Je jen otázkou času, kdy politici legalizují korupci

24. 2. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 329515
Další korupční skandál vyplul na povrch. Málokoho to však již překvapuje. Mediální vlny na čas zavíří, pár týdnů budou politici obviňovat jeden druhého, až nakonec vše policie zamete pod koberec. A korupce bují vesele dál.

Kauza nákupu obrněných transportérů Pandur opět vrhla korupční stín na tuzemskou politickou scénu. Upřímně, o žádné velké překvapení se nejedná. Mnohamiliardová zakázka ze státních peněz přímo nahrává tomu, ulít se nějaký ten peníz pro sebe. Uvažování zainteresovaných politiků, úředníků a dalších státních zaměstnanců je zcela jasné a rozhodně nejde pouze o kauzu Pandurů. Nikoho nezabije, když se zakázka o pár miliard prodraží, občané to nepocítí, firma, která nám je dráže prodá, vydělá, a my z toho dostaneme několik procent provizi (rozumějte miliony korun), říkají si politici

Když berete ze státního, musí tam většina zůstat

Byl jsem ti vždy věrným sluhou, třebaže jsi velmi mladý a prostoduchý, a co jsem ti ukradl, to jsem ukradl, pečlivě přihlížeje k tvým zájmům a počítaje, kolik stojí za to vzít. Neboť máš-li být někým okrádán, bude lépe, když to budu já, ježto já kradu rozumně a podle tvých prostředků a mám ohled k tvým zájmům, říkal v románu Egypťan Sinuhet sluha Kaptah svému pánovi Sinuhetovi. A stejně altruistické myšlení má i naše politická garnitura.

Flagrantní případ takového uvažování předvedl před rokem v české realitě senátor a tehdejší vicehejtman Královéhradeckého kraje Vladimír Dryml. Ten při shánění kompromitujících materiálů na svoji stranickou kolegyni Hanu Orgoníkovou narazil ke své smůle na novináře. Při setkání s nimi, kdy se domníval, že hovoří s lidmi z detektivní agentury, se ochotně rozpovídal, jak to vlastně v českém státě funguje. Já nejsem svatoušek, to v žádném případě, ale jsou věci – veřejné peníze, když už si z toho někdo něco bere, tak tam musí zůstat ta většina pro ty lidi, pro ty občany, sdělil tehdy žurnalistům Dryml. Čtěte více: Víte, on pan Dryml není žádný svatoušek…

Myslíte si, že si Vladimír Dryml dělal legraci?

Zcela přesně tím vystihl myšlení a chování tuzemské politické scény. Nedělejme si iluze, že šlo o ojedinělý případ. Všechny veřejné zakázky, všechny státní nákupy mají velké riziko podobného uvažování zúčastněných politiků a úředníků. A je zcela jedno, zda jde o pravicové či levicové strany. V této věci se tuzemské politické partaje vzácně shodují, a kdyby to šlo, zajisté by korupci i uzákonily.

Norma by se mohla hrdě nazývat protikorupční a mohla by například definovat, že veřejnou zakázku za státní peníze lze například předražit maximálně o 20 % a že úplatky pro politiky při ní nesmí činit více než jedno procento z ceny celkového nákupu. Korupce by tím dostala jasná pravidla a již by se na ní nikdo nemohl vymlouvat. Politici by se pak mohli před novináři hrdě kasat, že si ze stamiliardové státní zakázky ponechali pouze 10 milionů, přestože by si podle zákona mohli vydělat miliardu korun. Zbytek by s velkou pompou mohli věnovat na charitu či třeba seniorům ve formě patnáctého důchodu.

Ať se nám to však líbí, nebo nikoli, dokud bude existovat stát, který hospodaří s bilionovými peněžními prostředky, bude bujit i korupce. Někde v hloubce máme zakořeněné heslo z předešlého režimu, že kdo nekrade, okrádá svoji rodinu. A státní peníze, které patří sice všem (a zároveň nikomu), tvoří ideální cíl pro nějaký ten bakšiš. Milion sem, milion tam, dost peněz ve státní pokladně stále zbude a z cizího přece krev neteče. A sebelepší rádoby ochranné mechanismy korupci nezabrání a představa, že vše vyřeší nové „nezkorumpovatelné“ tváře v politice je stejně naivní, jakože drogy vymýtíme jejich zákazem. Čtěte také: Kruh se uzavírá. Ovládá BSPLP lidi z České televize?

Korupce se takřka netrestá

Problém České republiky není ani tak v samotném faktu, že zde existuje korupce, protože tu v menší či větší míře najdeme všude ve světě. Stejně tak v nejbližší době zřejmě nehrozí, že bychom zrušili stát a fungovali na jiném principu. Fatálním průšvihem Česka je naprostá beztrestnost všech korupčníků, na něž se přišlo. Kolik lidí, kteří se evidentně zapletli do úplatkových skandálů, skončila ve své funkci či nedejbože ve vězení? Kolik případů do očí bijící korupce dovedla Policie ČR do zdárného konce? Kolik českých politiků odstřelily evidentní korupční skandály? Přesně v této oblasti má tuzemská demokracie zatím velké mezery a výrazně zaostává za západem. Bohužel ona první vlaštovka, která by nastartovala jaro v oblasti protikorupčního tažení, létá stále někde v teplých krajích.

Zrovna dnes se v Praze rovněž koná seminář na téma korupce, kterého by se měla zúčastnit většina předsedů parlamentních stran, případně jejich zástupců. Nechme se překvapit, s jakými řešeními politické špičky přijdou. Předpokládám však, že s žádnými, současná situace totiž evidentně vyhovuje všem. Čtěte také: Bez úplatku se veřejná zakázka získat nedá, tvrdí většina firem

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).