Závazky jako takové představují dluh, tedy povinnost účetní jednotky vynaložit peněžní prostředky například za objednané zboží nebo služby. Závazky však mohou vznikat i z jiných titulů. Například z titulu neuhrazených mezd zaměstnanců, neuhrazených odvodů státním subjektům nebo například z titulu smluvních pokut.
Co se dozvíte v článku
Závazky v účetnictví
Základní dělení závazků v účetnictví je dle jejich splatnosti. V návaznosti na splatnost závazků se potom dělí na krátkodobé, které jsou splatné do dvanácti měsíců, a na dlouhodobé, jejichž splatnost je delší než dvanáct měsíců. V rámci účetnictví se pak posuzuje splatnost závazku dle doby splatnosti k okamžiku sestavení účetní závěrky.
Závazky se však dělí i z jiných hledisek. Například na závazky z obchodních vztahů, závazky za zaměstnanci, závazky vůči státním institucím a další. Specifickou složkou jsou pak přijaté zálohy, které slouží k přijetí platby předem. Typicky se potom předem platí například zálohové platby na dodání zboží nebo na energie.
Jako závazky jsou však považovány také dohadné účty pasivní, které se využívají k zaúčtování těch účetních operací, ke kterým nemá účetní jednotka všechny potřebné podklady pro stanovení přesné výše závazku. Jedná se o ty náklady, které byly vynaloženy, je předem znám účel a období jejich vzniku, ale není známá přesná výše. Nejčastějším případem je například spotřeba energie, kdy se výše závazku odhaduje na základě kvalifikovaného odhadu, například dle předchozí spotřeby, vývoje cen na trhu a další.
Druhy závazků
Závazky v účetnictví je možné dělit dle několika hledisek. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou však závazky z obchodních vztahů a závazky za zaměstnanci. Závazky z obchodních vztahů vznikají nejčastěji v důsledku nákupu zboží nebo služby, případně jiného majetku, kdy je splatnost této platby odložena. V souvislosti s účtováním o závazcích pak vzniká společnosti náklad, případně se zvyšují aktiva společnosti.
Druhou nejširší skupinou závazků jsou závazky za zaměstnanci, které vyplývají z uzavřených pracovních poměrů. Závazek za zaměstnancem vznikne tehdy, kdy dojde k zaúčtování mzdy pro zaměstnance a tato mzda nebyla dosud uhrazena.
V souvislosti se mzdami však vznikají i další náklady, například odvody na sociální a zdravotní pojištění, případně odvod daně z mezd. Závazek za zaměstnancem však může vzniknout i v případě, kdy například zaměstnanec způsobí manko a bude mu předepsána náhrada škody.
V účetnictví se však mohou objevovat i jiné závazky, například závazky vznikající z titulu povinného odvodu daní – odvod DPH, odvod daně z mezd, platba daně z nemovitostí a další. Pokud účetní jednotka využívá například dluhové financování – bankovní úvěry – vzniká jí závazek vůči finančním institucím. Pro bankovní úvěry je pak typické, že v souvislosti se získáním finančních prostředků vznikají účetní jednotce náklady s jejich postupným splácením, a to ve formě úroku.
Závazky v cizí měně
Pokud existují závazky v jiné než české měně, má účetní jednotka povinnost převádět tyto závazky na českou měnu. Účetní jednotka pak eviduje tyto závazky jak v původní cizí měně, tak v české měně. Pro přepočet cizí měny na českou měnu může účetní jednotka používat denní nebo pevný kurz. Rozhodnutí, který kurz bude využíván pro přepočet cizoměnových účetních operací, musí být zakotven ve vnitřním předpisu.
Účetní jednotka má zároveň povinnost závazky v cizí měně k datu sestavení účetní závěrky přecenit aktuálním kurzem. V návaznosti na přecenění závazků ve většině případů vzniká kurzový rozdíl, a to buď kurzová ztráta, nebo kurzový zisk. Kurzové rozdíly však vznikají i v průběhu účetního období, kdy například dojde k úhradě závazku v jiném kurzu, než ve kterém byl zaúčtován.
Reklasifikace závazků
Splatnost závazků se posuzuje dle doby splatnosti, která zbývá k okamžiku sestavení účetní závěrky. V rámci sestavení účetní závěrky je tak nutné závazky případně reklasifikovat. Splatnost se totiž neurčuje dle data, které je uvedeno na účetním dokladu, ale dle celkové doby splatnosti posuzované k datu účetní závěrky.
Pokud jsou tak závazky k datu sestavení účetní závěrky splatné do jednoho roku, budou vykázány jako závazky krátkodobé. Pokud by závazky byly ke dni sestavení účetní závěrky splatné za dobu delší než dvanáct měsíc, budou klasifikovány jako závazky dlouhodobé. Pozor například na úvěry, kdy je zapotřebí rozlišit tu část závazku, která je splatná v následujícím roce jako krátkodobou, a tu část, která bude splatná za dobu delší než dvanáct měsíců jako dlouhodobou.
Jaké účetní operace souvisí s účtováním závazků? Máme příklady
Účetní jednotka nakupuje zásoby od jiné účetní jednotky. V souvislosti s tímto nákupem dochází k těmto účetním operacím.
Text | Částka | MD | D | |
Přijatá faktura – nákup zásob | 10 000 Kč | 501 | 321 | |
Úhrada faktury hotově | 10 000 Kč | 321 | 211 |
Účetní jednotka nakupuje zásoby od jiné účetní jednotky v cizí měně. V souvislosti s tímto nákupem dochází k těmto účetním operacím.
Text | Částka | MD | D |
Přijatá faktura – nákup zboží (kurz 25 Kč/€) | 1 000 EUR 25 000 CZK |
504 | 321 |
Úhrada převodem (kurz 26 Kč/€) | 26 000 CZK | 321 | 221 |
Kurzový rozdíl při úhradě | 1 000 Kč | 563 | 321 |
Účetní jednotka eviduje ke konci účetního období závazky v cizí měně. V souvislosti s touto účetní operací dochází k zaúčtování těchto účetních případů.
Text | Částka | MD | D |
Přijatá faktura – nákup zboží (kurz 25 Kč/€) | 1 000 EUR 25 000 Kč |
504 | 321 |
Přecenění k 31.12. (kurz 24,5 Kč/€) | 500 Kč | 321 | 663 |
Nové ocenění závazku | 24 500 Kč | x | x |