daňových nedoplatků. Účetní závěrka může podle zákona o účetnictví zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Čtěte více: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku
ČLÁNKY DO MAILU