Jakým způsobem lze předávat účtenky v rámci #EET? Můžete je poslat i e-mailem

V rámci elektronické evidence tržeb (EET) budou muset podnikatelé dávat zákazníkům účtenky. Zákon sice stanovuje, jaké všechny údaje musí být na účtence uvedeny, neříká však, v jaké formě je podnikatelé musí poskytovat.

Účtenku musíte vydat nejpozději při uskutečnění tržby

Zákon o evidenci tržeb ukládá podnikatelům řadu povinností. Mezi ně patří i vystavení účtenky zákazníkovi, ke kterému musí dojít nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby.

Okamžikem uskutečnění evidované tržby je

• okamžik přijetí evidované tržby, nebo
• okamžik vydání příkazu k její realizaci, pokud tento okamžik nastal dříve (např. při platbě kartou, kdy k faktickému připsání transakce dochází až později).

Podnikatel může zaevidovat tržbu a vystavit účtenku kdykoliv před uskutečněním později obdržené tržby, ale nejpozději při jejím uskutečnění. Například internetový obchod obdrží objednávku zboží od zákazníka na dobírku (platba až při předání zboží). Účtenku může podnikatel vystavit před skutečným přijetím platby a účtenku např. přiložit do balíku, který odesílá zákazníkovi, upřesňuje na webu e-trzby.cz finanční správa.

Účtenku půjde poslat e-mailem

Právě hlavně pro e-shopy je ovšem podstatná také skutečnost, že zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi. Podnikatel může zvolit jak nejčastěji zmiňovaný způsob – tedy vystavení účtenky v tištěné podobě, tak i jiné způsoby. Sama finanční správa potvrzuje, že podnikatelé nemusí účtenku tisknout a mohou ji zákazníkovi předat například prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth nebo jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat.

Jak ale upozorňuje finanční správa, na této formě předání musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy se prodej zboží a služeb uskutečňuje na dálku (např. internetový obchod) nebo vůbec nedochází k fyzickému předání zboží (např. nákup softwaru po internetu placený platební kartou), doplňuje.

Účtenku lze klidně vypsat ručně na papír. To sice zřejmě nevyužijí restaurace nebo obchody, ale pro některé řemeslníky, kteří dělají pár zakázek denně, by mohlo jít o přijatelnou alternativu místo nošení tiskárny.

Jaké údaje musí být na účtence

Zákon o evidenci tržeb určuje, že na účtence musí být tyto údaje:

• fiskální identifikační kód,
• daňové identifikační číslo podnikatele,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo účtenky,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
• celková částka tržby,
• bezpečnostní kód poplatníka,
• údaj, zda je tržba evidována v běžném, nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Jestliže podnikatel může tržby evidovat ve zjednodušeném režimu, nemusí na účtence uvádět fiskální identifikační kód. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód, upřesňuje se v zákoně.

Stejně tak platí, že pokud se pokladnímu zařízení nepodaří navázat spojení v nastavené mezní době odezvy (ze zákona nejméně na 2 sekundy), nemusí pokladní zařízení už dál čekat na odezvu ze systému finanční správy. Podnikatel pak vystaví účtenku, která nebude obsahovat fiskální identifikační kód (FIK), ale musí obsahovat podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě je pak třeba správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.

Pozor na další normy

Samozřejmě může nastat situace, že podnikateli zcela “odejde” pokladní zařízení a on nebude moct tržby evidovat. V takovém případě nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 zákona o evidenci tržeb, neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení. V případě poruchy pokladního zařízení a nemožnosti vydávat účtenky je patrné, že v převážné většině případů bude dodatečné vystavení účtenky zákazníkovi obtížně splnitelné nebo zcela nemožné. Zde by se pak aplikovala liberace, dodala serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Prodávající však musí dodržovat povinnosti vyplývající z jiných zákonů. Třeba zákon o ochraně spotřebitele upravuje povinnost prodávajícího na žádost spotřebitele vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího, obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Čtěte více: Budete mít problémy se zařízením na #EET? Údaje půjde poslat v agregované podobě