Jakými způsoby mohou danit příjmy OSVČ?

Za příjmy ze samostatné činnosti se dle zákona o daních z příjmů považují příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, dále příjmy z živnostenského podnikání, příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění a podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. 

Za příjmy ze samostatné činnosti se dále považují, pokud nejsou považovány za příjmy ze závislé činnosti, příjmy z užití práv průmyslového vlastnictví, autorských práv, rozmnožování a rozšiřování literárních děl vlastním nákladem, dále pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku a příjem z výkonu nezávislého povolání.

Základem daně jsou potom tyto příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení a udržení těchto příjmů. To neplatí pro poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, kdy je základem daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Toto platí také pro komplementáře. 

Jako poplatník, který má příjem ze samostatné činnosti, se můžu rozhodnout, jakým způsobem budu své příjmy evidovat a jaký režim pro zdanění příjmů si vyberu. Zákon o daních z příjmů potom umožňuje evidovat příjmy a k nim skutečné výdaje vynaložené za zdaňovací období prostřednictvím daňové evidence, uplatnění tzv. paušálních výdajů, vedení účetnictví anebo evidovat pouze příjmy a zdaňovat je v tzv. režimu paušální daně.

Paušální výdaje

Pokud poplatník daně nebude uplatňovat skutečné výdaje, může uplatnit tzv. paušální výdaje. Výdajový paušál se potom rozděluje do čtyř kategorií v závislosti na tom, jaká činnost je vykonávána. 80% paušální výdaje může využít takový poplatník, který má příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství nebo takový poplatník, který má příjmy z řemeslného podnikání. 60% paušální výdaje může uplatnit nejširší okruh podnikatelů, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění. Při pronajímání majetku zařazeného v obchodním majetku lze využít 30% paušální výdaj. Pro podnikatele, kteří podnikají na základě jiného oprávnění, lze využít naopak jen 40% paušální výdaje – jedná se například o zdanění příjmů advokátů, notářů a další.

Výdajové paušály ale mají své omezení. Způsob uplatňování výdajů nelze zpětně měnit. Výdajové paušály mají také své limity, do kterých lze výdaje maximálně uplatnit. 

Pokud se podnikatel rozhodne, že uplatní výdaje způsobem paušálních výdajů, má se dle zákona o daních z příjmů za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje. Pokud se podnikatel rozhodne uplatňovat paušální výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a vést evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s ekonomickou činností.

Zdaňování v režimu paušálních výdajů je administrativně nejméně náročné. OSVČ nemusí sbírat účtenky, ale vedou pouze evidenci svých příjmů. Je zapotřebí ale posoudit, zda je pro ně tento režim zdanění výhodný a zda by se například při vedení daňové evidence nedostali na vyšší výdaje než prostřednictvím výdajových paušálů. Také je nutno myslet na horní limity výdajových paušálů. 

Daňová evidence

Pokud se poplatník nerozhodne uplatňovat výdaje formou paušálních výdajů a nezdaňuje své příjmy v režimu paušální daně nebo nevede účetnictví, ukládá mu zákon povinnost vést daňovou evidenci. Daňová evidence je evidence příjmů a výdajů a majetku a dluhů, která slouží ke stanovení základu daně. Více o daňové evidenci jsme psali v článku zde.

Vedení daňové evidence je administrativně náročnější. V rámci daňové evidence musí být veden peněžní deník, kde se evidují veškeré peněžní transakce. Podnikatelé tak musí shromažďovat a evidovat přijaté faktury a jiné doklady za nákupy. Zaevidováním všech peněžních a nepeněžních operací dojde ke stanovení základu daně.

Vedení účetnictví

Drobné OSVČ obecně nevedou účetnictví. Pokud mají podnikatelé zájem evidovat příjmy a výdaje namísto uplatnění paušálních výdajů, vyberou si pro způsob této evidence spíš daňovou evidenci. Někteří podnikatelé ale účetnictví vést musí. Výčet těchto fyzických osob je uveden v zákoně o účetnictví.

Za účetní jednotku jsou potom považovány tyto fyzické osoby:

• Fyzické osoby zapsané jako podnikatelé v obchodním rejstříku
• Fyzické osoby, které vedou účetnictví dobrovolně na základě svého rozhodnutí
• Fyzické osoby, jejichž obrat překročil 25 mil. Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok
• Fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
• Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti

Vedení účetnictví na rozdíl od daňové evidence nefunguje pouze na bázi peněžních toků, ale příjmy a výdaje jsou rozšířeny ještě o náklady a výnosy. Směrodatný tedy není okamžik platby, ale okamžik vzniku výnosu nebo nákladu. Základ daně, resp. hospodářský výsledek, se potom stanoví jako rozdíl mezi výnosy a náklady. 

Vedení účetnictví je administrativně nejvíce náročné, na druhou stranu na základě správného zaúčtování poskytne nejvěrnější obraz o finanční situaci podnikatele.

Režim paušální daně

V roce 2021 se stala poměrně rozšířenou metodou zdanění příjmů režim paušální daně. Režim paušální daně však skrývá omezení pro některá OSVČ. Využít ho tak mohou OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun, které nejsou plátci DPH. Zároveň musí splňovat, že nejsou dlužníky v insolvenčním řízení a další podmínky.

Jako poplatník v režimu paušální daně jsem povinen vést evidenci svých příjmů. Paušální daň pro rok 2021 činí 5469 Kč a skládá se z příspěvku na sociální pojištění ve výši 2976 Kč, z příspěvku na zdravotní pojištění ve výši 2393 Kč a částky daně ve výši 100 Kč. O tom, jak přejít na paušální daň a co pro to musí podnikatelé udělat, jsme psali v článku zde.

Režim paušální daně se zdá být nejméně administrativně náročný. Stačí se jen včas nahlásit na finančním úřadu, nastavit trvalé příkazy a vést si evidenci svých pohledávek. To, jaká varianta je pro daného podnikatele nejlepší, si musí zvážit každý podnikatel sám.