Jaké jsou dopady sociálních reforem roku 2008?

7. 5. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 244086
Reformu sociálního systému neminula kritika vládní opozice i odborů. Zveřejněné výsledky sociálních výdajů za rok 2008 však dokázaly jejich výrazný pokles. Stát tak vloni díky reformě ušetřil až 80 miliard korun.

Sociální systém prošel v loňském roce významnými reformními změnami. Před rokem 2008 neúměrně rostly mandatorní výdaje, které patří mezi výdaje „přikázané“, tj. externě stanovené. A to zejména zákonem. Tyto výdaje jsou povinné a vláda je při plánování státního rozpočtu nemůže bez příslušných legislativních změn účinně ovlivnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy prosadilo změny sociálního systému.

Cílem reformy bylo snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu, plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže, podpora rodin s dětmi, podpora hospodářského růstu a podnikání, posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti, zachování principu solidarity a citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci. Motivací změn bylo v neposlední řadě i splnění podmínek pro přijetí eura. Bez potřebných reformních kroků se podle ministerstva nedal udržet 3% vládní deficit pod úrovní hrubého domácího produktu (HDP). Schodek vládního deficitu za rok 2008 se ve skutečnosti propadl na 3,62 procenta HDP. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají

Nyní nastává čas analyzovat výsledky dopadů těchto reforem. Statistické údaje ukazují pokles sociálních výdajů, přičemž v čistých příjmech se u většiny rodin projevily daňové změny pozitivně. Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí PETR NEČAS, stát ušetřil na dávkách díky reformě 80 miliard korun. Pokud by nezačala platit reforma veřejných financí, deficit by byl o uvedených 80 miliard vyšší. Meziročně poklesly výdaje na přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné o 6,6 miliardy ko­run. Na dávkách v hmotné nouzi jsme ušetřili další půl miliardy. Podpora rodin s dětmi byla přenesena do daňového systému, dodal Nečas. Čtěte více: Životní minimum – státní sociální podpora pro každého?

Podle členů Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR byla tato reforma velmi „měkká“ a s problémem nepohnula. Dochází totiž stále k tomu, že mnoho našich nezaměstnaných nechce vlastně pracovat, jejich sociální či jiné dávky v nezaměstnanosti jsou tak vysoké, že jim stačí k přežívání a nakonec si na „černo“ někde přivydělávají a řádné zaměstnání je nezajímá, uvedl na téma sociální reformy Bedřich Danda, předseda sdružení.

Bilance dopadů sociálních reforem za rok 2008 dle údajů zveřejněných v tiskové zprávě MPSV

1. Podpora rodin s dětmi

  • Cíl reformy – úspornější a adresnější sociální systém. Výrazné snížení daní prostřednictvím zvýšení slev na dani z příjmu fyzických osob za dítě i za druhého manžela bez příjmů.
  • Bilance – relace mezi čistými příjmy jednoho člena domácnosti zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí stoupla v roce 2008 na 60,2 %. Životní úroveň zaměstnanců s dětmi vzrostla i přes vyšší inflaci o 3,9 %. Přestože v roce 2008 došlo ke snížení dávek státní sociální podpory, finanční přínos domácností v podobě snížení daní byl vyšší. Rodiny s dětmi tedy na reformě prokazatelně vydělaly. Čtěte více: Počet příjemců sociálních dávek se v roce 2009 zvýší 
Zvýšení daňových slev
Roční slevy 2 007 2 008
Na poplatníka 7 200 24 840
Manžel/ka bez přímů 4 200 24 840
Na vyživované dítě 6 000 10 680
Částečný invalidní důchod 1 500 2 520
Plný invalidní důchod 3 000 5 040
Průkaz ZTP/P 9 600 16 140
Student 2 400 4 020
Vývoj relace mezi čistými příjmy na 1 člena domácnosti
Rok Domácnost s dětmi Domácnost bez dětí %
1993 3 073 Kč 5 088 Kč 60,4
1997 5 120 Kč 8 805 Kč 58,2
2001 6 642 Kč 11 076 Kč 60,0
2005 7 629 Kč 13 134 Kč 58,1
2006 8 498 Kč 14 473 Kč 58,7
2007 9 239 Kč 15 615 Kč 59,2
2008 10 133 Kč 16 846 Kč 60,2

