Do situace, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu, na kterou má za odvedenou práci právo, se může dostat kdokoli. Důležité je vědět, kdy je vlastně mzda splatná a jakým způsobem je možné se bránit.
Splatnost mzdy dle zákoníku práce
V souladu s paragrafem 56 písm. b zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu (plat) nebo náhradu mzdy či jakoukoliv jejich část, a to do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanec tedy může pracovní poměr skončit takzvaně „na hodinu“. Ale je třeba si uvědomit okamžik splatnosti mzdy. Nejedná se totiž o termín výplaty. V souladu s § 141 dost. 1 zákoníku práce je mzda splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu nebo plat (případně jakoukoli jejich složku).
Příklad:
Výplatní termín je ve firmě XY stanoven na 15. den v měsíci. Zaměstnanec však za měsíc duben neobdržel mzdu. Ta byla v souladu se zákonem splatná nejpozději 31. května. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr po uplynutí 15 dnů po její splatnosti, tj. nejdříve dnem 16. června. Navíc mu náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, zjednodušeně řečeno, průměrná mzda za dva měsíce.
Okamžité zrušení pracovního poměru (nejedná se o podání výpovědi) je nutné provést písemně, popsat v něm důvod a řádně doručit zaměstnavateli. Nejlépe osobním předáním nebo doporučeně poštou. Podrobně se doručováním písemností zaměstnavateli zabývá § 337 zákoníku práce.
Jak přinutit zaměstnavatele platit
Je tedy jasné, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, ale to ještě neznamená, že mu zaměstnavatel dlužnou mzdu, včetně náhrady za dvouměsíční výpovědní dobu, zaplatí. Navíc se dluh zaměstnavatele zvyšuje o úroky. Zaměstnanci se v praxi nejčastěji obrátí na advokátní kancelář nebo inkasní agenturu. Ta zaměstnavatele vyzve k nápravě a uhrazení mzdy. Jestliže nereaguje ani do 10 pracovních dní, podává se žaloba k místně příslušnému soudu.
Někteří zaměstnavatelé se snaží dohodnout a dlužnou mzdu nakonec doplatí. Jiní situaci neřeší a spoléhají na to, že zaměstnanci, kteří nedostali mzdu (často i za několik měsíců), nemají dostatek finančních prostředků na právní zastoupení. Ti se však mohou spojit a zaměstnavatele zažalovat společně. Pohledávky pak nejsou vymáhány jednotně, což je podle odborníků i efektivnější. Existují ale i advokátní kanceláře, které po klientech peníze předem nevyžadují.
S podáním žaloby na zaměstnavatele zbytečně neotálejte.
Prezident Exekutorské komory České republiky doporučuje nečekat s podáním žaloby dlouho. Jestliže jste nedostali už tři a více výplat, je to signál k tomu, že byste neměli otálet,
varuje Jiří Prošek. Dodává, že soud pak na základě žaloby určí, že zaměstnavatel je dlužníkem a má během stanovené doby zaplatit dlužnou částku. Zaměstnanec se dostává do pozice věřitele. Jestliže zaměstnavatel nebude reagovat na rozhodnutí soudu o zaplacení dlužné mzdy a lhůta pro to stanovená marně uplyne, je možné podat návrh na zahájení exekuce. Soud následně pověří soudního exekutora jejím provedením. Ten při vymáhání dlužné mzdy může využít řadu prostředků. Kupříkladu odstavení bankovních účtů, nařízení odběratelům zasílat platby nikoli firmě, ale na účet soudního exekutora, až po konečné řešení, a to prodej podniku v dražbě.
Náklady nehradí „Jechová a spol“, ale zaměstnavatel
Náklady celého vymáhacího procesu nese zaměstnavatel. Jedná se o náklady vzniklé v prvním i druhém soudním řízení, ale i o náklady, které zaměstnancům vznikly v souvislosti s právním zastoupením (odměna advokáta, soudní poplatky apod.).
Dluží vám zaměstnavatel mzdu? Exekutorská komora ČR doporučuje:
- Najděte si právní zastoupení.
- S podáním žaloby neotálejte.
- Čím více firma dluží, tím obtížnější je vymožení prostředků. Lze totiž předpokládat, že není v dobré finanční kondici.
- Jestliže zaměstnavatel nereaguje na rozhodnutí soudu a mzdu ve stanovené lhůtě nevyplatí, podejte návrh na exekuci. O další kroky se postará exekutor. Zjistí majetek, zpeněží ho a dlužné prostředky vyplatí. Náklady spojené s právním zastoupením a exekucí nese dlužník, tj. zaměstnavatel.
Zaměstnavatel v insolvenci
Jiná situace nastává u zaměstnavatele, který je v insolvenci. Zaměstnanec se sjednaným pracovním poměrem nebo dohodou o pracovní činnosti, kterému nebyla v rozhodném období vyplacena mzda nebo odstupné, žádá o jejich výplatu na kterémkoliv úřadě práce. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh. Ale také 3 kalendářní měsíce přecházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Zaměstnanci by si tedy měli zjistit, zda se jejich zaměstnavatel náhodou neobjevil v databázi zaměstnavatelů v insolvenci.
Hledání v databázi není složité. Umožňuje vyhledávat podle názvu zaměstnavatele, identifikačního čísla, nebo jednoduše zobrazit všechny zaměstnavatele v insolvenci v daném okrese. Informace, včetně lhůty, do které lze mzdové nároky uplatnit, jsou k dispozici na úředních deskách úřadů práce. Další informace k uplatňování mzdových nároků, termínům a podávání žádostí jsou zveřejněny na portálu ministerstva práce a sociálních věci.
Čtěte také: Při insolvenci zaměstnavatele platí dlužnou mzdu stát
ČLÁNKY DO MAILU