Tato varianta by jistě byla z finančního hlediska pro zaměstnance lákavá, ovšem čerpání dovolené v době pobírání náhrady mzdy jednoznačně vylučuje ustanovení § 217 odst. 4 zákoníku práce.
Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti naleží v době prvních 14 dnů nemoci náhrada mzdy od zaměstnavatele, a to až od 4. dne nemoci. První tři dny nemoci jsou tzv. karenční dobou (karence = snížení nebo vyloučení požitků), za kterou náhrada mzdy nenáleží. Jedinou možností získání příjmu je částečně odpracovaná směna v první den nemoci. Pokud totiž zaměstnanci v průběhu pracovní směny vznikne nárok na dočasnou pracovní neschopnost, náleží mu odpracovaná část mzdy nebo platu. Jestliže ale zaměstnanec odpracuje první den pracovní neschopnosti celou pracovní směnu, začíná karenční doba až následujícím dnem. Čtete více: V první den nemoci nemusí zaměstnanec skončit bez peněz
ČLÁNKY DO MAILU