Sociální systém prošel v loňském roce významnými reformními změnami. Před rokem 2008 neúměrně rostly mandatorní výdaje, které patří mezi výdaje „přikázané“, tj. externě stanovené. A to zejména zákonem. Tyto výdaje jsou povinné a vláda je při plánování státního rozpočtu nemůže bez příslušných legislativních změn účinně ovlivnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy prosadilo změny sociálního systému.
Cílem reformy bylo snižování vládního deficitu a zpomalení nárůstu vládního dluhu, plošné snížení daňového zatížení, omezení administrativní zátěže, podpora rodin s dětmi, podpora hospodářského růstu a podnikání, posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti, zachování principu solidarity a citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci. Motivací změn bylo v neposlední řadě i splnění podmínek pro přijetí eura. Bez potřebných reformních kroků se podle ministerstva nedal udržet 3% vládní deficit pod úrovní hrubého domácího produktu (HDP). Schodek vládního deficitu za rok 2008 se ve skutečnosti propadl na 3,62 procenta HDP. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají
Nyní nastává čas analyzovat výsledky dopadů těchto reforem. Statistické údaje ukazují pokles sociálních výdajů, přičemž v čistých příjmech se u většiny rodin projevily daňové změny pozitivně. Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí PETR NEČAS, stát ušetřil na dávkách díky reformě 80 miliard korun. Pokud by nezačala platit reforma veřejných financí, deficit by byl o uvedených 80 miliard vyšší. Meziročně poklesly výdaje na přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné o 6,6 miliardy korun. Na dávkách v hmotné nouzi jsme ušetřili další půl miliardy. Podpora rodin s dětmi byla přenesena do daňového systému
, dodal Nečas. Čtěte více: Životní minimum – státní sociální podpora pro každého?
Podle členů Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR byla tato reforma velmi „měkká“ a s problémem nepohnula. Dochází totiž stále k tomu, že mnoho našich nezaměstnaných nechce vlastně pracovat, jejich sociální či jiné dávky v nezaměstnanosti jsou tak vysoké, že jim stačí k přežívání a nakonec si na „černo“ někde přivydělávají a řádné zaměstnání je nezajímá,
uvedl na téma sociální reformy Bedřich Danda, předseda sdružení.
Bilance dopadů sociálních reforem za rok 2008 dle údajů zveřejněných v tiskové zprávě MPSV
1. Podpora rodin s dětmi
- Cíl reformy – úspornější a adresnější sociální systém. Výrazné snížení daní prostřednictvím zvýšení slev na dani z příjmu fyzických osob za dítě i za druhého manžela bez příjmů.
- Bilance – relace mezi čistými příjmy jednoho člena domácnosti zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí stoupla v roce 2008 na 60,2 %. Životní úroveň zaměstnanců s dětmi vzrostla i přes vyšší inflaci o 3,9 %. Přestože v roce 2008 došlo ke snížení dávek státní sociální podpory, finanční přínos domácností v podobě snížení daní byl vyšší. Rodiny s dětmi tedy na reformě prokazatelně vydělaly. Čtěte více: Počet příjemců sociálních dávek se v roce 2009 zvýší
Roční slevy | 2 007 | 2 008 |
---|---|---|
Na poplatníka | 7 200 | 24 840 |
Manžel/ka bez přímů | 4 200 | 24 840 |
Na vyživované dítě | 6 000 | 10 680 |
Částečný invalidní důchod | 1 500 | 2 520 |
Plný invalidní důchod | 3 000 | 5 040 |
Průkaz ZTP/P | 9 600 | 16 140 |
Student | 2 400 | 4 020 |
Rok | Domácnost s dětmi | Domácnost bez dětí | % |
---|---|---|---|
1993 | 3 073 Kč | 5 088 Kč | 60,4 |
1997 | 5 120 Kč | 8 805 Kč | 58,2 |
2001 | 6 642 Kč | 11 076 Kč | 60,0 |
2005 | 7 629 Kč | 13 134 Kč | 58,1 |
2006 | 8 498 Kč | 14 473 Kč | 58,7 |
2007 | 9 239 Kč | 15 615 Kč | 59,2 |
2008 | 10 133 Kč | 16 846 Kč | 60,2 |
2. Sociální dávky
a) Nemocenské dávky
- Cíl reformy – omezení zneužívání systému, snížení časté fiktivní nemocnosti. Míra nemocnosti byla u nás dlouhodobě výrazně vyšší než v ostatních členských státech EU.
