Zákon o účetnictví stanovuje účetním jednotkám několik povinností a mimo jiné definuje zásady pro vedení účetnictví tak, aby bylo dosaženo poctivého a věrného zobrazení účetních informací. Mezi jeden z požadavků, který je na účetnictví kladen, je zajištění srovnatelnosti informací, které jsou uváděny v účetní závěrce.
Co se dozvíte v článku
Srovnatelnost účetních informací
Nejen zákon o účetnictví stanovuje povinnosti srovnatelnosti účetních informací, tuto povinnost vzpomíná také vyhláška k zákonu o účetnictví. Ve vyhlášce je uvedeno, že „každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a z položek přehledu o peněžních tocích obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“)“. Musí přitom platit, že v rozvaze se výše položek aktiv za minulé účetní období uvádí v hodnotách netto, tj. hodnota snížená o případné opravné položky a oprávky.
Pokud by došlo k situaci, že informace, které jsou uvedeny za minulé účetní období, byly nesrovnatelné, musely by se tyto informace upravit s ohledem na významnost. Pokud by došlo k takovým úpravám, je povinností účetní jednotky uvést nesrovnatelné informace do přílohy k účetní závěrce, případně je odůvodnit.
V rámci interpretace, kterou vydala národní účetní rada, je apelováno na to, že účetní předpisy blíže neupravují, jakým způsobem data upravit, aby bylo zajištěno srovnatelnosti účetních dat v čase. V praxi pak dochází k tomu, že úprava srovnávacích údajů není provedena. V tomto důsledku vydala NÚR interpretaci věnující se problematice prospektivního a retrospektivního účtování. Interpretace se potom zabývá nejčastějšími případy aplikace principu časové srovnatelnosti a sjednocuje postup úprav pro naplnění této účetní zásady.
Zajištěním srovnatelnosti účetních informací dojde mimo naplnění jedné z účetních zásad také k možnosti například mezipodnikového srovnání účetních informací. Správně vykazované údaje také napomáhají podnikatelům pro správné rozhodování.
Kdy nastává problém?
V interpretaci jsou uvedeny některé situace, při kterých dochází k problému časové srovnatelnosti vykazovaných údajů. Jedná se potom o tyto situace:
- reklasifikace vykazovaných účetních položek (např. jejich sečtení či rozdělení na víc položek či reklasifikování dlouhodobého úvěru na krátkodobý)
- změny účetních metod v důsledku změn v účetních předpisech
- změny účetních metod, o kterých rozhodla účetní jednotka
- účetní chyby, které se staly v minulých obdobích
- změny účetních odhadů
- nestejně dlouhá účetní období (např. v důsledku přechodu na hospodářský rok, přeměn obchodních společností, změny právní formy, účinků rozhodnutí o úpadku apod.)
- vykazování nových účetních jednotek
- vykazování pokračujících společností v případě přeměn obchodních společností.
V rámci řešení interpretace jsou pak zodpovídány otázky, zda úprava dat z účetní závěrky nezpochybní spolehlivost a srozumitelnost účetních informací anebo zda nedojde k porušení bilanční kontinuity. Dále jsou upřesněny postupy, jak vykázat srovnávací údaje v případě změny účetních metod, změny odhadů nebo v případě oprav chyb.
Samostatně také řeší interpretace problematiku vykazování srovnatelných informací v případě nestejně dlouhého účetního období, jak srovnávat informace u nově vzniklých účetních jednotek anebo u pokračujících společností v rámci přeměn.
Účetní jednotky by tak měly v aktuálních účetních závěrkách vykázat upravená data za minulá období a dopad těchto změn by měl být uveden v příloze k účetní závěrce. Informace v účetní závěrce musí obsahovat při nejmenším původní stav, tedy stav před změnou, aktuální stav (tedy stav po změně) a komentář.
Reklasifikace položek
Pokud dojde k reklasifikaci některých položek rozvahy – například závazků nebo pohledávek s ohledem na jejich splatnost (dlouhodobost, krátkodobost), reklasifikují se srovávací údaje podobným způsobem jako aktuální data. To samé platí v případě, kdy jsou některé řádky rozvahy sloučeny nebo naopak rozděleny do více řádků.
