Superhrubá mzda usnadní práci účtárnám
Od začátku roku 2008 se patrně zavede do slovníku všech zaměstnanců a zaměstnavatelů pojem superhrubá mzda. Schází k tomu už jediný krok – očekávaný podpis prezidenta Václava Klause pod reformou veřejných financí. Tu po měsících debat schválila poslanecká sněmovna a de facto i senát, protože se reformou rozhodl nezabývat a poslal ji rovnou na Pražský hrad. Superhrubá mzda spočívá v zahrnutí vedlejších mzdových nákladů zaměstnavatele (jak sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance ve výši 26 % z jeho hrubé mzdy, tak zdravotního pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy zaměstnance) na výplatní pásku zaměstnance. Důvodem zavedení superhrubé mzdy jsou mimo jiné snahy o vyšší transparentnost mzdových nákladů a o omezení administrativní zátěže podnikatelů spojenou s účtováním vedlejších mzdových nákladů v rámci jejich mzdového účetnictví.
Co z reformy získají malí podnikatelé?
Součástí schváleného reformního balíku je také zrušení minimálního vyměřovacího základu daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Cílem tohoto opatření, které také začne platit od roku 2008, je odstranění byrokracie, se kterou se dosud malí podnikatelé potýkají. Jde mimo jiné o dokladování nároků na výjimku z povinnosti platit daň z příjmů z minimálního ročního vyměřovacího základu. Dále také o snížení daňové zátěže živnostníků a podnikatelů a v neposlední řadě o cílenou podporu regionů a odvětví dosahujících podprůměrnou ziskovost.
V seriálu „Reforma“ naleznete tato témata:
Do konce roku 2007 je tedy vyměřovacím základem pro daň z příjmu ze závislé činnosti hrubý příjem zaměstnance snížený o částky zdravotního pojištění ve výši 4,5 % a sociálního pojištění ve výši 8,5 %, přičemž dle reformy s účinností od 1. ledna 2008 je daň vyměřována z nového základu superhrubé mzdy. Schválenou novinkou je také zavedení rovné daně ze závislé činnosti ve výši 15 % pro rok 2008, která nahrazuje dosavadní pásmovité zdanění mezd zaměstnanců. Do konce roku 2007 je příjem zaměstnance – snížený o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky – zaokrouhlený na celá sta směrem dolů progresivně zdaněn (viz tabulka):
| základ daně | základ daně | daň | ze základu přesahujícího |
|---|---|---|---|
| od Kč | do Kč | ||
| 0 | 121 200 | 12% | |
| 121 200 | 218 400 | 14 544 Kč + 19 % | 121 200 Kč |
| 218 400 | 331 200 | 33 012 Kč + 25 % | 218 400 Kč |
| 331 200 | a více | 61 212 Kč + 32 % | 331 200 Kč |
Je pravděpodobné, že rovná daň ve výši 15 % platná pro rok 2008 bude v rámci další fáze reformy veřejných financí snížena od 1. ledna 2009 na 12,5 %. Jedním z negativních aspektů reformy dotýkajících se podnikatelů i zaměstnanců, je snížení odečitatelné částky úroků z hypotečního úvěru.
Dopad reformy? Zaměstnanci si podle vlády polepší
Bezdětný zaměstnanec s měsíčním hrubým příjmem 15 000 korun zaplatí na dani z příjmů v roce 2008 o 219 korun méně než v roce 2007, při měsíční hrubé mzdě 20 000 korun bude rozdíl činit 38 korun a při příjmu 25 000 korun hrubého měsíčně bude rozdíl 77 korun ve prospěch zaměstnance. Větší prospěch z daňové reformy budou mít bezdětní zaměstnanci s vyšší hrubou měsíční mzdou: například při příjmu 40 000 korun hrubého měsíčně obdrží zaměstnanec o 839 korun více než v roce 2007, v případě padesátitisícové mzdy bude kladný efekt pro zaměstnance 1614 korun měsíčně a z hrubé mzdy 75 000 korun měsíčně zaplatí bezdětný zaměstnanec na dani z příjmu dokonce o 3552 korun méně.
Chcete připojit své postřehy, náměty a názory k reformě veřejných financí? Rádi byste svými příspěvky zkvalitnili obsah chystaného speciálu? Pak využijte našeho diskuzního vlákna a
VSTUPTE DO DISKUZE »
Relativně větší prospěch ze zavedení superhrubé mzdy a rovné daně v porovnání s bezdětnými zaměstnanci budou mít zaměstnanci s dětmi. Například zaměstnanec s 1 dítětem a hrubou měsíční mzdou 15 000 korun vydělá na reformě 589 korun měsíčně, při příjmu 20 000 korun hrubého potom zaplatí na dani měsíčně o 408 korun méně, v případě hrubé mzdy 25 000 korun bude reforma pro zaměstnance znamenat měsíční úsporu 447 korun měsíčně a při třicetitisícové hrubé mzdě bude zaměstnancův čistý příjem vyšší o 539 korun měsíčně. Největší kladný efekt bude mít reforma pro zaměstnance s dětmi a vysokými příjmy: v případě platu 40 000 korun měsíčně bude zaměstnanec platit na dani o 1209 korun méně každý měsíc, plat 50 000 korun bude méně zdaněn o 1984 korun a při platu 75 000 korun obdrží zaměstnanec s jedním dítětem měsíčně dokonce o 3992 korun více.
Neříká vám nic „superhrubá mzda“? Slyšeli jste další pojmy související s reformou, které vám nejsou až tak zcela srozumitelné? Využijte našeho slovníčku pojmů a
ZADEJTE DOTAZ »
Základní sleva na dani z příjmů zaměstnanců, která činí letos 7200 korun, se od 1. ledna 2008 zvýší na 24 840 korun ročně. Také daňové zvýhodnění na dítě se od nového roku zvyšuje z původních 6000 korun na 10 440 korun ročně. Rovněž do konce roku 2007 platná sleva na dani na druhého z manželů ve výši 4200 korun ročně se od 1. ledna 2008 zvyšuje na 24 840 korun ročně.
KALKULAČKA PRO VÝPOČET ČISTÉ MZDY PO REFORMÁCH »
Poznámka redakce:
Údaje byly zpracovány na základě vládního materiálu, který má autor k dispozici.
ČLÁNKY DO MAILU