Podnikatelé mají celou řadu povinností. Při jejich činnosti musí plnit široký okruh kroků – tj. získat potřebné oprávnění pro danou činnost, přihlásit se k povinným poplatkům, dodržovat všechny předpisy a v neposlední řadě vést účetnictví. Pokud není účetnictví, popřípadě jiná evidence (daňová evidence, evidence příjmů), vedeno řádně, může se podnikatel vystavit sankcím.
Co se dozvíte v článku
Daňová uznatelnost sankcí v účetnictví
Zákon o daních z příjmů stanovuje, že penále, úroky a pokuty jsou daňově neuznatelným nákladem. Jedná se typicky o sankce, které vyplývají z daňového řádu nebo jiných předpisů – například penále za pozdně uhrazené pojistné na veřejné zdravotní pojištění, úrok z prodlení za pozdně odvedenou daň a další.
Za daňově neuznatelné výdaje se dále považují:
- Úroky z prodlení
- Úroky z posečkané částky
- Peněžité tresty
- Přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění
- Náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu
Za daňově uznatelné náklady se naopak považují smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce, pokud plynou ze závazkových vztahů a byly zaplaceny. To samé platí pro úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů, pokud je věřitelem fyzická osoba nevedoucí účetnictví, a tyto úroky byly zaplaceny.
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Dle daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, pokud nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost. Pro daňové subjekty je zde ale tzv. „pardon lhůta“. Aby byla pokuta uložena, musí daňový subjekt podat daňové přiznání se zpožděním, které bude delší než pět pracovních dní.
Pokud daňový subjekt opožděně podá daňové přiznání, bude mu uložena pokuta v následující výši:
- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení nebo
- 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení nebo
- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení.
Ve všech případech platí, že pokuta může dosáhnout nejvýše 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty.
Daňový řád dále stanovuje, že plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, pokud nepodá hlášení nebo vyúčtování, ačkoli tuto povinnost měl, nebo jej podá se zpožděním delším než pět pracovních dní. V takovém případě plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, a to za každý den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, která měla být ve vyúčtování nebo hlášení uvedena.
Pokud pokuta, která by vznikla v důsledku pozdního podání, byla nižší než 1000 Kč, pokuta se nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost tuto pokutu uhradit. Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. To platí v případě pozdního podání daňového tvrzení. V případě, že daňový subjekt nepodá daňové tvrzení ani dodatečně, bude činit výše pokuty nejméně 500 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhoduje správce daně platebním výměrem. Vyměřená pokuta pak musí být uhrazena do třiceti dní ode dne oznámení platebního výměru.
Penále v daňovém řádu
Mimo pokut, které definuje daňový řád, může být daňovému subjektu vyměřeno i penále. Daňovému subjektu vzniká povinnost toto penále uhradit, a to z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti. Penále je potom stanoveno ve výši:
- 20 %, pokud je daň zvyšována
- 20 %, pokud je snižován daňový odpočet
- 1 %, pokud je snižována daňová ztráta.
O povinnosti uhradit penále rozhoduje správce daně platebním výměrem. Vyměřené penále je splatné do třiceti dní od oznámení platebním výměrem. Daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále „z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné“.
Úroky z prodlení
Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik. Pokud se jedná o úroky hrazené daňovým subjektem, rozdělují se tyto úroky na úrok z prodlení a na úrok z posečkané částky. Úroky však mohou být hrazené i správcem daně – například úrok z titulu vratitelného přeplatku, který nebyl vrácen v souladu se zákonem.
Úrok z prodlení vzniká buď „od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby“ nebo „ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu do dne její platby“. Úrok z prodlení naopak nevzniká po dobu posečkání nebo u nedoplatku, který vznikl v důsledku porušení daňových povinností zůstavitele.
Úrok z prodlení, resp. jeho výše, odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku a je splatný dnem, ve kterém byly splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.
Úrok z prodlení se však nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost jej uhradit, pokud v úhrnu nepřesáhne u jednoho druhu daně a u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Úroky z posečkané částky
Pokud bylo povoleno posečkání nebo posečkání nastalo, je základem pro výpočet úroku částka daně, u které bylo posečkání povoleno. Takový úrok vzniká po dobu posečkání daně a je splatný do třiceti dní ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.
Pokud je povoleno posečkání, odpovídá výše úroku polovině úroku z prodlení nebo jemu podobným podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení stanoveném daňovým řádem.
Další sankce
Daňovým subjektům však mohou být uděleny i další pokuty, například pořádková pokuta nebo pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy. Správce daně například může udělit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, pokud daňový subjekt ztěžuje správu daní. To může být způsobeno například rušením pořádku navzdory předchozímu upozornění, neuposlechnutím pokynu úřední osoby nebo za urážlivé chování k úřední osobě.
Pořádková pokuta však může být mnohem vyšší, a to až 500 000 Kč, pokud osoba závažně ztěžuje nebo maří správu daní, a to zejména tak, pokud bez dostatečné omluvy nevyhoví správci daně ve lhůtě pro splnění procesních povinností. Pozor však na to, že na uložení pokuty je lhůta jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání, které je důvodem pro uložení pořádkové pokuty. Pořádkovou pokutu lze také ukládat opakovaně.
Daňovému subjektu může být uložena i pokuta za nesplnění povinností nepeněžní povahy, a to až 500 000 Kč. Jedná se například o situace, kdy není splněna registrační nebo ohlašovací povinnost, případně kdy nejsou splněny záznamní nebo jiné evidenční povinnosti. V takovém případě může být pokuta uložena až tři roky po tom, co došlo k porušení povinností.