Jako příklad je v interpretaci uvedena situace, kdy je v položkách zásob vykazována hodnota kumulovaně a v následujícím období dojde ke zohlednění významné položky zásob a tím dojde k jejich vykázání na dvou řádcích účetního výkazu. V takovém případě účetní jednotka provede opravu srovnávacích údajů za minulé období podle aktuálního členění.
Pokud by došlo ale k reklasifikaci závazku s ohledem na jeho splatnost, nebude se taková změna retrospektivně zohledňovat.
Oprava chyb
Pokud bude účetní jednotka opravovat chyby, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách, provede účetní jednotka úpravy srovnávacích údajů tak, aby údaje za minulé období vypadaly, jako kdyby k chybě nedošlo. Tyto úpravy však mají svá pravidla.
V případě, že se upravují hodnoty ve výkazu zisků a ztrát za určité srovnávací období, upraví se tyto údaje v rozvaze v rámci výsledku hospodaření za běžné období. V dalších letech se tyto změny srovnávacích údajů evidují na účtu jiného výsledku hospodaření minulých let.
V případě, že by k chybě při účtování na nákladových nebo výnosových účtech došlo v účetním období, které předcházelo vykazovaným srovnávacím obdobím, nebude se tato oprava projevovat ve výkazu zisků a ztrát. K úpravě dojde na úrovni rozvahy, opět prostřednictvím účtu jiného výsledku hospodaření minulých let.
Pokud by se jednalo o chybu, která nespočívá v chybném zaúčtování nákladů nebo výnosů, upraví se srovnávací údaje pouze v rozvaze. Jako příklad je v interpretaci uveden nezaúčtovaný nákup zboží nebo přecenění cenného papíru do vlastního kapitálu.
Změna metody a odhadu
V případě, že účetní jednotka změnila účetní metodu, musí upravit srovnávací údaje tak, aby vypadaly, jako kdyby byla účetní metoda používaná již v minulých obdobích. Postup je tak velmi podobný jako v případě zohlednění chyb. V případě změny odhadů se srovnávací údaje neupravují.
Délka účetního období
Aby byly údaje srovnatelné, musí být stejně dlouhá účetní období. Pokud je účetní závěrka sestavena za stejně dlouhé účetní období, údaje v rozvaze jsou uváděny ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období. Údaje ve výkazu zisků a ztrát (případně ve výkazu cash flow nebo ve výkazu o přehledu změn ve vlastním kapitálu) se uvádí hodnoty „za ty části bezprostředně předcházejícího účetního období, které odpovídají vykazované části aktuálního účetního období“.
Pokud by údaje v účetních závěrkách byly vykázány za nestejně dlouhá účetní období, postupuje účetní jednotka v případě úprav v závislosti na délce aktuálního období. V prvním případě řeší interpretace situaci, že aktuální účetní období je rovno dvanácti měsícům. Pokud bylo srovnávací období (tedy minulé) rozděleno do více kratších účetních období a údaje za 12 měsíců jsou zjistitelné prostým součtem těchto kratších období, uvedou se v rozvaze sečtené hodnoty. V ostatních případech se v rozvaze uvedou údaje ze zahajovací rozvahy a tyto informace se náležitě označí jako údaje s odlišnou délkou účetního období. Důvod nestejně dlouhých období musí být okomentovaný v příloze k účetní závěrce.
Pokud by bylo aktuální účetní období kratší než dvanáct měsíců, „u rozvahy se jako srovnávací údaje uvedou údaje ze zahajovací rozvahy aktuálního období, srovnávací údaje u ostatních výkazů se buď neuvádí, nebo se tyto informace zřetelně označí jako údaje za období s odlišnou délkou. V příloze účetní jednotka uvede důvod nestejně dlouhých období“.
Pokud dojde k vytvoření nové účetní jednotky, například důsledkem přeměny obchodních společností, vykážou se srovnávací údaje v rozvaze za první účetní období jako údaje ze zahajovací rozvahy. V ostatních výkazech – tedy výkazu zisků a ztráty, případně výkazu cash flow nebo přehledu o změnách ve vlastním kapitálu, se srovnávací údaje neuvádí. Zde dochází v praxi k poměrně častým chybám, kdy data za minulé účetní období jsou vykázána v nulových hodnotách.
ČLÁNKY DO MAILU