- Bilance – pokles pracovní neschopnosti. Meziročně se snížil počet ukončených případů o 0,7 mil. Kč, tj. o 24,4 %. Celkové výdaje poklesly o 2,8 mil. Kč, tj. o 8,1 %. Krátkodobá pracovní neschopnost do 14 dnů poklesla u zaměstnanců dle šetření provedeného v březnu 2008 o 45 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně pokleslo z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší hodnota od roku 1993.
b) Dávky státní sociální podpory
- Cíl reformy – adresný a méně nákladný sociální systém. Zúžení počtu příjemců dávek u přídavku na dítě, sociálního příplatku a pohřebného. Snížení porodného a úplné zrušení příspěvku na zvýšené životní náklady a „pastelkovného“. Zamezení automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Dále také podpora rodin s dětmi v podobě zavedení moderní flexibilní politiky, která výrazněji umožní rodičům svobodu volby a snadnější spojení péče o dítě i jejich profesní rozvoj. Příjemce rodičovského příspěvku si zvolí z „třírychlostního“ čerpání příspěvků podle potřeb konkrétní rodiny. Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská
- Bilance – celkový počet výdajů na dávky státní sociální podpory se snížil, přesto byly celkové výdaje vyšší než v roce 2006. Tabulka ukazuje porovnání celkového počtu vyplacených dávek a celkových výdajů, porovnání počtu vyplacených jednotlivých dávek státní sociální podpory a jednotlivých výdajů, včetně procentuálního srovnání vývoje v letech 2007 a 2008.
Rok | 2006 | 2007 | 2008 | Meziroční pokles |
---|---|---|---|---|
Celkový počet vyplacených dávek v mil. Kč | 31,6 | 28,8 | 18,3 | 36,5% |
Celkové výdaje v mld. Kč | 34,0 | 48,5 | 41,9 | 13,7% |
Počet vyplacených přídavků na dítě v mil. Kč | 21,1 | 20 | 10,7 | 46,5% |
Výdaje na přídavky na děti v mld. Kč | 11,0 | 10,2 | 6,2 | 39,2% |
Počet vyplacených sociálních příplatků v mil. Kč | 3,6 | 2,9 | 2,0 | 31,1% |
Výdaje na sociální příplatky v mld. Kč | 4,4 | 4,6 | 3,2 | 30,4% |
Počet vyplacených příspěvků na bydlení v mil. Kč | 2,8 | 1,4 | 1,0 | 25,4% |
Výdaje na příspěvky na bydlení v mld. Kč | 2,3 | 1,5 | 1,6 | 35,0% |
Počet vyplacených rodičovských příspěvků v mil. Kč | 3,7 | 4,1 | 4,3 | růst 4,6 % |
Výdaje na rodičovké příspěvky v mld. Kč | 1,6 | 2,1 | 1,6 | 1,4% |
Počet vyplacených dávek na porodné v tis. Kč | 105,5 | 113,8 | 118,8 | růst 4,4 % |
Výdaje na dávky porodné v mld. Kč | 1,6 | 2,1 | 1,7 | 21,4% |
Počet vyplacených dávek pohřebného v tis. Kč | 102,6 | 101,9 | 14,1 | 86,2% |
Výdaje na dávky pohřebné v mil. Kč | 512,9 | 509,4 | 70,7 | 86,1% |
c) Dávky hmotné nouze
- Cíl reformy – zúžení počtu příjemců dávek. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
- Bilance – celkový počet vyplacených dávek poklesl o 8,5 %. Celkové výdaje klesly o 15 %.
d) Příspěvek na péči
- Cíl reformy – dávka byla zavedena od 1.1.2007. Náleží lidem závislým především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na pomoci jiné osoby. A to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Dávka zůstala v roce 2008 v nezměněné podobě.
- Bilance – příspěvek na péči je jedinou dávkou, která zaznamenala výrazný nárůst. Počet příjemců dávek vzrostl v roce 2008 o 563 tisíc, tj. o 15,1 %. Celková vyplacená částka byla meziročně o 3,65 mld. Kč vyšší, vzrostla o 20 %.