Senát Spojených států nedávno posvětil svým hlasováním záchranný plán na podporu americké ekonomiky, s kterým přišel nový americký prezident Barack Obama. Ten si ve své nové prezidentské funkci zatím moc neodpočinul. Kromě zachraňování tamní ekonomiky se musí také utkat s přehnaným očekáváním, které do něj jeho ovečky vkládají. A že nejsou malá. Navíc, jak se zdá, záchranný plán nemusí být kýženou pomocí, ale mohutným propadákem, který na dlouho spláchne celou Ameriku i s Obamou.
Očekávání nad očekávání
Barack Obama se výrazněji vtiskl Američanům do mysli ve chvíli, kdy byla jejich převážná většina znechucená a unavená neměnnou politikou George Bushe. Ten si přes původně sympatickou ráznost v boji proti terorismu poštval většinu váhavých voličů právě svými operacemi v Iráku. Společně s informacemi o praktikách ve věznici na Guatanamu nebo vlažným postojem k otázkám klimatických změn se stal nepohodlným. A to i pro svou stranu, na kterou vrhl stín. Když se pak na scéně objevil Obama jako princ na koni, tak neokoukaný, smělý a pln ideálů, snadno k němu začali američtí občané vzhlížet jako na modlu, která dá vše do pořádku. Obávám se ale, že mnozí jdou se svými nadějemi dál a očekávají nadlidské výkony. Jen někteří jsou si schopni uvědomit, že i ta nejsprávnější rozhodnutí se musí částečně podřídit politickým kompromisům a nezaúčinkují tak rychle, jak by si mnozí přáli. Čtěte více: Ušijí politici finančnímu systému nový kabát?
Na počátku plnil Obama idealistická očekávání do puntíku. Oznámil uzavření guatanamské věznice, vyjednával s Mahmúdem Abbásem o situaci na Blízkém východě, učinil první kroky ke stažení vojáků z Iráku a jal se zabývat otázkou klimatických změn. Poslední a nejvíce přetřásanou novinkou je jeho záchranný plán pro americkou ekonomiku. Tady to už ale začíná trošku skřípat.
Záchranný plán nebo destruktivní tečka?
Záchranný balík financí, který má americké ekonomice přinést opětovné „nakopnutí“ k růstu, by mohl být tím, co nadšeným voličům sejme růžové brýle. Namísto masivní podpory podnikatelských aktivit vypadá plán sestavený demokraty spíše jako Santa Clausův vánoční seznam. Podle amerických médií a ekonomů se má totiž tato obří finanční injekce, která zdvojnásobí už tak vysoký deficit státního rozpočtu, rozdrobit ponejvíce mezi projekty, které demokrati nikdy nemohli financovat v takové míře jako nyní. Podpory v nezaměstnanosti, příspěvky na zdravotní péči, dotace na péči o děti a další podobné projekty nepřinesou kýžené efekty, díky nimž se Amerika hluboce zadluží. Nemají totiž příliš velký potenciál podporovat vznik nových pracovních míst a podnikatelskou činnost. Čtěte více: Ameriku povede Obama, skutečně přinese změnu?
Podporujete Baracka Obamu?
Projekty veřejných staveb, jako je výstavba mostů či silnic, bude podle nynějšího plánu podpořena pouze zhruba 30 miliardami dolarů. Dalších 40 miliard by mělo jít na modernizaci elektrických a telekomunikačních sítí a další infrastrukturu. Zbylá část balíčku vyčleněná novým projektům je určena využití obnovitelných zdrojů energie či hromadné dopravě. Upírat prospěšnost těmto investicím nehodlám, nyní je ale prioritnější podnikání, které je schopno ekonomiku nastartovat. Nemohu nezmínit ani snížení korporátních daní, na které zbylo směšných 20 miliard dolarů.
Velkorysá celá jedna čtvrtina podpory je určena pro podobné vládní programy jako je zdravotní péče o chudé nebo distribuce potravinových poukázek. Výsledek? Opět příliš malý nebo žádný potenciál pro vznik nových pracovních míst. Jak mají Američané v době, kterou charakterizuje rychlý úbytek pracovních míst, utrácet své výplaty, když žádné mít nebudou? Čtěte více: Barack Obama se včera stal novým americkým prezidentem. Jaké jsou jeho plány pro ekonomiku?
Ačkoli Obamu podporuji, nezamlouvá se mi skutečnost, že cílení finanční podpory původně slíbil projednat i s republikány. To se však nestalo, o čemž svědčí i výsledky hlasování. Sněmovnou prošel 838 miliardový plán bez jediného hlasu z řad republikánů. Senát poskytl republikánské hlasy tři. Jak se ukazuje, možná Obama zapomněl své ideály na záchranu ekonomiky za vraty sídla jeho demokratické strany. Balík je tak postaven na obrovských vládních výdajích, podpora firem už tak velká není. Aby neskončila na ulici většina střední a nižší americké třídy, mělo by se investovat s citem ekonoma, ne se záměry prosociálního populisty, který chce vyhrát i příští volby.
ČLÁNKY DO MAILU