Novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách byla zrušena povinnost zaměstnavatele posílat zaměstnance na periodické lékařské prohlídky, pokud zaměstnanec vykonává práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první a zároveň činnost není zatížena profesním rizikem. Rizikové faktory byly, a také po novele jsou, uvedeny v příloze jmenované vyhlášky.
Co se dozvíte v článku
U pedagogických pracovníků to bylo specifické
Určité specifikum činily právě pracovnělékařské prohlídky pedagogických pracovníků. Do 31. 12. 2022 byla v příloze č. 2 původního znění vyhlášky vyjmenována rizika práce ve školách a školských zařízeních. Z toho důvodu, ačkoli práce učitele a dalších pedagogických pracovníků spadala do rizikové kategorie první, se konaly periodické pracovnělékařské prohlídky v časovém horizontu kategorie rizika 2, tj. častěji.
Za nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci byly považovány například prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování nebo prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost. Z tohoto titulu navštěvovali pedagogičtí pracovníci lékaře každé 4 roky (starší 50 let každé 2 roky), aby se případná závažná diagnóza zjistila co nejdříve. Výkon činnosti pedagoga je za strany široké veřejnosti dlouhodobě vnímána jako psychicky náročná. Navíc pedagogickému pracovníkovi svěřujeme to nejcennější, co máme. Naše děti. Objektivně se tedy málokdo pozastavil nad zákonnou povinností v tomto ohledu.
Jak je tomu nyní?
Novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách byla ustanovení přílohy č. 2 týkající se škol a školských zařízení zrušena. Výčet nemocí vylučujících způsobilost k práci pro pedagogické pracovníky už tam nenajdete. Z toho titulu je činnost pedagoga zařazena čistě do kategorie rizika 1. Pedagog je sice povinen absolvovat vstupní prohlídku, ale už se na něj nevztahuje povinnost periodických prohlídek, pokud to po něm jeho zaměstnavatel (škola, školské zařízení) nepožaduje.
Co to znamená? Pokud by se u pedagoga rozvinula duševní porucha nebo jiná diagnóza vylučující jeho zdravotní způsobilost až v průběhu výkonu povolání, nemusí být tato okolnost včas podchycena. V podstatě záleží na všímavosti okolí, zaměstnavatele a zodpovědnosti či schopnosti reflektovat sám sebe ze strany pedagogického pracovníka samotného. Což je vzhledem k výše uvedeným příkladům diagnóz dosti diskutabilní.
Co na to zákon o pedagogických pracovnících?
Už dlouhá léta zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících uvádí v paragrafu 3, že jedním z předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka je zdravotní způsobilost. Dále platí, že toto ustanovení se řídí zvláštním právním předpisem. Paradoxně stále odkazuje na již neplatný předpis, na „Směrnici Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů“. Ve skutečnosti se tedy řídí nahrazujícím právním předpisem, diskutovanou vyhláškou č. 79/2013 Sb.
Proč při několika novelizacích zákona o pedagogických pracovnících od roku 2013 nebylo toto ustanovení aktualizováno, je otázkou. Nicméně to znamená, že periodická prohlídka pro pedagogického pracovníka již povinná není. V poznámce pod čarou č. 5 vyhlášky č. 79/2013 nalezneme přehled právních předpisů, dle kterých by rozsah či periody pracovnělékařských prohlídek mohly být ještě zpřesněny. Jedná se o vybraná povolání typu letec, drážní pracovník atd. Zákon o pedagogických pracovnících zde uveden není.
Co tedy s rozporem a je to rozpor?
Pedagogický pracovník na periodickou prohlídku nemusí. Bude ale zdravotně způsobilý i v budoucnu, což je jedna ze zákonných podmínek k výkonu činnosti, když lékařský posudek už nebude platný? Platnost posudku je časově omezená na 6 let (resp. 4 roky u osob starších 50 let) a posudky vydané před účinností novely 4 roky (2 roky u osob starších 50 let).
Co na to ředitelé škol?
Mnohým se ulevilo, protože jedna rádoby administrativní a organizační zátěž odpadla. Ušetří finanční prostředky. Někteří se raději poradili se zřizovateli a nechali si od nich potvrdit, že učitele skutečně nemusí na periodické prohlídky posílat. Úzkostlivější ředitelé učitele dále na periodické prohlídky posílají, jde přeci jen o vážnou věc, o práci s dětmi. Nebudou jim však vyčteny náklady na vrub veřejného rozpočtu vynaložené na prohlídky? Spoléhají, že konají v zájmu dítěte.
Diskutuje se také o zrušení vstupních prohlídek
Co když vláda zruší povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek v kategorii rizika 1 – tedy i pro pedagogy? Jak se aktuálně diskutuje. Zůstane i nadále v zákoně o pedagogických pracovnících povinnost zdravotní způsobilosti? Jak si s právním oříškem ředitelé škol poradí? Nebo si někdo vzpomene a pro školy srozumitelně tuto problematiku ošetří? Jsou vstupní a periodické lékařské prohlídky ve školství opravdu zbytečné? Nebudou jejich neexistencí či dobrovolností potenciálně ohroženy naše děti?
ČLÁNKY DO MAILU