Jaké jsou nejčastější pracovní úrazy a jak jim může zaměstnavatel předcházet?

K příčinám pracovních úrazů patří neopatrnost zaměstnance, spěch, nedodržování pracovního postupu nebo nepoužívání přidělených osobních ochranných pracovních prostředků. Často také jde o nerespektování základních zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak na straně zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele.

Nejčastější pracovní úrazy

Podle Tomáše Laváčka, manažera BOZP a PO pro ČR a SR ze společnosti CIVOP, jsou nejčastějšími pracovními úrazy u jejich zákazníků drobná poranění, jako jsou drobné škrábance a řezné rány o papír. Dále se ve své praxi často setkává s úrazy při běžné chůzi, kam patří zakopnutí, uklouznutí nebo pád při chůzi po schodech. Tyto úrazy jsou ve většině případů lehké, ale najdou se i některé vážné. Stávají se napříč obory a nelze jim zabránit, protože jsou způsobeny hlavě chvilkovou nepozorností. Dalšími příčinami pádů pak bývá nerovný povrch, prohlubně, uvolněné části podlahy (např. kachličky nebo odchlípnuté části koberců), kluzká podlaha pro nedostatečnou údržbu (např. v kuchyních) nebo v zimním období, noční můra každého zaměstnavatele, náledí, vyjmenovává Vít Hofman, odborník na bezpečnost práce a požární ochranu ze společnosti SAWUH. 

Dalšími častými úrazy jsou ty spojené s manipulací s břemeny, tedy různá namožení páteře, bolesti zad a pohmoždění rukou. Ve výrobě je časté také poranění očí odletujícími částmi při výrobě, například při vrtání nebo broušení. K závažným pracovním úrazům pak patří pády z výšky, dopravní nehody, zavalení břemeny, zasypání ve výkopu a poranění při obsluze kovo- nebo dřevoobráběcích strojů. 

S pracovními úrazy souvisí také takzvaná neschopenka a s tím spojené kontroly, o kterých jsme psali: Kontrolu na neschopence smí poslat také zaměstnavatel. O co se může zajímat?

Mezi příčiny pracovních úrazů kromě výše zmíněného patří, že zaměstnanec nedostane potřebné informace, není seznámen s možnými riziky a správnými pracovními postupy. Častým nešvarem také je, že zaměstnanci při práci vyloženě riskují a po zaměstnavateli nevyžadují zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je potřeba, aby si zaměstnanec uvědomil, jakou cenu má jeho vlastní život. A je rovněž potřeba, aby si zaměstnavatelé životů a zdraví svých zaměstnanců vážili, dodává Vít Hofman. Lucie Eliášová, ředitelka franchisové sítě ze společnosti EXTÉRIA, s.r.o., zmiňuje jako častou příčinu pracovních úrazů nepoužívání přidělených osobních ochranných pracovních pomůcek. Zejména se to zaměstnancům nechce nosit, vymlouvají se, že je to nepohodlné, nebo že doma to také nepoužívají, že se jim nikdy nic nestalo apod., upřesňuje.

Co když se stane pracovní úraz?

Jakmile dojde na pracovišti k úrazu, v prvé řadě je třeba zajistit ošetření zraněného, případně přivolat záchrannou službu nebo další složky IZS. Vít Hofman v této souvislosti upozorňuje, že tuto oblast spousta zaměstnavatelů značně podceňuje a nezajišťuje zaměstnancům praktický nácvik první pomoci. Školení formou přednášky nebo e-learning podle něj nejsou dostatečné metody a zaměstnance může připravit jedině praktický kurz. Při šetření úrazů často se zděšením zjišťuji, že první pomoc nebyla poskytnuta vůbec, nebo v naprosto tristní kvalitě, doplňuje. 

Dalším krokem bez zbytečných odkladů je provedení zápisu do knihy úrazů. Zaměstnavatel má také zákonem danou povinnost každý úraz řádně vyšetřit a přijmout opatření k zamezení jeho opakování. Ta mohou být technického, technologického nebo organizačního charakteru. V rámci šetření úrazu je také třeba rozhodnout, zda je úraz pracovní, či nikoliv, dodává Tomáš Laváček. 

Ten dále shrnuje v bodech, co je nutné provést na pracovišti v místě vzniku úrazu: 

1. Vymezení místa, kde k úrazu došlo, a činnosti, při které k úrazu došlo.
2. Zapsat čas vzniku úrazu. 
3. Zajistit bezpečnost osob provádějících objasnění, aby nemohlo dojít k dalším zraněním. 
4. Dokumentovat stav na pracovišti – fotodokumentace, video. 
5. Vyslechnout svědky, kteří se v době vzniku úrazu pohybovali na pracovišti nebo v jeho blízkosti.
6. Zajistit předměty, které by mohly souviset se vznikem pracovního úrazu.
7. Zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek, pokud to bylo možné. 
8. Kontrola použitých osobních ochranných pracovních prostředků; kontrola ochranných zařízení na strojích, které mohly být zdrojem vzniku pracovního úrazu. 
9. Kontrola dokladů o zdravotní způsobilosti, školeních o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, požadavcích zaměstnavatele, pokynech k zajištění BOZP, zejména formou informací o rizicích a opatřeních na ochranu apod. 
10. Kontrola strojů, které souvisely se vznikem pracovního úrazu (identifikace stroje, poloha ovládacích prvků, technický stav stroje, bezpečnostní značení stroje apod.), a jejich dokumentace.
11. Srovnání postupů – správný pracovní postup činnosti, kterou zaměstnanec vykonával, a postup, jakým zaměstnanec skutečně pracoval. 
12. Konzultace se specialisty (např. revizní technik), pokud vzniknou nejasnosti.
13. Konzultace se zaměstnanci orgánů inspekce práce či odbornými zaměstnanci specialisty odborových organizací. 

