Unie zaměstnavatelských svazů ČR vyzvala otevřeným dopisem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby stáhl a přepracoval návrh novely energetického zákona. Ve svém dopise jste zveřejnili šest okruhů problémů, které se s novelou pojily. Zaprvé vám vadilo, že novela měnila způsob výběru příspěvků na podporované zdroje. Co konkrétně měnila a co se vám na tom nelíbilo?
Každý z nás v rámci placení elektřiny hradí určité procento, kterým přispívá na obnovitelné zdroje. Tato částka se odvíjí od spotřeby elektřiny platí tedy princip, že čím méně energie spotřebuji, tím méně platím. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale navrhlo, aby se systém změnil a aby se platby odvíjely od velikosti jističe. Výše příspěvku by se tak už neodvíjela od reálné spotřeby. Čistě teoreticky by nám tato novinka ani tolik nevadila, pokud by nám ministerstvo netvrdilo, že nebude mít žádný ekonomický dopad na podnikatele. Nelíbí se nám však, že MPO navrhlo změnu, aniž by spočítalo dopad na jednotlivé typy odběratelů elektřiny. Dá se přitom očekávat, že změna výpočtu příspěvku by se negativně dotkla malých a středních podniků a také domácností.
V současnosti činí příspěvek na podporované zdroje 495 Kč za každou odebranou megawatthodinu. Na celkových poplatcích se podílí přibližně 10 %. Kolik by měl činit paušál za jistič?
To je další nevyjasněná otázka. V zákoně totiž žádná výše paušálu nebyla uvedena. Konkrétní částka se má stanovit vyhláškou, což je sice pro instituce jednodušší, ale… Vyhláška neprochází sněmovnou ani Senátem a ministerstvo v ní může prakticky navrhnout cokoli a my máme omezené možnosti, jak do schvalovacího procesu zasáhnout.
Nicméně, jde opravdu o tak závažnou změnu? Předpokládám, že čím větší jistič, tím větší odběr elektřiny.
Tato úměra úplně neplatí. Pokud jde o byt, tak u toho by to bylo ještě spravedlivé, protože spotřeba odpovídá velikosti jističe. Stejně tak by problém neměly ani velké podniky, které mají přesně nadimenzované kapacity na výrobu. Spousta lidí má ale chaty, provozovny, garáže, kde již velikost jističe nemusí spotřebě odpovídat. Dotklo by se to rovněž malých a středních podniků.
V důvodové zprávě k zákonu však bylo uvedeno, že návrh vyplývá z požadavků Evropské komise (EK).
Já už jsem skeptický, co se týká údajných požadavků EK, jelikož EK dnes funguje jako zaklínadlo. Pozice EU je nečitelná – německý systém podpory obnovitelných zdrojů je obdobný jako český, navíc ještě masivnější, ale výběr prostředků tam zůstává dál vázaný na spotřebu.
Běžně se stává, že vedeme diskuze nad zákony či vyhláškami a někdo přijde a řekne: „ale EK to po nás chce a my to musíme udělat. Byl bych proto velmi opatrný, jelikož jsme někdy papežtější než papež. Je potřeba jít do detailu a zjistit, co vlastně EK přesně chce. Kolikrát pak člověk zjistí, že nám dávají velkou míru svobody.
Druhý bod, který vám vadil, bylo snížení podpory na obnovitelné zdroje, které by navíc platilo s retroaktivním účinkem.
Tento bod byl asi nejzásadnějším problémem. Naštěstí už jej MPO vyřadilo po opakované kritice Legislativní rady vlády, že jde o retroaktivní opatření v rozporu s garantovanými podmínkami danými zákonem. Jednání úředníků bylo natolik nepochopitelné, že je dobré si připomenout, oč v celé kauze šlo: V roce 2005 vyšel zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterým stát stanovil konkrétní podmínky rozvoje obnovitelných zdrojů, aby splnil požadavek EK. Česká republika pro naplnění závazku k EU zvolila systém výkupních cen a zelených bonusů. Zákonem jsou podmínky garantovány na následujících 15 let. Vyhláškou pak ERÚ rozložilo podporu na 20 let a pomohlo tak meziročně snížit zatížení spotřebitelů elektřiny, kteří podporu hradí. Řada lidí si tak řekla, že garance státu vypadá dobře, a že do toho jako do podnikatelského záměru půjdou. A protože neměli peníze, tak šli do bank a banky na základě této státní garance naúvěrovaly peníze. Mimochodem se jedná o stovky miliard korun. Jak je vidět, mýtus, že jde o skupinu zbohatlíků, kteří vydělávají na státu, není pravdivý.
