Názory k článku Jak zjistit průměrný výdělek u dohod konaných mimo pracovní poměr?

§361 - Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody.... Vše v článku uvedené platí pouze v takovém případě, tedy pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. Což v 99% případů nebude. Pokud bychom chtěli odpovědět na dotaz z odkazované diskuze, tak by nám k tomu informace z toho článku bohužel nestačili.
Pokud vezmu příklad z článku a budu kalkulovat s tím, že NEBYLA sjednána jednorázová splatnost odměny pak:
Zadání = Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti na celý rok na nepravidelnou výpomoc dle potřeb zaměstnavatele s předpokládaným rozsahem práce. Sjednaná hodinová odměna činí 106 Kč. Zaměstnanec v únoru odpracoval 45 hodin, v březnu a v dubnu nepracoval vůbec, v červnu odpracoval 50 hodin, v červenci 34, v srpnu 20 hodin, v září až prosinci opět nebyl do práce povolán.
Nejprve počítáme průměrný hrubý hodinový výdělek. Rozhodným obdobím je poslední kalendářní čtvrtletí (=4Q). Ve 4 kvartále zaměstnanec odpracoval 0 hodin musíme tedy použít pravděpodobný hrubý hodinový výdělek viz §355. Jak ale tento pravděpodobný hrubý hodinový výdělek přepočítáme na měsíční, to můžeme jen dovozovat. Povětšinou se k tomu to účelu využívá tzv. fiktivní sjednaná týdenní pracovní doba.

Dobrý den,

ano, je možné využít fiktivní týdenní pracovní dobu (bude-li sjednána). U dohod se obvykle vyhází z předchozího kalendářního čtvrtletí, pokud je sjednána týdenní pracovní doba, eventuálně fiktivní týdenní pracovní doba. V případě jednorázové odměny se využije ustanovení § 361 zákoníku práce. Avšak u nepravidelné výpomoci dle potřeb zaměstnavatele (a to je v článku především řešeno) je možné využít výdělek stanovený za delší dobu, např. i za celý rok, jelikož zde mezi jednotlivými měsíci dochází k výrazným rozdílům v počtu odpracovaných hodin.

Odkázala bych například na právní výklad JUDr. Bořivoje Šubrta - publikace Obsluha mzdy a platu. Cituji: Pro přepočet PHV na PMV je tak zásadní pravděpodobná týdenní pracovní doba, která však není zákonem vázána na rozhodné období. To se dokonce týká případu, kdy PHV není zjišťován jako pravděpodobný (zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 21 dnů), ale není pevně sjednána týdenní pracovní doba.

S přáním příjemného dne Dagmar Kučerová

Myslim si ze oba mluvime o tom samem jen to kazdy jinak nazyvame. Fiktivni tydeni pracovni doba (Vy ji nazyvate jako pravdepodobna tydenni pracovni doba) se nesjednava. Je to doba fiktivne vypocitana za delsi obdobi nez rozhodne a to prave
v pripade pokud nebyla pevne sjednana tydeni pracovni doba. Avsak tato fiktivni tydeni pracovni doba slouzi pouze pro prepocet PHV na PHM. (Totez uvadi i Vami citovany JUDr. Subrt) Fiktivni tydenni pracovni doba tedy NESLOUZI k samotnemu vypoctu PHV. Protoze vypocet PHV je stanoven kogentne v §356 Viz prispevky Ing. Ruzeny Klimove napr.: https://www.ucetni-portal.cz/slozitosti-pri-vypoctu-prumerneho-cisteho-mesicniho-vydelku-u-dohody-o-provedeni-prace-504-c.html.
Nebo jeji novejsi prispevek treba zde: https://www.zivnostnik.cz/33/vypocet-prumerneho-cisteho-mesicniho-vydelku-u-dohody-o-provedeni-prace-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ElbwbxjXlw96S6gbZeCs7cyJ66khkLLn-w/

V prikladu v clanku tedy nebudete pocitat prumerny vydelek, ale vydelek pravdepodobny (§355) a tento bude prepocitan na mesicni vydelek za pouziti fiktivni doby. Vysledek bude teoreticky stejny, ale duvod jeho dosazeni je jiny.

Dobrý den,

pokud by zaměstnanec neodpracoval žádné hodiny (nebyl povolán do práce), pak by byl pravděpodobný hodinový výdělek nulový. "Pro PRŮMĚRNÝ měsíční výdělek by měl být zjištěn průměrný počet odpracovaných hodin za týden v příslušném rozhodném období a ten násoben koeficientem 4,348. Výsledným koeficientem se potom násobí průměrný hodinový výdělek . .. " Opět jsem citovala JUDr. Bořivoje Šubrta.

Nicméně tímto bych diskuzi uzavřela, nebudu se přít o pojmy, právní výklady se mohou lišit. Jak sám uvádíte, výsledek bude teoreticky stejný.

Děkuji a přeji krásný den Dagmar Kučerová

Myslel jsem, že diskutujeme jako dva odborníci a mám za to, že vyjasnit si pojmy je nadmíru důležité.
Zákoník práce Vám neumožňuje počítat průměrný hodinový výdělek jinak než z rozhodného období (což je poslední kvartál). Jedinou výjimkou je §361. To je to co se Vám snažím říct. Pravděpodobný hodinový výdělek rozhodně nevyjde nulový tak jak píšete, ale vyjde přesně 106 Kč. Tento pak násobíte fiktivní týdenní dobu a dostanete se k průměrnému měsíčnímu výdělku 1317 Kč. Pokud by zaměstnanec v posledním kvartálu odpracoval řekněme 21 dní=celkem 42 hodin za 4452 Kč. Počítala byste výdělek průměrný. K tomu byste se dostala výpočtem 4452/42= opět 106 Kč. A tento budete opět násobit fiktivní týdenní dobou. Problém je pouze v tom, že Vy v článku tvrdíte v nadpisu příkladu (příklad zjištění průměrného výdělku), tedy že počítáte PRŮMĚRNÝ hodinový výdělek. Což ale není pravda, protože ten počítat nemůžete, protože zaměstnanec neodpracoval 21 dní v posledním kvartálu...
PS ještě mě napadlo, že jste tím nadpisem (příklad zjištění průměrného výdělku) mohla myslet průměrný měsíční výdělek, což by pak odpovídalo, protože ten se nazývá průměrný i v případě, že je počítán z pravděpodobného hodinového výdělku.