Jaké nejčastější účetní operace se vyskytují u účtování o penězích?

Mezi finanční prostředky patří hotovost držená v pokladně a peníze uložené na bankovních účtech, které se souhrnně označují jako krátkodobý finanční majetek. Účty, které se používají pro evidenci tohoto majetku, spadají do účetních skupin 21 a 22. 

Účty krátkodobého finančního majetku

Účetní skupiny 21 a 22 zahrnují účty, které se vztahují ke krátkodobému finančnímu majetku účetní jednotky. Tyto účty představují finanční prostředky (hotovostní a bezhotovostní), které jsou k dispozici v daný okamžik, ať už se jedná o hotovost v pokladně, peníze na bankovních účtech nebo ceniny.

Do účetní skupiny 21 patří pokladna, která zahrnuje syntetický účet 211 – Pokladna, kde se eviduje hotovost, a to v různých měnách. Dále se zde ale účtuje také o ceninách, a to na účtu 213. Evidují se zde například poštovní známky, dálniční známky nebo kolky.

Účetní skupina 22 zahrnuje bankovní účty, kde najdeme bankovní účty na účtech 221. Účtuje se zde o běžných, spořicích nebo termínovaných účtech. Pozor na to, že se zde neúčtují bankovní úvěry – to jsou totiž pasivní účty.

Analytická evidence a členění účtů

Analytické členění se využívá pro přesnější sledování určitých účetních operací. Díky analytickému členění totiž mohou být podrobněji sledovány jednotlivé položky na syntetických účtech. Zejména při účtování o krátkodobém finančním majetku je analytické členění nezbytné. Účtová osnova zahrnuje jen syntetické členění, zatímco účetní jednotka může využít i podrobnější, analytické členění.

Analytické členění se může použít například pro různé měny, ve kterých je pokladna nebo bankovní účet veden, nebo například dle různých bankovních účtů. Analytické členění je praktické zejména pro kontrolu zůstatku v průběhu účetního období.

Nejčastější účetní operace

Mezi nejčastější účetní operace v souvislosti s účty skupin 21 a 22 patří především příjem a výdej hotovosti v pokladně, úhrady faktur, převody peněz mezi bankovními účty, převod hotovosti na bankovní účty nebo výběr hotovosti z banky.

Každá z těchto operací je zaznamenána pomocí příslušných účetních dokladů, jako jsou příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD, VPD), bankovní výpisy (VBÚ) nebo příkazy k úhradě. Je také důležité správně zachytit okamžik uskutečnění účetního případu, což má přímý dopad na správnost účetní závěrky.

Pro převod mezi bankovními účty nebo mezi pokladnou a bankovními účty se používá specifický účet – tzv. peníze na cestě.

Peníze na cestě – účet 261

Účet 261 – Peníze na cestě je specifickým účtem, který slouží k evidenci „peněz na cestě“, kdy dochází typicky k transferu mezi dvěma účty nebo mezi pokladnou a bankou. Tento účet se používá v situacích, kdy je částka již zaúčtována na jedné straně (např. výběr hotovosti z banky), ale ještě nebyla zaúčtována na straně druhé (např. hotovost nebyla ještě vložena do pokladny).

Účet 261 tak slouží k dočasnému zachycení těchto transakcí a zajišťuje, že účetní výkazy správně reflektují finanční situaci podniku. K rozvahovému dni by měl tento účet vykazovat nulový zůstatek.

Bankovní účty a pokladna v cizí měně

Při vedení pokladny nebo bankovních účtů v cizí měně je nezbytné účtovat transakce jak v původní měně úhrady (tj. cizí měna), tak v přepočtu na české koruny, a to podle aktuálního kurzu České národní banky (ČNB) ke dni transakce nebo přepočteno pevným kurzem.

Účetní jednotka je povinna vést zvláštní evidenci pro každou měnu zvlášť, což umožňuje přesné sledování pohybů v jednotlivých měnách. Při účtování v cizí měně vznikají kurzové rozdíly, které se účtují na příslušné nákladové a výnosové účty (např. 563 – Kurzové ztráty, 663 – Kurzové zisky), které mají dopad na výsledky hospodaření a i na základ daně.

Kurzové rozdíly vznikají zejména z toho důvodu, že je o nákladu nebo výnosu účtováno v jiný okamžik než o jejich úhradě. V důsledku časového posunu pak dochází ke změně kurzu, a tím i kurzovému rozdílu.