V rámci vykonávání ekonomické činnosti podnikatelé evidují nejen výnosy (příjmy), ale také náklady (výdaje). Výnosy jako takové zachycují výkony účetní jednotky v peněžních jednotkách. Od výnosů je však zapotřebí odlišit příjmy, které vyjadřují již tok peněžních prostředků – tj. představují úhradu. Náklady naopak vyjadřují spotřebovávání práce a jiných zdrojů. S náklady úzce souvisí výdaje, které stejně jako příjmy představují tok peněz.
Co se dozvíte v článku
Kdy jsou náklady daňově uznatelné?
Daňovou uznatelnost nákladů definuje zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 1. Podle tohoto zákona jsou za výdaje, resp. náklady považovány takové, které byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Musí se tedy jednat o náklady, které souvisí s dosahovanými příjmy a pro účely zjištění základu daně se odečtou ve výši prokázané poplatníkem.
Zákon o daních z příjmů však také v ustanovení § 25 definuje náklady, které nejsou považovány za daňově uznatelné náklady (výdaje). Typicky se jedná například o náklady na pořízení hmotného majetku nad stanovenou hranici zákonem o daních z příjmů, ale také penále nebo pokuty, náklady na reprezentaci a další.
Pokuty a penále
V zákoně o daních z příjmů v ustanovení § 25 jsou definovány zejména ty náklady, které nejsou považovány za daňově uznatelné náklady. Mezi ně patří mimo jiné i penále, úroky z prodlení a pokuty, úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu.
To však neplatí pro smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, pokud byly zaplaceny. Zde je daňová uznatelnost těchto nákladů (výdajů) podmíněna jejich úhradou.
Testem úhrady jsou také podmíněny úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví. V tomto případě je daňová uznatelnost podmíněna též úhradou.
Dary
Dary obecně jsou považovány za daňově neuznatelný náklad. Aby dar mohl být uplatněn jako položka snižující základ daně, musí tento dar splňovat podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů v § 15. Od základu daně pak lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění jak právnickým, tak fyzickým osobám.
Zjednodušeně řečeno, jedná se o dary poskytnuté na „na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost“.
Pokud půjde o dary fyzickým osobám, musí se jednat o fyzické osoby, které jsou „poskytovatelem zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání“.
Dále platí, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí činit alespoň 2 % základu daně nebo minimálně 1000 Kč.
Náklady na reprezentaci
Nejčastějším nákladem, který je považován za daňově neuznatelný, je náklad spojený s reprezentací. Typicky se náklady tohoto typu evidují na nákladovém účtu 513 a ten obsahuje občerstvení, pohoštění obchodních partnerů.
Za reprezentaci se však nepovažují reklamní a propagační předměty, které jsou opatřeny obchodní značkou (nebo ochrannou známkou), a hodnota těchto předmětů není vyšší než 500 Kč bez DPH. Také se nesmí jednat o předměty, které jsou předmětem spotřební daně, vyjma tichého vína.
Sociální a zdravotní pojištění podnikatelů
V případě podnikajících fyzických osob se za daňové výdaje (příp. náklady) nepovažují výdaje za uhrazené zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to ani jejich doplatky. To ovšem neplatí pro odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance – ty jsou po splnění zákonných podmínek považovány za daňově uznatelné výdaje (náklady).
Další časté nedaňové náklady
Nákladů (výdajů), které nejsou považované za daňově uznatelné, je však celá řada. Mezi ty nejčastější patří například tvorba účetních opravných položek, účetní odpisy pohledávek nebo tvorba účetních rezerv.
Patří sem ale také například neodvedené sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance do 31. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období, manka a škody nad rámec náhrady nebo výdaje na osobní spotřebu poplatníka.
ČLÁNKY DO MAILU