Každý podnikatel občas zavítá na nějaký státní úřad, kde se chtě nechtě musí setkat s jeho zaměstnanci. Zatímco u živnostenských úřadů či zdravotních pojišťoven se nemusíte řídit místní příslušností a v případě “srážky s blbcem” je možné na daný úřad už nikdy nepřijít, u berňáků a České správy sociálního zabezpečení s návštěvou mimo váš obvod neuspějete.
Živnostenský úřad dle vašeho gusta
Pokud podnikáte na základě živnostenského zákona, kromě “klasické trojkoruny” berňák, sociálka a zdravotní pojišťovna máte co do činění i s živnostenským úřadem. Právě živnostenský úřad je však vůči podnikatelům, co se týče geografické příslušnosti a flexibility, ze státních úřadů jedním z nejpřívětivějších. Novelizace živnostenského zákona z roku 2008 totiž zrušila u těchto úřadů požadavek na místní příslušnost a živnostníci se tak od té doby nemusí vázat na jeden konkrétní živnostenský úřad. Pokud vám živnostenský úřad nevyhovuje či se prostě nacházíte jinde než v místě svého bydliště, není problém si své vyřídit na jakémkoli úřadě.
Jak upravila novelizace z roku 2008, podání podle živnostenského zákona (přerušení provozování živnosti, ohlášení živnost, žádost o koncesi ad.) můžete učinit na všech obecních živnostenských úřadech či též na CzechPointech. Nezáleží tedy na to, kde bydlíte, sídlíte či podnikáte. Místní příslušnost živnostenských úřadů ovšem zůstala v platnosti pro řízení o správních deliktech, pro provedení živnostenské kontroly, řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti. Čtěte více: Živnosti volné jdou na dietu, od července se redukují na jedinou
Tip pro začátek podnikání
Jestliže chcete začít podnikat, už dávno většinou nemusíte obíhat všechny potřebné úřady. Stačí navštívit centrální registrační místo (nachází se na všech obecních živnostenských úřadech) a zde vyplnit jednotný registrační formulář (JRF). Jeho prostřednictvím lze kromě ohlášení živnosti či podání žádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči dalším úřadům – finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Pozor však na to, že centrální registrační místa mohou využít pouze podnikatelé v režimu živnostenského zákona. Osoby provozující výdělečnou činnost v režimu jiných zákonů, například lékaři, daňoví poradci, ale také příjemci autorských honorářů, registrační místa využít nemohou.
Zdravotní pojišťovny vás též neomezují
Místní příslušnost neplatí ani u zdravotních pojišťoven, u kterých lze navštívit kteroukoli pobočku, jež vám přijde do cesty. Samozřejmě však musí jít o pobočku vaší zdravotní pojišťovny, kde jste registrováni. Odevzdat přehled o příjmech a výdajích na pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou máte hned za domem, vám, pokud jste klienty Oborové zdravotní pojišťovny. k ničemu nebude. Nic naplat, že nejbližší místo vaší pojišťovny máte 30 kilometrů daleko. Čtěte více: Při změně zdravotní pojišťovny podává podnikatel přehledy dva
Finanční úřad změníte jen těžko
Zatímco u živnostenských úřadů a zdravotních pojišťoven se nemusíte trápit tím, že se věčně nepříjemného úředníka nezbavíte do konce svého podnikání, u finančních úřadů je situace zcela jiná. Místní příslušnost berňáku se řídí u fyzické osoby místem jejího pobytu. U občana České republiky jde o adresu trvalého bydliště České republiky, u cizinců o adresu hlášeného místa pobytu cizince. Pokud nelze takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.
U právnické osoby se místní příslušnost řídí jejím sídlem. Sídlem právnické osoby se přitom rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. Právnická ani fyzická osoba si tedy nemůže vybrat, u jakého finančního úřadu podá přihlášku k registraci,
vysvětlila serveru Podnikatel.cz Jaroslava Musilová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství ČR.
Pokud vám místně příslušný finanční úřad nevyhovuje, bez splnění několika zásadních podmínek jej změnit nemůžete. Existují dvě situace, kdy ke změně může dojít. Jestliže by byla úřední osoba stojící v čele správce daně (tj. ředitel finančního úřadu) vyloučena z důvodu podjatosti, pak by nejblíže nadřízený správce daně (finanční ředitelství) rozhodl o delegaci místní příslušnosti podnikatele na jiný finanční úřad.
Místní příslušnost k výkonu správy daní na jiný berňák lze delegovat na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti. Tyto skutečnosti musí být vždy v žádosti / podnětu zdůvodněny. Žádost je vhodné podat u místně příslušného správce daně, který ji spolu se svým stanoviskem a stanoviskem finančního úřadu, na který má být místní příslušnost delegována, zašle správci daně, který je o delegaci místní příslušnosti oprávněn rozhodnout,
doplnila Musilová.
V případě, že oba takovéto finanční úřady spadají pod stejné finanční ředitelství, pak o žádosti rozhodne právě toto finanční ředitelství. Jestliže jsou jsou každý z finančních úřadů podřízené jinému finančnímu ředitelství, bude o delegaci místní příslušnosti rozhodovat Generální finanční ředitelství. K podání žádosti neexistuje žádný formulář. Podání žádosti navíc podnikatele vyjde na 300 korun. Čtěte také: 7 tipů, jak komunikovat s úředníkem bez ztráty nervů
ČSSZ vás bez odstěhování nepřesune
Podobně jako u finančních úřadů, tak ani u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nepočítejte s tím, že si zajdete a uspějete na všech úřadech. Podle § 83 zákona o nemocenském pojištění se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění pojištění zaměstnanců se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny se neshoduje se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem mzdové účtárny.
Místní příslušnost u OSVČ se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem hlášeného pobytu v České republice. Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt na území České republiky ani hlášený pobyt v České republice, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
upřesnil pro server Podnikatel.cz Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí ČSSZ.
Podle slov Pavla Gejdoše nemůže podnikatel změnit místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení jenom na základě vlastního rozhodnutí. Ke změně místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení dochází se současnou změnou sídla zaměstnavatele, popř. místa mzdové účtárny. U osob samostatně výdělečně činné dojde ke změně místní příslušnosti změnou místa trvalého pobytu (místa hlášeného pobytu, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti) takovéto osoby. Jde-li však o správní řízení, je možné, aby nadřízený správní orgán na požádání účastník věc usnesením převzal nebo, aby nadřízený správní orgán usnesením pověřil k projednání a rozhodnutí ve věci jiný věcně příslušný orgán (tj. aby ve věci rozhodovala jiná OSSZ),
uvedl Pavel Gejdoš.
Přesto v případě sociálky existuje jedna výjimka, která se týká podnikatelů z Prahy. Ti se totiž mohou registrovat na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Navíc mohou změnit pracoviště v rámci Prahy. OSVČ z Prahy mohou změnit na základě písemného oznámení příslušné územní pracoviště PSSZ,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU