Skladová evidence se díky výpočetní technice značně zjednodušila. Elektronické pokladny, snímání čárového kódu a propojení pokladny a skladových karet, to vše je dnes již samozřejmé. Není to zrovna nejlevnější varianta. Investice do takových zařízení se vyplatí pouze, pokud se eviduje velké množství zásob. Drobný podnikatel, obchodník, dá často přednost dobře známé metodě kontrole korunou. Metoda, která není popsána Českými účetními standardy, je v praxi tolerována i u účetních jednotek. Čtěte více: Zvládne si vést sám podnikatel účetnictví?
Metoda kontrola korunou využívá vazby pohybu zásob v maloobchodní prodejně a tržeb za prodané zboží. Prodejna nevede skladovou evidenci svých zásob, což zefektivní práci obchodníka. Kdyby obchodník, který má např. obchod s dárkovým zbožím, kde je velmi široký sortiment, měl vést skladové karty k veškerému zboží, neměl by už snad ani čas na samotný prodej.
Cena zboží v prodejně a při nákupu
Pro pochopení principu kontroly korunou je nutné si uvědomit, že v prodejně je zboží oceněno v prodejních cenách a také inventura zboží v prodejně je prováděna v prodejních cenách zboží. Prodejní cenou rozumíme cenu pořízení a obchodní marži, které se často nesprávně lidově říká rabat. V případě, že je obchodník plátcem DPH, je DPH součástí prodejní ceny.
Naopak v účetnictví je hodnota zboží evidována vždy v pořizovacích cenách. Také na konci účetního období zjišťujeme stav zásob v pořizovacích cenách.
Princip kontroly korunou
Princip metody kontroly korunou spočívá v tom,že se zboží oceňuje v prodejních cenách. Veškeré přírůstky se ocení v prodejních cenách. Úbytek se pak zapisuje na základě vykázaných tržeb.
Komisní prodej
Veškeré takto evidované zásoby je vhodné vést na samostatné kartě nebo třeba jako tabulku v tabulkovém kalkulátoru. Na kartě je třeba zachytit veškeré změny cen – cenové zvýhodnění nebo i zvýšení cen. Při celkové kontrole, minimálně ke konci účetního období, se na základě skutečného stavu vypočte jejich skutečná hodnota. Za pomocí faktur nebo dodacích listů se dopočítá pořizovací cena. Čtěte více: Faktury a jiné doklady řeší přesně zákony
Kontrola korunou v účetnictví
Pro evidenci zásob se používá syntetický účet 132 Zboží na skladě a v prodejnách. Pro účtování je vhodné používat analytickou evidenci k tomuto účtu v členění:
- 132.1 Zboží v prodejní ceně
- 132.2 Obchodní marže ke zboží
| Nákup zboží od dodavatele v pořizovací ceně | Kč 10 000,– 132.1 / 321 |
| Obchodní marže 23 % | Kč 2300,– 132.1 / 132.2 |
| Na syntetickém účtu 132 je zůstatek roven pořizovací ceně. | |
| Prodej zboží v hotovosti | Kč 615,– 211 / 604 |
| Vyskladnění účtované podle tržby v pořizovací ceně | Kč 500,– 504 / 132.1 |
| Vyskladnění účtované podle tržby – obchodní marže | Kč 115,– 132.2 / 132.1 |
Použité účty: 132 Zboží v analytickém členění podle výkladu; 321 Dodavatelé; 211 Pokladna; 504 Prodané zboží; 604 Tržby za zboží.
Tento způsob účtování umožňuje účetní jednotce kontrolu správné výše odváděných tržeb.
Komisní prodej
Drobný obchodník, který chce rozšířit svůj sortiment, přičemž nemůže nebo nechce vložit další finanční prostředky do zboží, rád využije komisní prodej. Princip spočívá v tom, že si obchodník převezme zboží do svého obchodu tzv. do komise. Svému dodavateli platí, až když je zboží prodáno. Obvykle se sjedná doba, kdy dojde k vyúčtování zboží, případně, kdy bude zboží dodavateli vráceno. Obchodník připraví vyúčtování, dodavatel vyhotoví ke zboží daňový doklad.
Komisní prodej je i dnes oblíbenou formou distribuce. Obchodníci nemusí mít uložené peníze ve zboží a mohou peněžní prostředky použít pro úhrady běžných provozních nákladů. Dodavatelé mají zajištěný do jisté míry odbyt, zboží je již v nabídce, což je výhodnější než kdyby zboží leželo ve skladu. Ideální je, když je uzavřena smlouva o komisním prodeji. Daleko častěji se v praxi setkáváme s tím, že je vyplněn dodací list, kdy obchodník potvrdí převzetí zboží do komise. Na základě tohoto dokladu pak dojde k vyúčtování.
Příklad
Obchodní odebírá keramické zboží od výrobce. Bylo dohodnuto, že zboží bude dáno do komise. Výrobce keramiky předá své výrobky obchodníkovi. Keramické zboží zůstává majetkem výrobce, ačkoli fyzicky již tyto výrobky nemá skladem. Obchodník podává výrobci informace o prodeji a stavu zboží. Na základě této informace výrobce účetně vyskladní keramické zboží ze svého skladu a zaúčtuje tržby z prodeje.
Obchodník o keramickém zboží účtovat v účtové tř.1 Zásoby nemůže, protože se jedná o cizí majetek. Pro účtování může použít pouze podrozvahové účty. O přijatých výrobcích však vede řádnou skladovou evidenci.
| Předání výrobků do komise | 123.2 / 123.1 |
| Použije se pouze analytické evidence k účtu 123 | 123.1 Výrobky na skladě, 123.2 Výrobky „komise“ |
| Informace o prodeji – vyskladnění | 613 / 123.2 |
| Faktura za prodané výrobky | 311 / 601 |
| Vrácení neprodaných výrobků | 123.1 / 123.1 |
Použité účty: 123.1 Výrobky na skladě; 123.2 Výrobky „komise“; 311 Odběratelé; 601 Tržby za výrobky; 613 Změna stavu výrobků.
ČLÁNKY DO MAILU