Osoby samostatně výdělečně činné hradí nemocenské pojištění na základě svého vlastního rozhodnutí. Není to totiž jejich povinnost.
Jak informuje Česká správa sociálního zabezpečení, od 1. ledna 2014 se výše maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění OSVČ odvozuje od určeného vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu, který v průměru připadá na jeden měsíc výkonu činnosti v tomto kalendářním roce. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ stanovený pro kalendářní rok (např. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nebyla v předchozích letech účastna důchodového pojištění), je maximální měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tj. v roce 2018 částka 5000 Kč. K přehledu podanému před více než třemi lety se nepřihlíží.
Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na nemocenské pojištění platí, samostatná výdělečná činnost zahájena, lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, tj. v roce 2018, částka 14 990 Kč.
Čtěte také: Tradičně dochází ke změnám ve výši nemocenských dávek i náhrady mzdy. Rok 2019 přinese mnohem podstatnější zvýšení náhrady mzdy. Více v článku Náhrada mzdy v roce 2019. Vzroste od ledna a zřejmě i od července
Rozhodným obdobím pro výpočet dávky je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.
Kolik hradit, aby nemocenské dosáhlo 10 000 až 12 000 korun?
Aby v roce 2018 OSVČ pobírala nemocenské ve výši 10 – 12 000 Kč, musela by v období před vznikem nemoci platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 430 – 500 Kč měsíčně. Aby mohlo být zhodnoceno pojistné na nemocenské pojištění ve výši 430 – 500 Kč, v měsících roku 2017 a 2018, které předcházely měsíci vzniku dočasné pracovní neschopnosti, musel by určený vyměřovací základ za roky 2015, 2016 (měsíce před podáním přehledu za rok 2017) a za rok 2017 (měsíce po podání přehledu za rok 2017), ze kterého OSVČ zaplatila pojistné na důchodové pojištění, činit 224 340 – 260 880 Kč (pro 12 měsíců výkonu činnosti v každém kalendářním roce). Roční pojistné by pak činilo 65 508 – 82 017 Kč.
Je vůbec živnostníkům k něčemu pracovní neschopnost? Ačkoli se to tak nemusí jevit, někdy ji využije i živnostník. Čtěte, kdy se vyplatí a kdy ne. OSVČ na neschopence. Hloupost, nebo se to může vyplatit?
OSVČ může platit pojistné na nemocenské pojištění v rozmezí minimálního a maximálního měsíčního základu. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního (vyměřovacího) základu, než je stanoven její maximální měsíční základ, část platby, která neodpovídá tomuto maximálnímu měsíčnímu (vyměřovacímu) základu, se stává přeplatkem a bude vrácena nejpozději po podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém přeplatek vznikl.
ČLÁNKY DO MAILU