Jaká doporučení vyplývají ze schválené interpretace I-42?

6. 1. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Národní účetní rada schválila dne 19. října 2020 text nové interpretace I-42, která řeší problematiku cizoměnových pohledávek s opravnou položkou.

Obsahem této interpretace je zejména konkretizace postupů a řešení otázek kurzových rizik u pohledávek, kurzových rozdílů a jejich vykazování v účetnictví, problematiku opravných položek a s tím souvisejících kurzových rozdílů.

Interpretace národní účetní rady poskytují odborné názory, návody a doporučení, jak lze některé ustanovení zákona chápat. Jejich použití ale není závazné – jedná se pouze o soubor doporučení.

Jak řeší kurzové rozdíly zákon o účetnictví a navazující předpisy?

Dle zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví tak, aby jeho zobrazení podávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a aby data uvedená v účetní závěrce byla pravdivá a úplná. Jednou z podmínek uvedených v zákoně o účetnictví je vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny (CZK) a v případě cizoměnových aktiv a pasiv je povinnost uvádět současně i cizí měnu. Tato povinnost se netýká jen pohledávek a závazků, ale i opravných položek, které jsou k nim tvořeny.

Další povinností, kterou ukládá zákon o účetnictví, v případě evidence cizoměnových závazků a pohledávek, je povinnost přepočítat pohledávky a závazky oceněné v cizí měně na českou měnu, a to k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni. V této souvislosti je účetní jednotka vystavována kurzovému riziku, ke kterému při přepočtu měn dochází. Kurzové riziko, které je důsledkem těchto transakcí, se do účetnictví promítne prostřednictvím kurzových rozdílů – tedy kurzové ztráty nebo kurzové zisky, a přímo tak ovlivní finanční výsledek hospodaření účetní jednotky.

Proč vznikla interpretace I-42?

Interpretace I-42 vznikla na základě absence obecné definice cizoměnového aktiva a závazku, případně jiných aktiv a pasiv, s nimiž je spojen budoucí příliv nebo odliv peněžních prostředků. Cílem proto bylo stanovit doporučení účetního řešení při vykazování kurzových rozdílů, které vyplývají zejména z pohledávek snížených o opravné položky v účetní závěrce. 

Doposud účetní jednotky v návaznosti na zákon o účetnictví, vyhlášku a české účetní standardy přepočítávají v běžné praxi cizoměnové pohledávky a rozdíl, který z jejich přepočtení vzniká, účtují jako kurzový rozdíl do nákladů nebo výnosů. Pokud se ale k pohledávce váže opravná položka, je i opravná položka v cizí měně přepočtena na českou měnu a vzniklý rozdíl z přepočtu je běžně účtován jako provozní/finanční výnos nebo náklad. 

Co je obsahem interpretace?

Interpretace I-42 zodpovídá čtyři otázky:

  • Co je kurzové riziko u pohledávky?
  • Co je kurzový rozdíl a jak se vykazuje v účetnictví?
  • Co je to opravná položka?
  • K jaké hodnotě pohledávky vzniká kurzový rozdíl?

Jak již bylo uvedeno výše, kurzové riziko vzniká v případě, že jsou pohledávky nebo závazky stanoveny v jiné než české měně. A pro ocenění v účetnictví je zapotřebí přepočítat jejich hodnotu na českou měnu. Kurzové riziko se potom odráží v budoucích peněžních tocích, které účetní jednotka inkasuje nebo zaplatí. Důsledkem výkyvu kurzů měn v čase vznikají kurzové rozdíly. 

Kurzové rozdíly se vykazují na účtech finančních nákladů a výnosů a přímo tak ovlivňují hospodářský výsledek generovaný účetní jednotkou v rámci finančního výsledku hospodaření.

Opravnou položkou se rozumí dočasné snížení hodnoty pohledávky. Opravná položka nemůže vzniknout ani existovat bez pohledávky, ke které je tvořena. Představuje nejistotu nebo pochybnost o tom, že ta část pohledávky, ke které je opravná položka tvořena, nebude uhrazena.

A jaké je závěrné doporučení?

Výsledkem textace interpretace je, že kurzový rozdíl vzniká pouze k hodnotě pohledávky snížené o s ní související opravnou položku. Zdůvodnění je poměrně jednoduché – očekávaná budoucí platba je znázorněna právě netto hodnotou pohledávky – tj. upravená o korekci opravné položky. Opravná položka představuje takovou část pohledávky, u které není jistá její úhrada a tím tedy příliv peněžních prostředků. Proto je potřeba na pohledávku pohlížet komplexně, a to včetně korekcí opravnými položkami, a kurzové výkyvy spojené s výší vytvořené opravné položky je doporučeno účtovat jako její změnu, nikoli jako kurzový rozdíl.

Autor článku

Lenka je redaktorkou Podnikatel.cz a daňovou poradkyní. Autorsky i profesně se proto věnuje účetnictví a daním.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).