"Je jedno, kolik má sako knoflíků, stejně se zapíná jenom jeden."
"Švadláci potřebují prodat nové obleky, proto už nejsou trendy volnější saka, co jste si koupili před deseti lety a ještě aspoň dvacet let byste je klidně nosit mohli."
"Zapomeňte na silnější podrážky se vzorkem, i když máte metr padesát i s chodníkem a kloboukem."
Proboha, vykašlete se na to a vemte si na sebe to, v čem se cítíte dobře (tím, pozor, nemyslím bermudy a tričko s potiskem)! Stejně ty kvádra vypadají už od První republiky pořád stejně, tak je jedno, kolik knoflíků to má nebo nemá a jestli si pod to vezmete košili nebo rolák (bacha, bílý rolák k tmavomodrému saku nebrat, pokud vyloženě nejdete po stylu "námořník ze sedmdesátých let"). Navíc vezměte na vědomí, že váš obchodní partner má v devadesáti devíti procentech případů kvádro na sobě jenom proto, že se bojí, že vy v něm přijdete taky (a v jednom procentu proto, že mu to namluvili na podnikatel.cz). Tak udělejte první krok a dejte obchodnímu partnerovi najevo, že už si nenecháte diktovat styl oblékání nějakými stoletými konvencemi. A pokud máte tu smůlu, že neděláte pro sebe, hoďte šéfovi dress code na hlavu a řekněte mu: "Já jsem neseděl deset let ve škole jen proto, abych pak nosil přiblblou uniformu jako nějakej vrátnej." Jestli opravdu něco umíte a nejste jenom zbytečná kancelářská veš, nikomu nesejde na tom, v čem přijdete do práce.