Zákon o daních z příjmů mimo jiné definuje institut spolupracující osoby. Obecně vzato lze díky tomuto nástroji rozložit daňovou povinnost, resp. převést část příjmů, resp. základ daně, na jinou osobu. Nelze jej však využít vždy a na všechny příjmy. Za jakých podmínek lze spolupracující osobu použít?
Co se dozvíte v článku
Druhy zdanitelných příjmů u fyzických osob
Zatímco u daně z příjmů právnických osob řešíme jeden základ daně, u daně z příjmu fyzických osob máme hned pět dílčích základů daně. Fyzické osoby pak zdaňují příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatní příjmy (§ 10 ZDP).
Pokud řešíme využití institutu spolupracující osoby, můžeme převést na spolupracující osobu pouze příjmy ze samostatné činnosti. Musí se však jednat o příjmy z živnostenského podnikání, jiného podnikání na základě podnikatelského oprávnění, o příjmy ze zemědělské činnosti, o příjmy z užití nebo poskytnutí průmyslových práv, o příjmy z výkonu nezávislého podnikání, o příjmy z autorských a jiných práv a o příjmy z nájmu majetku, který je zařazen v obchodním majetku.
Na spolupracující osobu nelze převést příjmy ze závislé činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu ani ostatní příjmy.
Institut spolupracující osoby
Zákon o daních z příjmů definuje, že příjmy a výdaje, jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. To neplatí pro rozdělení podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.
Za spolupracující osoby jsou považovány:
a) spolupracující manžel,
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Jaké jsou hlavní výhody přerozdělení příjmů?
Institut spolupracující osoby se nevyužívá jen ke snížení daňové povinnosti, ale také ke snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Výhodné je to zejména v případě, kdy spolupracující osoba nemá žádné své příjmy nebo má příjmy velmi nízké, avšak je povinna hradit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Při převedení části základu daně na spolupracující osobu tak může poplatník, který příjmy rozděluje, zajistit svou nižší daňovou povinnost a odvody na zákonné pojištění, aniž by se zvýšila daňová povinnost nebo pojištění pro spolupracující osobu. Přerozdělení příjmů je výhodné také v těch případech, kdy by poplatníkovi hrozilo progresivní zdanění – tedy zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %.
Jaké částky lze na spolupracující osobu přerozdělit?
Rozdělení příjmů na spolupracující osoby má však svá omezení. U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se tak rozdělí tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nebyl v úhrnu vyšší než 30 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč. Zároveň však musí platit, že za každý započatý měsíc spolupráce nesmí částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, překročit částku 15 000 Kč.
V případě, že by se příjmy rozdělovaly na manžela nebo manželku, jsou limity vyšší. Příjmy a výdaje se pak rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nebo manželku nečinil více než 50 % a aby částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila maximálně 540 000 Kč za zdaňovací období. Zároveň však musí platit, že za každý započatý měsíc spolupráce nesmí částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, překročit částku 45 000 Kč.
Pokud poplatník, který příjmy přerozděluje, využívá paušální výdaje, budou na spolupracující osobu přerozděleny tyto paušální výdaje v příslušném poměru. Poplatník může přerozdělit i ztrátu.
V jakých případech nelze příjmy a výdaje rozdělit?
Institut spolupracující osoby nelze využít, ačkoli by se příjmy přerozdělovaly na osoby, které mohou být osobami spolupracujícími, v těchto případech:
a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
d) na a od poplatníka, který zemřel, a
e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
Jaké povinnosti mají spolupracující osoby?
Spolupracující osoba má stejně jako ostatní poplatníci daně povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, a to do 15 dní ode dne, kdy byla činnost započata. Stejně tak jako finančnímu úřadu je spolupracující osoba povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení spolupráci s poplatníkem daně. Spolupracující osoba je povinna oznámit den, kdy byla spolupráce zahájena, a také identifikovat osobu, se kterou je spolupráce uskutečňována.
V případě zdravotního pojištění je spolupracující osoba považována za osobu samostatně výdělečně činnou.