2. Sociální dávky

a) Nemocenské dávky

  • Cíl reformy – omezení zneužívání systému, snížení časté fiktivní nemocnosti. Míra nemocnosti byla u nás dlouhodobě výrazně vyšší než v ostatních členských státech EU.
  • Bilance – pokles pracovní neschopnosti. Meziročně se snížil počet ukončených případů o 0,7 mil. Kč, tj. o 24,4 %. Celkové výdaje poklesly o 2,8 mil. Kč, tj. o 8,1 %. Krátkodobá pracovní neschopnost do 14 dnů poklesla u zaměstnanců dle šetření provedeného v březnu 2008 o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně pokleslo z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší hodnota od roku 1993.

b) Dávky státní sociální podpory

  • Cíl reformy – adresný a méně nákladný sociální systém. Zúžení počtu příjemců dávek u přídavku na dítě, sociálního příplatku a pohřebného. Snížení porodného a úplné zrušení příspěvku na zvýšené životní náklady a „pastelkovného“. Zamezení automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Dále také podpora rodin s dětmi v podobě zavedení moderní flexibilní politiky, která výrazněji umožní rodičům svobodu volby a snadnější spojení péče o dítě i jejich profesní rozvoj. Příjemce rodičovského příspěvku si zvolí z „třírychlostního“ čerpání příspěvků podle potřeb konkrétní rodiny. Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská
  • Bilance – celkový počet výdajů na dávky státní sociální podpory se snížil, přesto byly celkové výdaje vyšší než v roce 2006. Tabulka ukazuje porovnání celkového počtu vyplacených dávek a celkových výdajů, porovnání počtu vyplacených jednotlivých dávek státní sociální podpory a jednotlivých výdajů, včetně procentuálního srovnání vývoje v letech 2007 a 2008.
Porovnání počtu vyplacených dávek a celkových výdajů
Rok 2006 2007 2008 Meziroční pokles
Celkový počet vyplacených dávek v mil. Kč 31,6 28,8 18,3 36,5%
Celkové výdaje v mld. Kč 34,0 48,5 41,9 13,7%
Počet vyplacených přídavků na dítě v mil. Kč 21,1 20 10,7 46,5%
Výdaje na přídavky na děti v mld. Kč 11,0 10,2 6,2 39,2%
Počet vyplacených sociálních příplatků v mil. Kč 3,6 2,9 2,0 31,1%
Výdaje na sociální příplatky v mld. Kč 4,4 4,6 3,2 30,4%
Počet vyplacených příspěvků na bydlení v mil. Kč 2,8 1,4 1,0 25,4%
Výdaje na příspěvky na bydlení v mld. Kč 2,3 1,5 1,6 35,0%
Počet vyplacených rodičovských příspěvků v mil. Kč 3,7 4,1 4,3 růst 4,6 %
Výdaje na rodičovké příspěvky v mld. Kč 1,6 2,1 1,6 1,4%
Počet vyplacených dávek na porodné v tis. Kč 105,5 113,8 118,8 růst 4,4 %
Výdaje na dávky porodné v mld. Kč 1,6 2,1 1,7 21,4%
Počet vyplacených dávek pohřebného v tis. Kč 102,6 101,9 14,1 86,2%
Výdaje na dávky pohřebné v mil. Kč 512,9 509,4 70,7 86,1%

c) Dávky hmotné nouze

  • Cíl reformy – zúžení počtu příjemců dávek. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
  • Bilance – celkový počet vyplacených dávek poklesl o 8,5 %. Celkové výdaje klesly o 15 %.

d) Příspěvek na péči

  • Cíl reformy – dávka byla zavedena od 1.1.2007. Náleží lidem závislým především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na pomoci jiné osoby. A to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Dávka zůstala v roce 2008 v nezměněné podobě.
  • Bilance – příspěvek na péči je jedinou dávkou, která zaznamenala výrazný nárůst. Počet příjemců dávek vzrostl v roce 2008 o 563 tisíc, tj. o 15,1 %. Celková vyplacená částka byla meziročně o 3,65 mld. Kč vyšší, vzrostla o 20 %.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).