Každá z uvedených forem podnikatelské činnosti má své výhody i nevýhody. Nabízíme hlavní argumenty, které budou ovlivňovat případné rozhodnutí o tom, zda do podnikání vstoupit jako živnostník nebo jako společník právnické osoby.
Administrativní náročnost a vstupní náklady
První otázku, kterou by si začínající podnikatelé měli položit, je, do jaké míry je pro ně rozhodující výše vstupních nákladů na začátku podnikání. Začínající podnikatelé, kteří ještě řádně neotestovali svůj byznys plán na trhu a nechtějí do vstupních nákladů investovat více než je nezbytně nutné, budou vstupním nákladům pravděpodobně přikládat větší váhu než ti, kteří už jsou více či méně přesvědčeni o fungování a případné návratnosti svého obchodního modelu. Pokud je tedy pro podnikatele výše vstupních nákladů jednou z hlavních priorit, je bezesporu lepší pro začátek zvolit formu živnosti, jejíž zřízení je ve srovnání se založením společnosti výrazně jednodušší a finančně i administrativně méně náročné.
Zřízení živnostenského oprávnění bývá zpravidla otázkou několika dnů a veškerou administrativu lze vyřídit na živnostenském úřadě. Založení společnosti s ručením omezeným trvá zpravidla několik týdnů. Pro společnost s ručením omezeným je totiž nezbytné získat nejen živnostenské oprávnění, ale také sepsat zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, zřídit pro společnost bankovní účet, zaregistrovat ji u příslušných úřadů a v neposlední řadě ji zapsat do obchodního rejstříku. Současně je třeba počítat i s vyššími náklady na vedení účetnictví u společnosti, ve srovnání s daňovou evidencí týkající se živnostníků. Nevýhodou společnosti s ručením omezeným je také relativně složitý a nákladný proces jejího případného zrušení a likvidace. Jakkoliv zákon v dnešní době umožňuje založit společnost s ručením omezeným s opravdu minimálními možnými náklady, pořád se jedná řádově o jednotky až desítky tisíc korun, což nemůže konkurovat jednoduchosti a nenákladnosti zřízení živnostenského oprávnění.
Problematika ručení za dluhy z podnikatelské činnosti
Další důležitou otázkou, kterou by si podnikatelé před začátkem podnikání měli položit, je, do jaké míry jsou ochotni akceptovat osobní ručení za případné dluhy z podnikání. Pokud budou k rizikům spíše averzní, nezbyde jim než se vydat cestou podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, která garantuje omezené ručení společníků za dluhy společnosti. Podle zákona totiž ručí společníci za dluhy společnosti s ručením omezeným společně a nerozdílně (solidárně) až do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost dle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.
Pokud jsou tedy vklady všech společníků plně splaceny a tato skutečnost je řádně zapsána do obchodního rejstříku, společníci za dluhy společnosti neručí a jejich osobní majetek je tudíž chráněný. Stačí ovšem, aby svou vkladovou povinnost nesplnil jen jeden ze společníků a všichni ostatní budou rázem ručit za dluhy společnosti s ním – míra takovéhoto ručení je však vždy limitována výší nesplacených vkladů. V každém případě je třeba si při zakládání společnosti dát patřičný pozor na to, aby vklady všech společníků byly řádně splaceny.
Ve srovnání se společníky společnosti s ručením omezeným ručí živnostníci za dluhy z podnikatelské činnosti zcela neomezeně, a to celým svým osobním majetkem. Toto je ve srovnání se společností s ručením omezeným bezesporu značnou nevýhodou, která může ovlivnit i případné rozhodnutí o tom, jakou formou začít podnikatelskou činnost vykonávat. Zejména v případech, kdy existuje vyšší riziko zadlužení při vstupu do podnikání, je třeba důkladně zvážit, zda se i přes vyšší vstupní náklady nevyplatí již na počátku založit společnost, která poskytne společníkům v daném ohledu výrazně vyšší ochranu.
Řízení, zastupitelnost, důvěryhodnost a související otázky
Dalším relevantním argumentem pro rozhodnutí, jakou formu pro začátek svého podnikání zvolit, bude také například problematika týkající se řízení, případné zastupitelnosti a důvěryhodnosti podnikatelského subjektu. Zde není pochyb o tom, že společnost s ručením omezeným v těchto směrech jednoznačně vede. Společnost totiž může mít nejen jednoho, ale i více jednatelů, s oprávněním zastupovat společnost samostatně a řídit ji tak zcela nezávisle na sobě. Takovouto možnost zastupitelnosti živnostníci bohužel nemají, jelikož živnost je vázána výhradně na osobu živnostníka. Společníci společnosti si nadto mohou k jejímu řízení najmout profesionály a nechat se jimi odborně zastoupit, což je další výhodou, kterou živnostníci nemohou efektivně uplatnit.
Společnost, jakožto právnická osoba, se rovněž lépe prezentuje vůči potenciálním obchodním parterům či zákazníkům a působí navenek serióznějším dojmem, což samozřejmě může mít i kladné dopady na obchodní vztahy a míru úspěšnosti v začátku podnikání. Oddělená právní osobnost společnosti umožňuje také dlouhodobě budovat značku s určitou historií, jenž přetrvá bez ohledu na případné změny společníků nebo jednatelů, což u živnostenského podnikání opět nepřichází do úvahy.
Rozhodnutí, zda zvolit do začátku podnikání formu živnosti nebo právnické osoby, bude vždy záviset na mnoha faktorech. Pomineme-li vstupní náklady na založení společnosti s ručením omezeným, tak výhody tohoto způsobu podnikání jednoznačně převažují nad výhodami provozování živnost (jako OSVČ neboli osoba samostatně výdělečně činná).
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí