Je podnikání na malém městě utopie, nebo odvážná vize?

Africké přísloví tvrdí: Mnoho malých lidí, kteří dělají na mnoha malých místech mnoho malých věcí, může změnit tvář světa. Pro lokální podnikání je výstižné.

Když spolek Náruč, který se věnuje lidem s mentálním a duševním onemocněním, hledal smysluplné zaměstnání pro své klienty, chtěl získávat své vlastní finanční prostředky a nebýt tolik závislý na dotacích a darech, začal se sociálním podnikáním. Tak vznik kavárny Modrý domeček v Řevnicích popisuje Zuzana Dudáková, ředitelka Náruče. Kavárna byla jasná volba, protože jednak v Řevnicích žádná nebyla a také jsme se inspirovali u podobných projektů v zahraničí, kde právě v kavárnách lidé se zdravotním postižením často pracují, vysvětluje.

Aby bylo kde koupit rohlík

Kavárna funguje už deset let a její provozovatelé vědí, že získat zákazníky mohou jen kvalitou a tím, že budou stále přicházet s něčím novým. To, že zaměstnáváme kolegy se zdravotním postižením, je přidanou hodnotou, kterou někteří vnímají a oceňují, někteří návštěvníci to ale vůbec neregistrují, říká Zuzana Dudáková. Kavárna je přirozeně místem setkávání a tohle své poslání šíří i dál směrem k místní podnikatelské komunitě. Aby místní podnikatele lidé z Náruče trochu motivovali, pořádají řevnický rodinný festival Hravě zdravě. Tady mají všichni zdejší podnikatelé příležitost prezentovat se, připravit něco zajímavého, prodávat své zboží na náměstí, popisuje ředitelka sdružení další aktivitu.

Čtěte také: Chystají se otevřít kavárnu s pekárnou a květinářstvím. Jaké potřebují živnosti

Server Podnikatel.cz také zajímalo, jaké sny sní Zuzana Dudáková ohledně místa, kde Modrý domeček funguje. Pokud byste se mohla zasnít a představit si Řevnice takové, jaké byste si je přála, a takové, které by nejvíce vyhovovaly vašemu podnikání, co by v nich bylo jinak, než je teď, a proč? – zeptal se. Přála bych si, aby se Řevnice staly živým a pohodovým městem jak pro jeho obyvatele, tak pro návštěvníky, prozrazuje. Znamená to pro ni čisté a upravené náměstí, kde se něco děje. Ráda by ve městě viděla pravidelné trhy, malé obchůdky a provozovny, kde si můžou zákazníci po celý den koupit pečivo, mléko nebo si nechat spravit boty. Přála bych si samozřejmě také nadšené občany – zákazníky, kteří všech těchto služeb hojně a pravidelně využívají a podněcují místní podnikatele k novým nápadům, dodává.

Uvádí, že často slyší, jak si někteří podnikatelé stěžují, že odpoledne nic neprodají, po páté je v Řevnicích mrtvo a nevyplatí se mít otevřeno déle. Upřímně si myslím, že kdyby měly obchody co prodávat, jejich nabídka i prezentace výrobků byla atraktivní, nemusí se o své zákazníky bát, věří Zuzana Dudáková. Nediví se, že si místní lidé, kteří pracují v Praze, udělají rychlý nákup raději cestou na pražském hlavním nádraží, když po čtvrté už v Řevnicích neseženou ani rohlík.

V hejnu letí bílé vrány

Situace v Řevnicích, z hlavního města vzdálených zhruba třicet kilometrů, připomíná i mnohá jiná menší města (nebo při detailnějším pohledu čtvrti větších měst, které často také žijí svým vlastním životem – například pražské Vršovice, jejichž proměnu začala kavárna V lese, Vinohrady, Karlín nebo Holešovice). Někdy je v nich trochu mrtvo. A pak se najde odvážlivec, který má vizi, chuť podnikat a touhu proměnit místní stereotypy, nabalí na sebe další odvážné. Zřejmě jsou to lidé, které Chip a Dan Heathovi, autoři a univerzitní učitelé, jež se zabývají tématem změny (Proměna. Jak věci změnit, když je změna zdánlivě nemožná, Jan Melvil Publishing 2011), označují za bílé vrány.

Čtěte také: Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu

Bílými vranami jsou lidé, kteří v obdobných podmínkách dokáží fungovat jinak než ostatní, s větším úspěchem a se zaměřením na to, co funguje (místo toho, aby se soustředili na nekonečnou analýzu problémů a toho, co nejde), ukazují cestu. Jsou to lidé, kteří se vymknou sdílené rutině a s tvořivostí hledají jiné cesty. I tam, kde je to složité. I v neúspěchu se skrývá kus úspěchu, tvrdí Heathovi. Tyto záblesky úspěchu – tato světlá místa či bílé vrány – mohou osvítit naši cestu k akci a zažehnout jiskřičku naděje, že změna je možná.

