Zařazení drobného majetku do daňové evidence nemusí být pro každého podnikatele uchopitelné. Zákon totiž evidenci tohoto majetku nenařizuje a záleží čistě na podnikateli, zda a jaký limit pro jeho evidenci zvolí. Drobný podnikatel si zpočátku majetek pohlídá sám, ale s postupným růstem firmy a zvyšujícím se počtem zaměstnanců bude zřejmě podrobnější evidence nezbytná.
Pozor, záchod či světlo není drobný hmotný majetek
Zjednodušeně by se dalo napsat, že drobným hmotným majetkem se rozumí samostatné movité věci a soubory movitých věcí, jejíchž ocenění je nižší nebo rovno 40 000 Kč. Vše s hodnotou nad 40 000 Kč a využitelností delší než rok považujeme za majetek hmotný, který je třeba v souladu se zákonem o daních z příjmů odepisovat. Naopak drobný hmotný majetek je součástí daňových výdajů okamžitě. Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce
Důležitý je pojem samostatná movitá věc. Jsou to věci, které slouží ke svému účelu samostatně, případně jako soubory movitých věcí. Za samostatné movité věci se považují i výrobní zařízení či předměty sloužící k provozování služeb a účelová zařízení a předměty, které s budovou nebo stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny.
Naopak metodický pokyn D-300 vyjmenovává v komentáři k příloze 1 zákona o dani z příjmů majetek, který je považován za technické vybavení a vždy je nedílnou součástí stavebních děl. Jedná se například o:
- rozvody elektroinstalace,
- nástropná svítidla,
- topení,
- klozety,
- vany,
- umyvadla,
- dřezy,
- baterie,
- kuchyňské sporáky,
- kuchyňské odsávače par,
- karmy,
- bojlery,
- osušovače rukou,
- obklady stěn a stropů,
- okenice, mříže, rolety,
- žaluzie, markýzy atd.
O uvedený majetek je bez ohledu na jeho pořizovací hodnotu nutné navýšit cenu budovy a odepisovat spolu s budovou ze zvýšené vstupní ceny. Výjimkou je výměna původního majetku za nový při zachování funkčnosti nebo uvedení majetku do původního stavu. Zkrátka je nutné prokázat, že nešlo o technické zhodnocení budovy. Čtěte také: Víme, jak se elegantně zbavit neprodejných zásob
Podrobněji v komentáři k příloze 1 – závěrečná část pokynu D-300.
Na paragonech majetek rozdělovat nemusíte
Je pravdou, že limit pro evidenci drobného majetku zákonem stanoven není. Daňoví a účetní odborníci odkazují na vyhotovení vnitřní směrnice, kde podnikatel popíše, od jaké hranice bude o drobném majetku účtováno. Může se kupříkladu jednat o hodnotu 7 tisíc korun. Majetek v hodnotě od 7 do 40 tisíc se poté považuje za evidovaný drobný hmotný majetek. Ten již bude podnikatel v souladu se směrnicí evidovat. Směrnice může být ale doplněna o další podmínky povinné evidence. Kupříkladu o užitnou dobu takového majetku. Je tedy vhodné text vnitřního předpisu předem důkladně promyslet. Čtěte také: Nemovitosti k podnikání budou platit poloviční daň, umožnila to nenápadná novela
Protože se jedná o evidenci dobrovolnou, je na podnikateli, jakým způsobem bude vedena. Leckdy bývá součástí software pro daňovou evidenci, je možné využít speciální software určený pro evidenci majetku, evidenci v Excelu nebo třeba jen obyčejný linkovaný sešit. Jednoduše si tam každý majetek, který překročí stanovený limit zapíšete. Účetní se setkávají i s dotazy, zda musí být na každý nakoupený majetek doložený samostatný paragon. Nemusí. Z dokladu „vyzobete“ příslušné pořizovací ceny a zapíšete do zvolené evidence. Je vhodné si k evidenci poznačit i číslo dokladu nebo datum, kdy byl pořízen. V případě potřeby pak příslušný doklad snadno dohledáte.
Je nutné vyřazený drobný majetek dodanit?
Drobný hmotný majetek je součástí výdajů okamžikem jeho pořízení. Jeho evidence je dobrovolná, proto není nezbytně nutné sepisovat vyřazovací protokoly (náležitosti likvidačního protokolu – zákon o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. zg). Přesto je vhodné do evidence poznačit datum vyřazení a způsob, jakým byl majetek zlikvidován. Samozřejmě nic nedodaňujeme. Jiná situace je v případě jeho následného odprodeje. Prodejní cena je součástí příjmů a z prodeje se bude odvádět i DPH. Čtěte také: Paragony nezahazujte. Budete je potřebovat
Příklad: Podnikatel eviduje starší automobil v nakoupený za cenu 35 tisíc korun. Nyní po jeho opravě zvažuje prodej za 40 tisíc korun. Nebude výhodnější tento majetek před prodejem vyřadit a převést do osobního užívání?
Prodaný obchodní majetek je vždy součástí příjmů a je případně odvedena i daň z přidané hodnoty. Ale ani převodem do soukromého majetku se podnikatel zdanění příjmů z prodeje či odvodu DPH nevyhne. Ke dni vyřazení do osobního vlastnictví je vždy nutné uplatněnou daň z přidané hodnoty odvést, protože majetek není využit v rámci ekonomické činnosti. V případě prodeje, samozřejmě za cenu na trhu obvyklou, bude příjem uveden v daňovém přiznání jako ostatní příjem (§ 10 zákona o daních z příjmů).
Vykazuje se drobný majetek v daňovém přiznání?
Evidence drobného majetku je dobrovolná. Proto i jeho vykázání v daňovém přiznání, konkrétně v tabulce D na řádku 6, je nepovinné. Upozorňuje na to i odkaz pod tabulkou v přiznání. Jestliže se podnikatel rozhodne tento údaj uvádět, měl by tak zřejmě činit v každém období. Stav vykázaný na konci roku by totiž měl odpovídat stavu na počátku roku dalšího zdaňovacího období. Jednoduše aktivní položky z dobrovolné evidence sečte a číslo do tabulky každý rok zapíše.
A co nehmotný majetek?
V případě nehmotného majetku a vedení daňové evidence je situace ještě jednodušší. V souladu s § 24 odst. 2 písm. zn zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví. V daňové evidenci tedy není nutné rozlišovat nehmotný majetek do a nad 60 tisíc korun. Veškerý nehmotný majetek putuje rovnou do výdajů. Opět je vhodné stanovit si pravidla pro jeho evidenci.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU