Jak zrušit s.r.o. aneb Když chcete podnikání pověsit na hřebík

Podle dostupných analýz je v České republice přibližně sto tisíc neaktivních kapitálových společností. Jedná se o pětinu všech firem, které jsou v obchodním rejstříku registrovány. 

Z celkového počtu 475 tisíc společností s ručením omezeným je jich neaktivních více než 95 tisíc Analytik poradenské společnosti Bisnode Milan Petrák k tomu uvádí, že nejvíce neaktivních společností bylo založeno mezi roky 2017 a 2018. 

I spící firma vyvolává náklady, nadále je nutné vést účetnictví, vyhotovovat účetní závěrky, ukládat je do sbírky listin, podávat daňová přiznání a tak podobně.
Zrušit s.r.o. není taková hračka, jako je tomu v případě ukončení živnosti. Stejně jako je dvoufázové založení společnosti s ručením omezeným, kdy samotnému vzniku zápisem do obchodního rejstříku předchází založení sepsáním zakladatelského právního jednání ve formě notářského zápisu (společenské smlouvy, je-li zakladatelů více, případně zakladatelské listiny, je-li zakladatelem jen jediná osoba), také zrušení s.r.o. je dvoufázové. 

Mohlo by vás zaujmout: Živnost, nebo s.r.o.? Právník radí začínajícím podnikatelům, co zvolit a proč

Nejprve je nutné přijmout rozhodnutí o zrušení společnosti. Ta následně zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Proces, který předchází výmazu, se nazývá likvidace a musí proběhnout až na výjimky vždy, má-li být společnost zrušena. Společnost může být v určitých situacích zrušena i bez likvidace, například v důsledku fúze. Společník může ukončit účast v podniku také prodejem svého obchodního podílu. 

Cílem procesu likvidace je vypořádat vztahy společnosti ke třetím osobám tak, aby likvidací nebyla dotčena jejich práva. Účelem procesu je tedy ochrana věřitelů, ale chrání i společníky. K úhradě závazků bývá obvykle nutné zpeněžit majetek společnosti – likvidační podstatu. Zbývající finanční prostředky si společníci rozdělí jakožto likvidační zůstatek. 

Čtěte také: Půlka firem neplatí žádnou daň z příjmů, jejich podíl ale neustále klesá

K okamžiku vstupu společnosti do likvidace je povinna používat ke své obchodní firmě dodatek „v likvidaci“ a do budoucna činit pouze kroky, které budou vést k vypořádání vztahů tak, aby mohla společnost zaniknout.

Kdo může rozhodnout o likvidaci

O provedení likvidace rozhodují společníci, ať již přímo dohodou, anebo připouští-li to výslovně společenská smlouva, tak i rozhodnutím valné hromady jako vrcholného orgánu s. r. o. Podle zákona č. 90/2012 Sb.., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK) musí mít dohoda o zrušení formu notářského zápisu. Stanoví-li tak společenská smlouva, lze rozhodovací kompetenci o zrušení společnosti svěřit do rukou valné hromady. 

Pokud si společníci ve společenské smlouvě neujednali jinak, je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Podle § 171 odst. 1 písm. d) ZOK je vyžadován k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací souhlas minimálně dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků. Průběh valné hromady je nutno osvědčit notářským zápisem. Pokud by měla společnost jen jediného společníka, rozhoduje o zrušení tento jediný společník. 

O nucené likvidaci může rozhodnout i soud. Většinou je rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací sankcí za neplnění povinností společnosti. Zákon stanoví taxativní okruh případů, v němž může soud společnost zrušit. Současně s rozhodnutím o zrušení rovnou jmenuje i likvidátora.

Kdo může být likvidátorem a jaké jsou jeho povinnosti?

Provedení likvidace má na starosti speciální orgán, likvidátor. Při povolávání likvidátora postačí nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků. Pokud to neučiní valná hromada, povolá likvidátora statutární orgán, a pokud to neudělá ani ten, jmenuje jej ke dni vstupu společnosti do likvidace soud, a to z úřední povinnosti. 