V centru terče jsou lidé

I při soustředění pouze na kavárnice a kavárníky by bylo možné shromáždit celé hejno bílých vran. Například z pražírny kávy Kafein nebo mobilní kavárny Kávové zrnko v Krnově či z kavárny Jiný kafe v Dobrušce. Ostatně, další africké přísloví, které připomíná jihoafrický kouč a školitel Jabu Mashinini (v knize Sny o koučování, Dar Ibn Rushd 2014), zní: Umuntu ngumuntu ngabantu – Člověk se stává člověkem skrz lidi.

Zkusmá parafráze – podnikatel se stává podnikatelem skrz lidi (spolupracovníky, zákazníky, komunitu, fanoušky…). Neobsazená volná místa a nedostatek vhodných lidí na trhu práce způsobily, že se lidé stali (vedle EET) jedním z klíčových podnikatelských témat dneška. A firmy proto mění své stereotypy. Některé rychleji, jiné s větší neochotou.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Čtěte také: Jak jsem se naštval a díky tomu založil start-up

Třeba stereotypy, které se týkají recruitmentu – hledání a výběru zaměstnanců. Podle Ladislava Kučery, ředitele společnosti Hays, jež se zabývá získáváním specialistů a nedávno představila pravidelnou komplexní statistickou studii zaměřenou na trh práce ve 33 zemích z celého světa, je dnes rychlost výběru pro firmy klíčová. Žádaný kandidát totiž podle něj dnes dostává čtyři až osm nabídek od potenciálních zaměstnavatelů týdně. A to je důvod, proč podle něj některé firmy srazily výběr takových zaměstnanců na dva dny. Třetí den už prostě může být kandidát „zadaný“.

Malé firmy však mohou mít v boji o talenty výhodu. Talentovaní se tu setkávají s větší škálou práce, tvrdí Ladislav Kučera. Mohou mít větší prostor pro seberozvoj nebo vzdělávání, protože jejich práce je méně úzce vymezená a často přesahuje obory. Podle jiného průzkumu, který pochází od ManpowerGroup Solutions, je pro novou generaci uchazečů v práci důležitá možnost postupu. Přitom 37 % zaměstnanců souhlasí s tvrzením „Neustále hledám novou pracovní příležitost“. Zaměstnavatelé musí usilovat o to, stát se preferovanými zaměstnavateli na trhu práce. Firmy musí vytvořit takovou podnikovou kulturu, kterou lidi nebudou chtít opouštět. Značka zaměstnavatele a důvěra jsou dnes klíčové složky, komentuje zjištění Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.

Utopie, nebo odvážná vize?

Ačkoliv to ze širší perspektivy a podle aktuálních debat občas vypadá, že se podnikatel stává podnikatelem nikoliv skrz lidi, ale skrz technologie. Že lidi nahradí roboti. Přitom i Národní iniciativa Průmysl 4.0, která tematizuje současnou a budoucí průmyslovou revoluci založenou na digitalizaci, robotizaci a dalších technologiích, hodně uvažuje o lidech a vztazích. Úvahy o tak zvaných chytrých továrnách, jejichž hlavním stavebním prvkem budou kyberneticko-fyzikální systémy, se v iniciativě soustředí i na vztahy: Dojde k principiální redefinici vazeb mezi zákazníky, výrobci a dodavateli, stejně tak i ke změně způsobu komunikace mezi člověkem a strojem. […] Lidé v nich nebudou vykonávat fyzicky těžkou a rutinní práci, ale bude jim dán prostor pro kreativní práci. […] Pracovní flexibilita jim pak umožní lépe než dřív skloubit svůj soukromý a pracovní život.

Utopie? Odvážná vize? Za přípravou první testovací chytré továrny v Česku každopádně stojí bílé vrány z Regionální hospodářské komory Brno a Strojírenského klastru 4.0. A jak souvisí Řevnice s chytrou továrnou na Moravě? I kavárna v malém městě může někomu připadat jako odvážná vize, jinému jako utopie. Podnikatelská realita je mnohovrstevnatá. Podnikatelé se svými sny ovlivňují komunitu. Realitu ovlivňují lidé a závisí na nich. Bez ohledu na to, jestli jde o místní nebo globální výzvy a perspektivy – mají totiž stejnou váhu.