Koloběh vzniku a zániku se týká nejen všeho živého v přírodě, ale také lidmi vytvořených profesí. Důvody, proč některé profese zanikají a jiné vznikají, jsou většinou podobné – technologický vývoj a/nebo často související změna životního stylu. Tak skončily profese jako ponocný, ledař nebo spojovatelka a mnohé jiné. A podobně skončí další, které jsou dnes ještě považované za samozřejmost.
Nejvíc je ohrožená rutina
Když v americkém Pew Research Center v roce 2014 experti zkoumali, která povolání budou mít v budoucnu namále, konstatovali, že především ta s vysokou mírou rutiny, přesnosti, a tudíž možností automatizace. Taková povolání mohou brzy, s využitím nových technologií, skončit. Typicky jde například o „přepážková“ povolání na poště nebo v bance, o práci pokladních, o sekretářské práce či některé účetní práce (nabízí se srovnání, jak často na vlakových nádražích v zahraničí slouží k nákupu jízdenek automaty a jak je tomu v Česku). Na svém webu, kde o studii informovali, zároveň odkázali také na příbuzný oxfordský výzkum z roku 2013. Ten povolání, jež technologický vývoj přežijí, spojil naopak s velkou mírou kreativních a sociálních kompetencí potřebných k vykonávání konkrétní profese.
To zapadá do myšlenkového rámce, který vychází z konceptu 4. průmyslové revoluce neboli Průmyslu 4.0 či Práce 4.0. Sleduje, jak se průmysl i trh práce mění a změní s postupující digitalizací v podobě kyber-fyzikálních systémů (které propojují reálný a virtuální svět), internetu věcí a služeb a digitální ekonomikou. Filosofie Průmyslu 4.0 otevírá netušené možnosti a ti, kdo jich budou schopni využít, obstojí v nové době,
píše se v Národní iniciativě Průmysl 4.0, s níž vloni přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Co s sebou tato filozofie přináší? Nekončící změny. Nekončící změnu myšlení. Nekončící učení. Nekončící inovace. Důraz na komplexnost, mezioborovost a také mezinárodnost. Představa, že jsme se naučili jednu profesi a máme jednu práci, ve které zůstaneme dekády, se naprosto změní,
řekla jedna německá dobrovolnice pro studii poradenské společnosti PwC zaměřenou na budoucnost práce a nazvanou The future of work – A journey to 2022.
Změny se dotknou většiny
Jaký to bude mít dopad na profese? Kromě toho, že některé zřejmě zaniknou (odhad pro Česko je ohrožení cca 54 % pracovních míst) a jiné vzniknou, pro všechny se mnohé změní. Národní iniciativa předpovídá změnu ve struktuře a pracovní náplni většiny profesí, změnu role zaměstnance, nové principy organizace práce a požadavek na nové dovednosti související s digitalizací. Změny půjdou směrem k rozšíření možností práce na dálku (což s sebou i pro jednotlivce nese také lepší možnost přítomnosti na globálním trhu) i sebezaměstnání, rozvoji pracovního prostředí a příležitostí profesního rozvoje, porostou však také nároky na flexibilitu práce, komplexnost pracovních úkolů a přizpůsobení se virtualizaci pracovních procesů.
Z hlediska perspektivních, respektive potřebných povolání blízké budoucnosti sází Iniciativa na systémové architekty, kteří umí kombinovat technické vzdělání se špičkovou znalostí softwarových řešení a kreativitou. A také na specialisty v oblasti robotiky s důrazem na vzájemně spolupracující roboty, roboty spolupracující s lidmi, na bezpečnost systémů a na vyhodnocování možných rizik a jejich předcházení, nebo profesionály z oblasti biotechnologií a pokročilých materiálů. Provázání digitalizace a kybernetických přístupů s těmito progresivními technologiemi vytvoří jak další nové pracovní příležitosti a profese, tak nové nároky na kvalifikace,
konstatuje se v dokumentu, který za další perspektivní oblasti s potenciálem růstu pracovních míst považuje sociální, zdravotní a volnočasové služby a ochranu životního prostředí.
2022: Roboti v hotelu
Futuristické okénko. Je rok 2022. První hotel, který je plně automatizovaný a obsluhovaný roboty, se otevírá. Tak to alespoň vidí zmíněná studie PwC zaměřená na budoucnost práce. Je jasné, které současné lidské profese v takovém hotelu zaniknou – všechny.
A ještě jednu okolnost studie předpovídá. Ruku v ruce s tím, jak poroste důraz na work – life balance (tedy rovnováhu pracovního a soukromého života), čím dál více zaměstnanců bude chtít práci, která dobře zapadá do jejich životního stylu, místo toho, aby se soustředili na nějakou specifickou kariérní dráhu. Myslí si to alespoň jeden australský HR Manager, jehož studie cituje. Další rozvoj technologií přitom podle studie nebude jedinou okolností, která změní svět práce a pracujících. Bude to také nedostatek zdrojů a klimatické změny, změny v globální ekonomice, demografické změny, pokračující rychlá urbanizace a další.
Profese staré i nové
To jsou ostatně také některé z trendů, které přinesou nové možnosti z hlediska vzniku a rozvoje nových profesí. Které to budou, ukazuje třeba kanadská iniciativa Careers 2030.
Čtěte více: Domácí farma na střeše nebo interiéry pro seniory. Toto bude novým byznys hitem
Britská UK Commission for Employment and Skills vytipovala a před dvěma lety publikovala (Careers of the future) 40 top profesí budoucnosti. Vycházela přitom ze současných údajů – jak jsou profese placené, jak těžké je najít lidi na volná pracovní místa a co firmy potřebují. A jsou mezi nimi především profese, které známe už dnes. Jejich obsah se však může velmi proměnit.
2030: Léčitel i čistič robotů
Trochu jiný obrázek nabídla The World Future Society, která sdružuje jednotlivce i organizace. V roce 2010 publikovala svých 70 profesí pro rok 2030. K nalezení je tu bankéř alternativní měny, Avatar relationship manager, architekt globálních systémů, léčitel, Green Career Coach, neboli člověk, který bude provázet zaměstnance i lidi na volné noze environmentálními dopady jejich kariéry, i psycholog rostlin nebo čistič robotů (protože i roboti prý budou potřebovat péči).
Čtěte také: Ženy jako podnikatelky v technických oborech? V Česku žádné sci-fi
Tento nový svět však s sebou přináší i hrozby. Mezi nimi jsou podle Národní iniciativy Průmysl 4.0 také negativní dopady na trh práce, především v případě nezvládnutí změn, a vznik sociálních bariér. Ostatně není třeba chodit daleko. Fakt, že už se svět zřejmě štěpí na tu část, která z rychlých změn profituje, a na tu, která o vlastním profitu zdaleka není přesvědčená, ukázalo třeba nedávné referendum o Brexitu a jeho následné interpretace.
ČLÁNKY DO MAILU