Jaký je rozdíl mezi obchodním a kontokorentním úvěrem?

9. 8. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Úvěrem je peněžní půjčka poskytnutá věřitelem dlužníkovi za odměnu zvanou úrok. Je hlavním zdrojem cizího kapitálu v rozvaze na straně pasiv.

V rámci obchodní úvěru odběratel obdrží zboží a služby od dodavatele bez okamžité úhrady. Dodavatel souhlasí s tím, že odběratel uhradí zboží a služby k pozdějšímu datu. 

Odběrateli vzniká závazek z obchodního styku a dodavatel se stává věřitelem odběratele. Období, na které je poskytován obchodní úvěr, se liší podle jednotlivých odvětví. Obvykle bývá od 7 dnů výše např. do 60 dní. Náklady obchodního úvěru je třeba převést na stejnou obvykle roční bázi. 

Z účetního pohledu se nejedná o přesun peněžních prostředků na účet dlužníka, jako je tomu u úvěru bankovního. Obchodnímu úvěru odpovídá na straně aktiv hodnota příslušné položky zásob. Obchodní úvěr tedy hotovost nezvýšil, pouze ji uvolnil pro jiné použití.

Příklad

Odběratel nakoupil měsíčně zboží za 1 000 000 Kč a může získat slevu 2,5 %, když zaplatí do 1 měsíce. Uhradí-li fakturu později o více než 3 měsíce po dodávce zboží, ztratí svého dodavatele a těžko za něj najde náhradu. Jaké budou náklady přijetí obchodního úvěru na další 2 měsíce?

Pokud odběratel uhradí včas zboží, získá skonto ve výši 2,5 %, tj. 25 000 Kč. Pokud odběratel nepřijme obchodní úvěr, uhradí dodavateli 1 000 000 – 25 000 = 975 000 Kč.

Pokud odběratel přijme obchodní úvěr, „vypůjčí si od dodavatele“ na další 2 měsíce 975 000 Kč a zaplatí za tuto půjčku 1 000 000 Kč. Rozdíl 25 000 Kč lze považovat za dvouměsíční úrok z půjčky, potom dvouměsíční úroková sazba činí 25 000/ 975 000 = 0,0256. Tento úrokový náklad převedeme na roční úrokovou sazbu (p. a.); zvolíme-li jednoduché úročení, potom sazba činí 15,4 % p. a., při složeném úročení roční úroková sazba = 16,4 % p. a.

Kontokorentní úvěr

Jde o povolení banky do určitého limitu přečerpávat běžný účet, tzn. přecházet do debetu, jinými slovy vybírat více než bylo vloženo. Debetní zůstatek je úročen vyšší sazbou než kreditní zůstatek. Jde o úvěr splatný na požádání a v rámci úvěrového limitu může firma čerpat úvěr v libovolné výši. 

Kontokorentní úvěry jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů krátkodobých financí. Banky málo kdy uplatní své právo na splacení úvěru na požádání.

Výhodou úvěru je: 

  • pružnost – lze jej využívat podle potřeby a to jak z hlediska výše, tak z hlediska času.
  • levnost – úrokové sazby jsou zpravidla 2 – 5 % nad základní úrokovou sazbou banky a všechny úroky z půjček jsou daňově odčitatelnou položkou (viz § 25, odst. 1 písm. w zákona o dani z příjmů).

Nevýhodou kontokorentního úvěru je:

  • Splatnost na požádání, obvykle však banka klienty ujistí, že mohou na tento zdroj spoléhat po určité časové období např. 9 měsíců.
  • Požadavek jištění v podobě pevného či pohyblivého břemene na majetku (např. zastavení budovy), nebo osobní záruky vlastníků společnosti (např. blankosměnka jednatele společnosti),
  • Změna úrokových nákladů podle základní sazby banky.

V případě poskytnutí kontokorentního úvěru banka může oznámit jeho výši a období, po které ho můžeme čerpat. Banka nebude zřizovat úvěrový účet. V tomto případě budeme účtovat na běžném účtu 221. 

Vzhledem k poskytnutému úvěru, bude tento účet vykazovat minusový zůstatek, jedná se totiž o kontokorentní úvěr poskytovaný k běžnému účtu. Účetní jednotka používá cizí zdroj financování krátkodobého charakteru. 

Ze způsobu poskytování tohoto úvěru plyne, že o čerpaných finančních prostředcích je účtováno na účtu v účtové skupině 22. Jeho pasivní zůstatek, tedy částka čerpaného kontokorentního úvěru, k poslednímu dni účetního období musí být vykázán v rozvahové položce „B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry“ jako krátkodobé pasivum. 

Vykazování tohoto úvěru upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb. Účetní jednotky toto nerespektují a chybně vykazují výši čerpaného kontokorentního úvěru v rozvahové položce „C.IV.2. Účty v bankách“ jako aktivum. Důsledkem tohoto nesprávného vykázání je podhodnocení aktiv účetní jednotky.

Pokud banka zřídí úvěrový účet k poskytnutému kontokorentnímu úvěru, potom bude běžný účet vykazovat zůstatek 0,00. Každý příjem na běžný účet bude považovaný za splátku úvěru a výdaj z běžného účtu bude považován za čerpání úvěru. Budeme účtovat o poskytnutém a splaceném úvěru. Jelikož kontokorentní úvěr je krátkodobý, budeme účtovat na účtu 231 Krátkodobé bankovní úvěry.

Přijetí úvěru 

  • výpis z úvěrového účtu 261 231
  • výpis z běžného účtu 221 261

Splátka úvěru 

  • výpis z úvěrového účtu 231 261
  • výpis z běžného účtu 261 221

V dalším dílu Školy účetnictví čtěte rozdíl mezi revolvingovým a běžným bankovním úvěrem. 

Foto: www.isifa.com

Autor článku

Autorka je redaktorkou serveru Podnikatel.cz. Od roku 2004 je soudním znalcem v oboru ekonomika, účetní evidence. Současně působí jako odborný poradce serveru Podnikatel.cz
Nový dotaz do poradny

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).