Práva a povinnosti mezi osobou, která tvoří statutární orgán, tedy jednatelem a obchodní společností mohou být upraveny speciální smlouvou Tu obchodní zákoník vymezuje jako smlouvu o výkonu funkce.
Vztah statutárního orgánu a společnosti lze označit za závazkový právní vztah, který se dle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku přiměřeně řídí ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud není tento vztah vymezen smlouvou o výkonu funkce, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Smlouva o výkonu funkce tak upravuje a především zpřesňuje vzájemná práva a povinnosti mezi společností a osobami, které jsou statutárním orgánem.
Smlouva mezi jednatelem a společností má svá přesná ustanovení
Smlouva o výkonu funkce představuje specifickou smlouvu, která jak vyžaduje ustanovení § 66 odst. 2 obchodního zákoníku, musí být uzavřena v písemné formě a musí být schválena valnou hromadou nebo rozhodnutím společníků mimo valnou hromadu, čímž nabývá účinnosti.
Za právoplatné schválení se dle ust. § 127 odst. 3 obchodního zákoníku považuje souhlas nadpoloviční většiny hlasů přítomných společníků, pokud nevyžaduje společenská smlouva vyšší počet hlasů. Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní zákoník nikde neupravuje, kdy má být souhlas udělen, lze soudit, že valná hromada může smlouvu schválit před jejím uzavřením, nebo dát souhlas i následný. Pokud bude smlouva o výkonu funkce schválena valnou hromadou předem, pak musí v době schválení obsahovat všechny podstatné náležitosti a ve stejném znění musí být i uzavřena. Čtěte také: Jak na odměny jednatelů a společníků v s. r. o.?
Kdy se odchýlit od podmínek stanovených zákonem
Obsahem smlouvy o výkonu funkce jsou práva a povinnosti jednatele. Nabízí se ale otázka, v jakém rozsahu je možno se odchýlit od zákonem stanovených práv a povinností: Není vyloučeno, aby jednateli byly uloženy povinnosti ve větším rozsahu, než zákon vyžaduje, a to typicky za kompenzaci. Není však přípustné omezení nebo vyloučení povinností jednatele pod limit daný zákonem,
shrnuje ve své publikaci Společnost s ručením omezeným Tomáš Dvořák.
Smlouva o výkonu funkce proto musí korespondovat s právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. Pokud by došlo k odchýlení od kogentních ustanovení, způsobilo by to neplatnost takového smluvního ujednání.
Odměna jednatele představuje fakultativní náležitost smlouvy, přesto osobně považuji toto ujednání za podstatnou náležitost, která by měla být obsažena v každé smlouvě o výkonu funkce jednatele.
Kdo má vlastně smlouvu podepsat?
V praxi však dochází ke sporné otázce, kdo má za společnost smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřít. Vzhledem ke skutečnosti, že statutární orgán jedná jménem společnosti, pak by to měl být právě jednatel, který je jménem společnosti oprávněn smlouvu o výkonu funkce uzavřít. Čtěte více: Může jednatel sám sebe zaměstnat? Záleží na tom, co bude jako zaměstnanec dělat
Pokud bude mít společnost jediného jednatele, se kterým má být po jeho jmenování smlouva o výkonu funkce uzavřena a tento jménem společnosti zároveň jedná, poté bude podepisovat smlouvu o výkonu funkce za obě její strany. Jako ochranný mechanismus zde slouží povinnost schválit smlouvu o výkonu funkce valnou hromadou, aby se stala účinnou. Nelze akceptovat, aby smlouvu o výkonu funkce uzavřel jménem společnosti společník, protože zákon společníka neopravňuje k jednání jménem společnosti.
Společnost s ručením omezeným nemá povinnost s členy statutárního orgánu smlouvu o výkonu funkce uzavírat, avšak vzhledem k právní úpravě institutu jednatele v obchodním zákoníku a s ohledem na právní jistotu obou stran této smlouvy považuji uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele za zcela vhodné, neboť v praxi dochází mezi společností a jednatelem k rozporům, které pak mohou končit u soudu.
ČLÁNKY DO MAILU