No a teď stát po 10 letech řekl, že má pocit, že garantoval lidem moc a že to chce změnit. Na jednu stranu stát samozřejmě může upravovat podmínky podnikání. Pokud teď stát řekne, že změny platí od roku 2016 pro všechny nové obnovitelné zdroje, lidé vědí, na čem jsou a mohou si vše rozmyslet. Nelze však změny aplikovat retroaktivně na zařízení, která fungují a která měla garantované podmínky. Pokud by retroaktivní snížení podpory prošlo, stoprocentně by byly arbitráže.
Co tedy v tomto ohledu MPO navrhlo?
De facto by se zavedl strop pro určité množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, za které by provozovatel dostal podporu. Cokoliv nad toto množství by již bylo bez garantovaných výkupních cen nebo zeleného bonusu. Došlo by tak ke zneužití jednoho z parametrů, který při stanovování podpory sloužil pouze jako minimální, informativní hodnota.
Dokážete říci, co by to znamenalo pro podnikatele, kdyby zastropování a snížení podpory prošlo?
Drobných provozovatelů existuje zhruba 25 tisíc. Dopady se ale přesně vyčíslit nedají, protože v zákoně chybí přesná čísla. Jestliže však vezmete v potaz počet podnikatelů a výši zaúvěrování 100 miliard korun, jde o vážný problém. Nejvíce by takové opatření dopadlo na provozovatele zdrojů spalujících biomasu, neboť u nich vyhláška stanovovala velmi nízké minimální hodnoty a provozovatelé často investovali do dražších technologií. Opatření by také znevýhodnilo provozovatele slunečních elektráren, zejména těch, kteří mají zdroje na jižní Moravě nebo investovali do vysoce účinných panelů a dalších technologií.
Myslíte, že by to mohlo mít až existenční dopady na velkou část podnikatelů?
Negativní dopad by byl hlavně pro provozovatele solárních elektráren. Ti se již musí potýkat se snížením garantovaných podmínek formou solárního odvodu. Další změna garancí by pro řadu z nich mohla být likvidační. Musíme si také uvědomit dopad na celé podnikatelské prostředí. Opakovaná změna podmínek daných zákony posouvá Česko někam za hranice východu z Evropy. Jak pak chceme nalákat zajímavé zahraniční investice, když vláda mění zákony a garance jak na běžícím páse?
Vít Jásek (* 1974)
Po studiu na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Liberci získal titul Bc. na Theologickém semináři MBC&S v Baltimore, MD, USA. Mnoho let pracoval jako projektový manažer v oblasti vývoje nových služeb a společenské odpovědnosti firem (CSR). Od r. 2005 byl aktivní v oblasti Public Affairs. V r. 2010 se stal ředitelem sekce pojišťoven a finančních služeb UZS ČR. V únoru 2014 byl jmenován výkonným ředitelem UZS ČR.
Novele jste také vytýkali ustanovení, která se týkají Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě snížení transparentnosti se posilují jeho kontrolní pravomoci. Jaká z těchto dvou věcí byla pro vás větší problém?
Návrh, který MPO připravilo po meziresortním připomínkovém řízení, byl opravdu absurdní. MPO v něm totiž akceptovalo zejména připomínky, které předložilo samotné ERÚ a které z této instituce dělaly “superúřad“. Když to přeženu, mohl by k vám přijít úředník, vejít do domu a kontrolovat cokoliv. V současnosti už přitom máme platné zákony, které kontrolní činnost dostatečně pokrývají. Stát má dostatek represivních nástrojů, takže nechápu, proč chce další. Na věty, že jsou potřeba zavést represe ze strany státu, začínám být už alergický. Stát podle mě předjímá, že všichni jsou lumpové. Ano, všude existují lumpové, poctivých je však mnohem více. Naštěstí masivní kritika těchto návrhů z naší strany nebo od Hospodářské komory ČR vedla k zpřesnění chybně formulovaných návrhů. Stále však považuji za neuvěřitelné, že vůbec ministerstvo nebo státní úřad může s podobnými myšlenkami přijít a snažit se je prosadit do zákonů.