Ačkoliv nabývá působnosti statutárního orgánu, je omezen účelem likvidace a jeho úkolem je vypořádat dluhy zanikající společnosti. Likvidátorem může být třetí subjekt, ale i společník nebo jednatel. Nejde tedy o nezávislou osobu, jako je tomu u insolvenčního správce. I likvidátor je však, obdobně jako statutární orgán, povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Je-li likvidátorem třetí osoba, statutární orgán likvidátorovi ke dni vstupu společnosti do likvidace předá veškeré potřebné podklady. Ideálně spolu s předávacím protokolem.

Čtěte také: Podmínky a formy zastupování podnikatele v obchodních vztazích

Průběh likvidace

Proces likvidace je administrativně i časově náročný a také není zadarmo. Likvidace může trvat v řádu několika měsíců, především je-li společnost neaktivní a nemá žádné dluhy. Může se ale také protáhnout na několik let. Samozřejmě, že je v zájmu společníků i věřitelů, aby byla provedena co nejrychleji. V případě, že likvidátor likvidaci nedůvodně protahuje, porušuje svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. 

Při rušení společnosti je vhodné odložit účinnost rozhodnutí o zrušení na první den v měsíci, a to z toho důvodu, že ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace musí být sestavena účetní závěrka. 

Skutečnost, že je společnost v likvidaci, je likvidátor povinen nechat bezodkladně zapsat do obchodního rejstříku. Dnes je podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob možné, aby zápis do rejstříku provedl přímo prostřednictvím dálkového přístupu notář. A tak je nejrychlejším a nejlevnějším řešením, aby zápis vstupu do likvidace provedl ten notář, který vyhotovuje podkladový notářský zápis. 

K ochraně věřitelů zakotvuje zákon povinnost informovat o likvidaci jmenovitě všechny známé věřitele. Tím se proces také liší od insolvenčního řízení, kdy není nutné známé věřitele oslovovat, ale předpokládá se, že se ve stanovené lhůtě přihlásí sami. Neznámé věřitele likvidátor vyzve k přihlášení pohledávek prostřednictvím oznámení uveřejněného v Obchodním věstníku. V oznámení určí i lhůtu, v níž mohou věřitelé své pohledávky přihlásit. Oznámení musí uveřejnit minimálně dvakrát, a to s dvoutýdenním odstupem. Lhůta k přihlášení pohledávek nemůže být kratší než tři měsíce od zveřejnění druhého oznámení.
Podle § 197 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců; to neplatí, je-li právnická osoba v úpadku“. 

Jakmile dojde k vypořádání vztahů s věřiteli, likvidátor vyhotoví konečnou zprávu. Pokud ve společnosti ještě zbývá majetek, je součástí likvidačního zůstatku. Po jeho vypořádání je likvidace ukončena. Jestliže majetek nepostačuje na úhradu dluhů tak, aby došlo k plnému uspokojení věřitelů, je likvidátor povinen podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Pokud by se po skončení insolvenčního řízení objevil další majetek, společnost by znovu vstoupila do likvidace. 

Po ukončení likvidace může být společnost vymazána z obchodního rejstříku a tím právně zaniknout. Návrh na výmaz musí likvidátor podat do třiceti dnů od ukončení likvidace. S výmazem musí vyslovit souhlas finanční úřad.

Co když si zrušení společnosti rozmyslíte?

V souladu s § 170 občanského zákoníku ten, „kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace“. Do okamžiku zahájení rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky či do převzetí likvidační podstaty věřiteli si tedy likvidaci můžete rozmyslet. Může se totiž stát, že se objeví nějaký zájemce o koupi firmy, která má za sebou firemní historii. 

Jakmile nabude rozhodnutí o tzv. revokaci (zrušení) rozhodnutí o zrušení společnosti, končí likvidátorovi funkce a ten musí opět předat všechny podklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu. Rušící rozhodnutí smí přijmout opět jen tentýž orgán, stejně kvalifikovanou většinou a ve formě notářského zápisu, stejně jako rozhodnutí původní. 

Psali jsme: Co dělat, když je eseróčko zralé do šrotu?

Revokovat rozhodnutí o zrušení společnosti je možné ale jen u dobrovolného zrušení. Pokud by o zrušení společnosti rozhodoval soud, ten toto rozhodnutí již změnit nemůže. Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 28. února 2018 sp. zn. 27 Cdo 1135/2017 uvádí: „Ustanovení § 170 o. z. umožňuje změnit (revokovat) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků.“