Závěrem samotného účetnictví je sestavení účetních výkazů a následně i celé účetní závěrky. Aby byla dodržena jedna ze zásad vedení účetnictví, tzv. bilanční kontinuita, musí na sebe rozvahové stavy účtů mezi jednotlivými účetními obdobími navazovat. V praxi to znamená, že konečný stav účtů vykázaný k rozvahovému dni předchozího účetního období se musí objevit jako počáteční stav účetního období následujícího.
Co se dozvíte v článku
Otevírání a uzavírání účetních knih
Zákon o účetnictví stanovuje účetním jednotkám mimo povinnost vést účetnictví a dalších povinností také otevírat a uzavírat účetní knihy. K takzvanému otevírání účetních knih však nedochází jen s příchodem nového účetního období, ale i k jinému datu, například ke dni zahájení činnosti, ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni povinnosti vést účetnictví poprvé.
Uzavírání účetních knih se zase nejčastěji provádí k poslednímu dni účetního období, ale existují i další data, ke kterým se účetní knihy musí uzavřít, například ke dni zániku povinnosti vést účetnictví, ke dni zrušení společnosti bez likvidace a další případy.
Pro uzavírání a otvírání účetních knih se používají syntetické účty v účtové třídě 7. Pro samotné otvírání účetních knih se používá účet 701 – počáteční účet rozvažný a pro uzavírání účetních knih se používá účet 702 – konečný účet rozvažný a účet 710 – účet zisků a ztrát.
Účtování na uzávěrkových účtech
Pokud dochází k uzavírání účetních knih, převádí se konečné zůstatky rozvahových účtů prostřednictvím konečného účtu rozvažného. Aby bylo možné zaúčtovat i hospodářský výsledek, musí dojít k převodu obratů na nákladových a výnosových účtech prostřednictvím účtu zisků a ztrát.
V rámci uzavírání účetních knih se tak zjistí obraty na výsledkových účtech, které se převedou následovně:
- Obraty nákladových účtů: 710 / náklady
- Obraty výnosových účtů: výnosy / 710
Výsledek hospodaření se zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud je hospodářský výsledek kladný, dosáhla účetní jednotka v účetním období zisk. Zaúčtování převodu výsledku hospodaření se provede účetním zápisem 710 / 702. Pokud dojde k opačné situaci, tedy účetní jednotka vykáže ztrátu, převede se ztráta účetním zápisem 702 / 710.
Rozvahové účty se potom uzavírají účetním zápisem následovně:
- Uzavření pasivních účtů: pasiva / 702
- Uzavření aktivních účtů: 702 / aktiva
Jak bylo zmíněno výše, konečné a počáteční stavy musí na sebe navazovat – je tím tak dosaženo naplnění účetní zásady bilanční kontinuity. Při otvírání účetních knih tak dochází k těmto účetním zápisům:
- Otevření pasivních účtu: 701 / pasiva
- Otevření aktivních účtů: aktiva / 701
- Převod hospodářského výsledku – ztráty: 431 / 701
- Převod hospodářského výsledku – zisku: 701 / 431
Pro převod hospodářského výsledku za předchozí účetní období se používá účet 431 – výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Zúčtování výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení
Účet 431 obsahuje výsledek hospodaření minulého účetního období. Zůstatek tohoto účtu musí být v běžném účetním období vypořádán, a to na základě rozhodnutí valné hromady. Na konci běžného účetního období tak tento účet nesmí vykazovat žádný zůstatek.
Rozhodnutí o rozdělení výsledku hospodaření předchází samotnému schválení účetní závěrky za minulé účetní období. Rozhodnutí musí učinit nejvyšší orgán obchodní korporace, velmi často se jedná o valnou hromadu. K samotnému rozhodnutí musí dojít do šesti měsíců od skončení účetního období. V návaznosti na rozhodnutí valné hromady může dojít k zaúčtování těchto účetních operací:
Účetní operace | Zaúčtování |
Zúčtování HV – převod do rezervního fondu | 431 / 421 |
Zúčtování HV – převod do jiného fondu | 431 / 42× |
Zúčtování HV – zvýšení základního kapitálu | 431 / 419 |
Zúčtování HV – zaúčtování podílu na zisku | 431 / 364 |
Zúčtování HV – převod HV na nerozdělený zisk | 431 / 428 |
Zúčtování HV – převod HV na úhradu ztráty minulých let | 431 / 429 |
Zúčtování HV – převod HV na účet ztráty minulých let | 429 / 431 |
Jiný výsledek hospodaření minulých let
Někdy se v účetní osnově účetní jednotky objevuje účet 426 – jiný výsledek hospodaření minulých let. Tento syntetický účet se používá v případě, kdy společnost v minulém účetním období vykázala změnu účetní metody, účtovala o části odložené daně nebo provedla opravu účtování v důsledku původní nesprávnosti zaúčtování účetních případů. Účet 426 se používá také v těch případech, kdy nebylo účtováno a nákladech nebo výnosech v minulých účetních obdobích, a tyto chyby byly označeny jako významné.
Stejně tak jako účet 431, nesmí ani účet 426 vykazovat ke konci účetního období zůstatek. O jeho zúčtování stejně tak jako v případě výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení rozhodne nejvyšší orgán obchodní korporace.
Další účetní operace na počátku účetního období
Účetní jednotka v rámci účetní závěrky provádí různé účetní zápisy, které předchází naplnění účetní zásady věrného a poctivého zobrazení. Mezi nejčastější potom patří reklasifikace dlouhodobých a krátkodobých pohledávek nebo závazků, zaúčtování zásob na skladu, zaúčtování časového rozlišení, kurzových rozdílů nebo přecenění cizoměnových aktiv a pasiv. Některé z těchto účetních operací však musí být v rámci nového účetního období zúčtovány.
Pokud účetní jednotka účtuje zásoby metodou B, účtuje o těchto účetních operacích v průběhu účetního období nákladově. Na konci účetního období pak na základě provedené operace zaúčtuje hodnotu skladu zásob na příslušný účet oběžných aktiv. V rámci nového účetního období pak musí účetní jednotka tento sklad upravit v návaznosti na aktuální stav zásob, případně jej zúčtovat do nákladů. Tuto účetní operaci může účetní jednotka provést kdykoli během účetního období v návaznosti na její interní potřeby.
V rámci účetní závěrky účetní jednotka účtuje o časovém rozlišení, které musí být v běžném účetním období zúčtováno. Jedná se zejména o časové rozlišení nákladů a výnosů, které byly v minulém účetním období rozlišeny tak, aby byla naplněna zásada akruálního principu. V rámci účetních operací tak dochází zejména k zúčtování nákladů a příjmů příštích období, případně výdajů a výnosů příštích období.
V běžném účetním období také musí dojít k zaúčtování dohadných položek, pokud k nim má účetní jednotky všechny potřebné podklady. Typicky se jedná například o zúčtování nákladů na spotřebované energie, které se věcně a časově vztahují k minulému období, a k těmto byl i zaúčtován dohad.
V neposlední řadě musí účetní jednotka provést rekvalifikaci závazků a pohledávek z pohledu jejich splatnosti. Účetní jednotka musí k rozvahovému dni vykazovat své pohledávky a závazky v návaznosti na dobu jejich splatnosti – tedy na krátkodobé, které jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, a na dlouhodobé, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne.
V rámci nového účetního období musí dojít také ke zúčtování zůstatku na účtu výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení a k jinému výsledku hospodaření.