Které všechny pravomoci by úřad získal oproti stávajícímu stavu?
Jak jsme uvedli v dopise, nově by mohli zaměstnanci ERÚ získat právo k přístupu do uzavřených skříní, obchodních prostor nebo počítačů regulovaných společností.
Návrh dále počítal s tím, že by se zavedlo neomezené ručení osob v oboru šetrné energetiky. Co se myslelo neomezeným ručením?
Dneska, když založíte s.r.o, ručíte za závazky společnosti v omezené míře. V případě obnovitelných zdrojů to mělo být jinak. Ručení mělo být stejné jako u fyzické osoby – celým svým majetkem. Tento návrh byl dalším, racionálním chápáním těžko uvěřitelným, pokusem, jak zasáhnout do podpory obnovitelných zdrojů. I tento nápad byl z kategorie, kdy si MPO nechtělo nechat vysvětlit od dotčených podnikatelských sdružení, že jde o úplný nesmysl v rozporu s korporátním právem. Naštěstí zasáhli vládní legislativci a návrh musel z novely zmizet. Téměř se zdá, že Legislativní rada vlády je poslední záchranné místo před libovůlí ministerských úředníků. Jenže to také bohužel odhaluje systémová selhání a nekompetentnost některých lidí na MPO.
Nově se měl zavést též poplatek za přístup do distribučních sítí místo jiných příspěvků. Byla v zákoně stanovena výše poplatku? A dokážete odhadnout, jak by se to dotklo podnikatelů?
V návrhu žádná přesná čísla uvedena nebyla, takže dopady na podnikatele nelze předjímat. A přesně chybějící kvantifikace nás na zákoně nejvíce zaráží. Přijde nám, že byl ušitý horkou jehlou. Když jsme MPO vyzvali, aby spočítali dopady na podnikatele, odvětili nám, že to je složité a že to nestihli. Legislativní rada vlády naštěstí zákon před několika týdny vrátila k přepracovaní, protože uznala, že v něm jsou velké mezery.
Když to vezmu od začátku. MPO předložilo návrh zákona, který šel před dvěma měsíci do vnějšího připomínkového řízení. My jsme podali připomínky, které v podstatě kopírovaly náš otevřený dopis. Když jsme přišli na vypořádání připomínek, s úředníky jsme se neshodli. Ale to je v pořádku. Na to konto jsme řekli, že když se neshodneme, chceme jednat s panem ministrem. Iniciovali jsme schůzku, která se má uskutečnit 14. října, V mezidobí jsme zjistili, že nejsme jediní, kdo proti zákonu bojuje. Proti se staví například i ministerstvo zemědělství, zaměstnavatelské svazy jako Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nebo Hospodářská komora ČR. Po vypořádání připomínek šel zákon do Legislativní rady vlády, která jej vrátila k přepracování.
Mezitím se naštěstí hnuly ledy a většina z výše uvedených problémů by ze zákona měla vypadnout. Téma ale zůstává aktuální a chceme ho neustále omílat dokola, protože hrozí, že podobné věci budou znova navrhovány. My potřebujeme téma dobře vyargumentovat, abychom zajistili podnikatelům stabilitu.
Kdyby se vaše připomínky do návrhu zákona nepromítly, co byste dělali?
Jak jsem říkal, za týden máme jednání s panem ministrem, kde bychom naše argumenty zopakovali a připomněli riziko arbitráží. Pokud bychom ani tam neuspěli, zkusili bychom iniciovat jednání s premiérem. Naštěstí ty největší extrémy z návrhu novely vypadly. Teď je důležité, aby se podobná situace neopakovala.
ČLÁNKY DO MAILU