Z hlediska administrativních povinnost je dále nutné u těch úrazů, kde je pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, provést ohlášení úrazu a odeslání záznamu o úrazu na stanovené instituce (pojišťovny, oblastní inspektorát práce, báňský úřad, Policie ČR). Po ukončení nemocenské se pak dále vypisuje formulář Záznam o úrazu hlášení změn (pokud již má ukončeno, vepíšeme to přímo do záznamu) a jeden výtisk se zasílá na oblastní inspektorát práce a zdravotní pojišťovnu, dodává Lucie Eliášová.

Mezi poslední kroky patří řádné odškodnění pracovního úrazu, kdy se zaměstnavatel musí nejprve rozhodnout, zda se částečně, nebo zcela zprostí své odpovědnosti. Pokud se zaměstnavatel své odpovědnosti nezprostí, náleží zaměstnanci zejména bolestné, náhrada ušlé mzdy, náhrada účelně vynaložených nákladů za léčení a náhrada za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky), popisuje dále Vít Hofman.

Sněmovna odhlasovala zrušení karenční doby proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci, přečtěte si o tom více v článku Sněmovna schválila zrušení karenční doby. Jaká kompenzace čeká zaměstnavatele?

Co se týče prohřešků, tak Lucie Eliášová zmiňuje, že chybí administrativa ohledně nástupu nového zaměstnance, jako jsou vstupní lékařské prohlídky, vstupní školení. Přitom nejvíce úrazů se z jejich zkušeností stává právě v prvním roce zaměstnání. Dále chybí zpracovaná dokumentace, se kterou by byl zaměstnanec oproti podpisu seznámen, a také návody k používaným strojům. Často se také nedbá na výběr vhodné pracovní síly dle vzdělání a odbornosti a nepřidělují se zaměstnancům řádně osobní ochranné pracovní prostředky, doplňuje.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Základní povinnosti zaměstnavatele

V oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci je povinností celá řada, ale k těm základním patří: zpracování kategorizace prací pro všechny pozice, dokumentace BOZP a požární ochrany, zajištění bezpečného pracoviště, zajišťování pracovnělékařských služeb (zdravotní prohlídky, dozor na pracovištích, poradenství), kontrolování dodržování BOZP a PO a také poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům. Právě to je spolu s nedodržováním schválených pracovních postupů podle Tomáše Laváčka nejčastějším současným prohřeškem zaměstnavatelů napříč všemi obory. 

Každý zaměstnavatel musí také provádět opakované školení zaměstnanců, revize a kontroly strojů, prověrky na všech pracovištích a průběžně kontrolovat dodržování předpisů. Zaměstnavatel je totiž povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu dané práce. Vít Hofman radí, aby si zaměstnavatelé dávali pozor na to, aby zaměstnancům netolerovali nebezpečné a rizikové způsoby provádění prací a aby si společně sedli, diskutovali a vysvětlili si, proč je respektování základních zásad BOZP tak důležité. 

Na nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je nutné dbát také v oblasti BOZP, přečtěte si o tom náš článek Jak na ochranu osobních údajů dle GDPR při zajišťování BOZP (1. část)

Povědomí musí mít celá firma

Tomáš Laváček zdůrazňuje, že se zaměstnavatel musí zaměřit na celkové povědomí o BOZP napříč celou firmou a důsledně školit především vedoucí zaměstnance na všech stupních řízení. Ty musí také opakovaně informovat o jejich legislativních povinnostech v BOZP, protože tito znalí a náležitě motivovaní vedoucí zaměstnanci potom mají jako denní součást svých pracovních povinností kontrolu dodržování BOZP na pracovišti. Upozorňují své podřízené zaměstnance na nutnost dodržování pracovních postupů, používání příslušných OOPP a zdatní vedoucí se i podílejí na vylepšování systému BOZP, kdy ve spolupráci s řadovými zaměstnanci zlepšují bezpečnost práce vylepšováním pracovních postupů, dodává.

Právě nezapojování vedoucích zaměstnanců do bezpečnosti Vít Hofman vidí jako nejzásadnější nedostatek, který pozoruje u českých zaměstnavatelů. Ti se podle něj mylně domnívají, že celou věc vyřeší tak, že objednají dodavatele služeb BOZP nebo zaměstnají vlastního „technika BOZP“. Podle něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve firmě nikdy nemůže fungovat bez toho, aniž by do ní byli aktivně zapojeni všichni vedoucí zaměstnanci. Je to z toho důvodu, že vedoucí zaměstnanec je tím, který odpovídá za bezpečnost práce svých podřízených zaměstnanců, a je také příčinou toho, proč zaměstnanec pracuje bez ochranného krytu nebo bez dostatečného osobního zajištění. Toto si musí zaměstnavatelé uvědomit a svým vedoucím zaměstnancům poskytovat dostatečné vzdělání a rovněž odpovídající časový prostor na plnění úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, uzavírá.