Zatímco podnikatelé, neplátci DPH, řeší své účetnictví většinou v rámci jednoho kalendářního roku a dost často svépomocí, plátci DPH mají celou řadu povinností, které musí plnit.
Co se dozvíte v článku
Plátci DPH musí v určitých termínech vystavovat daňové doklady a následně v návaznosti na jejich zdaňovací období podávat daňová přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení.
Vystavování daňových dokladů
Zákon o DPH definuje povinnosti pro vystavování daňových dokladů. Obecně lze potom říct, že plátce DPH je povinen vystavovat daňový doklad do patnácti dní od uskutečnění zdanitelného plnění. Zákon o DPH pak definuje podmínky a pravidla pro vystavování daňových dokladů v návaznosti na tom, čeho se plnění týká.
Zákon o DPH také definuje druhy daňových dokladů, které plátce daně může vystavovat. Dle zákona o DPH může mít daňový doklad jak listinou, tak elektronickou podobu. Musí však obsahovat veškeré náležitosti daňového dokladu. Za správnost daňového dokladu zodpovídá ten, kdo uskutečnil plnění.
Plátci DPH pak mohou vystavovat běžné daňové doklady, zjednodušené daňové doklady, splátkové kalendáře, platební kalendáře a souhrnné daňové doklady. Mezi méně časté doklady se potom řadí doklad o použití, potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu a daňové doklady při dovozu a vývozu zboží.
Náležitosti daňových dokladů
Daňové doklady musí obsahovat veškeré náležitosti, které definuje zákon o DPH. Na dokladu tak musí být uvedeny základní údaje, jako je identifikace osoby, která plnění uskutečňuje, daňové identifikační číslo osoby uskutečňující plnění, ale také informace o osobě, pro kterou je plnění uskutečňováno.
Daňový doklad musí být řádně označen obchodní firmou – tedy jménem, dodatkem ke jménu a sídlem. Musí také obsahovat evidenční číslo daňového dokladu, datum jeho vystavení, datum uskutečnění zdanitelného plnění, předmět a rozsah plnění a informaci o ceně za plnění. Cenou se pak rozumí jednotková cena rozepsaná na základ daně a daň. Na daňovém dokladu musí být také uvedena sazba daně. Pokud jsou doklady vystavovány v cizí měně, musí být výše daně vyčíslena také v korunách a toto vyčíslení musí být na dokladu uvedeno.
V případě, že je daňový doklad vystavován k plnění, které je považováno za osvobozené plnění dle zákonu o DPH, anebo se jedná o plnění, které podléhá režimu přenesené daňové povinnosti, musí doklad obsahovat odkaz na konkrétní ustanovení zákona o DPH. V případě plnění v režimu přenesené daňové povinnosti musí být na dokladu vyznačeno, že „daň odvede zákazník“.
K vystavování daňových dokladů může plátce zmocnit třetí osobu. Pokud vystavuje za plátce DPH zmocněnec, musí být na dokladu uvedeno, že je doklad „vystavený zákazníkem“.
Podávání daňového přiznání
Plátci DPH musí podávat daňové přiznání, a to měsíčně nebo kvartálně. Frekvence podávání přiznání k DPH se řídí tím, zda je plátce měsíčním anebo kvartálním plátcem DPH.
V rámci zdaňovacího období pak plátce eviduje jak plnění, která v rámci období přijal, tak plnění, která byla v rámci období uskutečněna. Výsledkem je potom rozdíl mezi těmito plněními. Může dojít ke dvěma situacím, a to, že je výsledkem daňová povinnost nebo nadměrný odpočet.
Lhůta pro podávání daňového přiznání je do 25. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud má plátce DPH měsíční zdaňovací období, tak podává přiznání například za říjen 2022 do 25. listopadu 2022. Pokud by 25. den měsíce vyšel na víkend nebo svátek, je lhůta pro podání následující pracovní den. Daňová povinnost je zároveň splatná ve lhůtě pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty.
Kvartální plátci DPH pak podávají daňové přiznání po uplynutí kvartálního období, tedy k 25. dubnu, 25. červenci, 25. říjnu a 25. lednu. Pokud bude výsledkem daňového přiznání nadměrný odpočet, vrací tento „přeplatek“ správce daně do třiceti dní od jeho vyměření.
Podávání kontrolního hlášení
Další povinností, kterou mají plátci DPH, je podávání kontrolního hlášení. Lhůta pro podání kontrolního hlášení koresponduje se lhůtou pro podání přiznání k dani z přidané hodnoty. To platí pouze pro fyzické osoby. Právnické osoby musí podávat kontrolní hlášení měsíčně, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou měsíčními plátci DPH.
Díky kontrolnímu hlášení má správce daně lepší detailní přehled o dokladech, které vstupují do přiznání k dani z přidané hodnoty. Kontrolní hlášení tak umožňuje zkontrolovat, zda doklady, které odběratel uvádí ve svém přiznání jako plnění s nárokem na odpočet, uvedl dodavatel v evidenci uskutečněných plnění.
Někteří plátci DPH mají také povinnost podávat souhrnné hlášení, a to v případě, že uskutečňují transakce s obchodními partnery v rámci států Evropské Unie.
Pozor na pokuty
Plátci DPH by si však měli dávat pozor na pokuty za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení, které jsou poměrně vysoké. Pokud plátce DPH podá kontrolní hlášení později, aniž by ho správce daně vyzval, dostane pokutu 1000 Kč. Plátci DPH však nejsou neomylní, a proto je jedna pokuta v rámci kalendářního roku za pozdní podání automaticky odpuštěna.
Pokud plátce DPH zapomene podat kontrolní hlášení a na tuto chybu bude upozorněn správcem daně, je pokuta značně vyšší, a to 10 000 Kč. Plátce DPH však musí na výzvu reagovat ve stanovené lhůtě. Pokud tak plátce DPH neučiní a nepodá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vystavuje se pokutě ve výši 50 000 Kč.
Plátci DPH mají také povinnost reagovat na výzvu správce daně, pokud objeví v kontrolním hlášení nesoulad. V takovém případě má plátce pět pracovních dní na reakci správci daně. Uplynutím této lhůty se plátci DPH vystavují riziku pokuty ve výši 30 000 Kč.
Plátci DPH však mohou požádat o prominutí pokuty za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení. Podmínky, za kterých mohou plátci žádat, jsou uvedeny v pokynu generálního finančního ředitelství. Počínaje rokem 2023 se také pokuty a povinnosti související s kontrolním hlášením zmírňují, a to v důsledku schválení daňového balíčku.