Lidským potřebám se věnoval americký psycholog Abraham H. Maslow. Upozornil, že mnohé potřeby jsou lidem společné, další jsou individuální a nelze je zaškatulkovat.
Potřeby navíc chápal jako hierarchické – alespoň zčásti je třeba uspokojit potřeby základní, aby se dostalo na vyšší. Primární jsou přitom fyziologické potřeby (například hlad, žízeň nebo potřeba spánku) a potřeba bezpečí a jistoty, kterou následuje potřeba někam patřit, potřeba úcty a respektu, poznání, potřeba krásy, seberealizace a transcendence (to je Maslowova pyramida potřeb).
Potřeby a motivace
Potřeby Abraham H. Maslow přímo spojoval s motivací. Potřeby něčeho, potřeby, za nimiž se skrývá nějaký deficit, nedostatek, jsou přitom zdrojem nedostatkové motivace. Všechny nedostatkové motivace mají jedno společné: ovlivňují naše vnímání skutečnosti, kladou na ni požadavky,
jak upozorňuje Richard Lowry (v předmluvě ke knize Abrahama H. Maslowa O psychologii bytí, Portál 2014). Zkreslují pohled na realitu. A také otevírají prostor k manipulaci zvenku (viz například populistické politické sliby, které hrají „na první signální“ a na něž voliči občas skočí).
Čtěte také: Podniká na Zlínsku a má vlastní značku kávy. Jak se mu daří?
Jiná je růstová motivace. Ta neplyne z nedostatku a vede naopak k rozkrývání unikátních možností každého člověka. Maslow v této souvislosti hovořil o sebeaktualizaci, což je soustavné naplňování možností, schopností a nadání, jako naplnění poslání, jako plnější poznání vlastní vnitřní podstaty a její přijetí, jako neustálé směřování k vnitřní jednotě, integraci a spolupráci
(O psychologii bytí). Tedy ke skutečnému uplatnění a rozvoji svého nejvlastnějšího potenciálu.
Co je smysluplné?
Motivující je většinou něco, co je pro konkrétního jednotlivce, podnikatele/podnikatelku, smysluplné. O co se snažíme? Kam směřujeme? Co má pro nás cenu a význam? V co věříme? Oč nám v životě jde?
– to jsou některé z otázek, které je možné si v souvislosti se smysluplností života (podnikání) klást a které připomíná Alena Slezáčková v knize Průvodce pozitivní psychologií (Grada Publishing 2012). Třeba právě v době, kdy končí rok a začíná další, je ten správný čas si takové otázky znovu položit a hledat na ně odpovědi.
Čtěte také: Tři, dva, jedna… Než se přehoupne další rok, dopřejte si svou osobní inventuru
I když snaha konfrontovat se s podobně hlubokými otázkami může vyvolat i strach. Strach z vědění o sobě je velmi často shodný a paralelní s obavami z vnějšího světa. Z toho plyne, že vnitřní a vnější problémy jsou často hluboce podobné a souvisejí spolu,
tvrdí přitom Abraham H. Maslow. Jenže dodává, že i když je strach pochopitelný, je nezbytné ho překonat, pokud má člověk stvořit něco nového. Vědění o sobě (i obecně) přitom spojuje s růstem, s naplněním individuálního potenciálu, ale také se schopností nebo ochotou přijmout odpovědnost.
Znát vlastní potřeby a způsoby jejich uspokojování může nasvítit i zdroje pracovních konfliktů a také nakopnout k lepšímu pochopení jednání ostatních lidí. Každý totiž má své potřeby a každý je chce nějakým způsobem naplnit. Jak to vypadá, když podnikatele někdo vnímá jen optikou vlastních neuspokojených potřeb? Může ho vnímat třeba jenom jako zdroj peněz, jako prostředek na cestě ke svému cíli, jen jako obchodníka nebo podvodníka… Podobně zúžený může být zároveň pohled zaměstnance. A naopak, skrz stejné zkreslující brýle se může dívat samotný podnikatel, i když nevědomě – lidé pak na to reagují podle zákona akce a reakce; reakce přitom pro podnikatele nemusí být zrovna žádoucí.
Jak vypadá ztráta smysluplnosti života? Člověku prostě není dobře, vše ho přestává bavit, cítí se životem unaven, nic ho hlouběji nezajímá, nad vším mávne rukou a hledá v něčem zapomnění,
popisuje psycholog Jaro Křivohlavý (Psychologie smysluplnosti existence: Otázky na vrcholu života, Grada Publishing 2011) zkušenost, kterou je lehce možné vztáhnout také na (ne)smysluplnost podnikání. Na chvíli, kdy se před podnikatelem při vší dobré vůli neotevírá žádná pro něj lákavá vize. Na moment, kdy se před ním místo smyslu objevují jen samé každodenní pracovní problémy, které nemají konec, nelze je zcela ovlivnit (třeba legislativní změny, jež podnikání komplikují), nikam nesměřují (jsou byrokratické) a způsobují jeho zahlcení. Až ho nakonec otráví…
…a proč to nezabalit
Z jakého důvodu se tedy vrátit ke svým potřebám? Při upřímném pohledu a analýze to mohou být právě ony, které v podnikání znovu ukáží směr. Jde v byznyse jen o vydělávání peněz? Ty se dají vydělat i jinak, takže proč to nakonec nezabalit…? Nebo k podnikání motivují také jiné podnikatelovy nebo podnikatelčiny potřeby? Které? A proč jsou pro něj nebo pro ni subjektivně důležité? Také za otázkou „Co chci?“ stojí snaha vynést na světlo, pochopit a uspokojit vlastní potřeby.
Čtěte také: Poznat, kdy je čas to zabalit. Jedna z nejdůležitějších vlastností podnikatelů
I osobní potřeby (včetně potřeby sebeaktualizace) totiž hovoří svým vlastním jazykem o tom, kdo člověk je a kým může být, o jeho identitě. Kdo je u sebe dokáže odhalit, porozumět jim a pracovat s nimi, může podnikat více (sebe)vědomě, jasněji chápat, co se děje. Uspokojit potřebu je možné více způsoby a tak pochopení vlastních potřeb také odhalí další možnosti, jak se v podnikání realizovat a jaké cíle klást. A to pro sebe i pro firmu.
ČLÁNKY DO MAILU