Má smysl se pouštět do nového podnikání, pokud jste již dříve podnikali a váš projekt skončil krachem? Podle některých podnikatelů má větší šanci na úspěch ten, kdo již zkrachoval, jelikož si už prošel některými chybami, a pokud se poučil, nebude je opakovat. Podle jiných to zase bankrotáři mají tzv. v sobě a kdo zkrachuje jednou, zkrachuje i podruhé, potřetí atd. Zeptali jsme se pěti podnikatelským matadorů, jaký na to mají názor oni.
Nakolik je podle vás pro start nového podnikání určující, pokud už dotyčný dříve podnikal a zkrachoval? Zažil jste už někdy krach? A pokud ne, kdybyste zkrachoval, šel byste do podnikání znova?
Ondřej Bartoš, investor a partner v investičním fondu Credo Ventures
Je mi výrazně bližší názor, ze předchozí krach podnikatele může posílit, rozhodně pro mě krach není diskvalifikující pro rozhodování o investici. Daleko důležitější je pro mě ale způsob, jakým takový krach proběhl, jak se při něm podnikatel choval a co si o jeho chováni myslí jeho zaměstnanci, spolupracovníci nebo zákazníci. Způsob chování totiž, zvláště v mezních situacích, o člověku prozradí mnoho.
Šimon Rákosník, spolumajitel Rubikon PR
Když se zeptáte, jak chyby, „faily“ nebo bankroty v podnikání hodnotí největší businessové hvězdy (včetně úspěšných českých podnikatelů), dostanete téměř vždy stejnou odpověď: chyby jsou dobré, posunují vás dál, učíte se z nich. Osobně to mohu jen potvrdit. Podnikám necelé čtyři roky a svůj úděl chyb a přešlapů jsem si určitě ještě nevybral. Krach za sebou nemám a doufám, že mému podnikání už nehrozí. Jak říká investorka Margareta Křížová, business je zejména o selských počtech a zdravém rozumu. To, co pro udržení firmy potřebujete, se lze naučit poměrně rychle.
Musíme si uvědomit, že úspěšní lidé (takoví, kteří pak o svých zkušenostech mluví na „failconech“) bankrotují většinou v riskantních, pionýrských projektech. Vsadí investiční kapitál na něco, co nevyjde, ale co mělo velký potenciál. A pak to zkusí znovu a jinak a ono to vyjde. Pokud někdo zkrachuje v „provařeném“ businessu, v němž úspěch přinášejí „jen“ rozumná rozhodnutí o investicích, umění prodávat a schopnost uhlídat náklady, je asi něco špatně. Nemyslím si tedy, že „bankrotář“ je automaticky předurčen k neustálému opakování neúspěchu. Ten opakuje jen špatný podnikatel.
O druhém pokusu v podnikání bych určitě uvažoval. Firmy už snad trochu „dělat umím“ a je hodně věcí, které bych podruhé udělal jinak a měl proto méně stresu. Záleželo by samozřejmě na mnoha okolnostech, včetně těch rodinných.
Václav Hodek, spolumajitel společnosti LWi
Vyloženě zkrachování se mi zatím, a to musím zaklepat, vyhnulo. Tedy alespoň v tom smyslu, že by tím skončila celá společnost. Nicméně v průběhu let jsem se setkal s řadou menších krachů a to obvykle tak, že zkrachoval projekt nebo nějaká konkrétnější aktivita.
Vždy to bylo samozřejmě vysilující, stresující a nepříjemné, ale zpětně bych za tyto pády jednoznačně poděkoval, protože mi hodně pomohly uvědomit si věci, které jsou skutečně důležité, co bych měl dělat a co bych naopak dělat neměl.
Určitě zkrachuje po druhé, po třetí, po páté i po desáté někdo, kdo není schopen se z chyb poučit. Na toho, kdo je schopen se poučit, se vztahuje věc, kterou mi právě v jedné takové těžké době řekl dobrý přítel, a to, že jsem poznal už tolik cest, jak věci nedělat, že už mi zůstane jen jedna správná cesta.
Michal Jirek, provozovatel e-shopu Cerstvakava.cz
Nemyslím, že by se tohle dalo zobecnit dle uváděných pohledů bez dalších souvislostí. Dle mého názoru záleží na konkrétním podnikateli, jestli se z chyb dokáže poučit, jestli vůbec jde o člověka, pro kterého je podnikání vhodným způsobem práce a jaké má odhodlání a možnosti se do restartu svého businessu pustit. To a spousta dalších faktorů (business plán, tržní podmínky, …) pak rozhodne o tom, jestli bude mít větší šanci na úspěch, nebo bude krachovat znovu i znovu.
Já osobně jsem něco, čemu se dá říkat krach, zažil. Když jsem koupil projekt Cerstvakava.cz, zjistil jsem, že místo avizovaného zisku cca 60 tis. Kč měsíčně je každý měsíc asi 20 tis. Kč ve ztrátě, že má závazky, o kterých jsem nevěděl, a další nepříjemnosti. Takže jsem v něm utopil 4krát víc peněz, než jsem měl v plánu (a prakticky šlo o veškeré mé finance), a byl jsem na nule. A stál jsem před rozhodnutím se na všechno vykašlat a začít někde jinde, s něčím jiným, nějak jinak, nebo se pokusit celý projekt postavit na nohy a získat zpět vše, o co jsem přišel. Myslím, že i zoufalství a „naštvanost“ byly jedněmi z motorů, které mě nastartovaly a přiměly zvolit si druhou variantu. Takže ano, šel jsem do toho znova a myslím, že pokud na mě ještě nějaký krach čeká, pak mě ani ten od dalšího podnikání nezastaví.
Jindřich Šaur, majitel společnosti ACMT
Osobně si myslím, že hodně záleží na oboru podnikání. Někde se na bankrot může pohlížet jako na běžnou věc, jinde bude naopak nepřekonatelnou překážkou. Věřím, že bankrot může člověka znovu „nakopnout“ a ten se pak pustí do podnikání s ještě větší vervou. Nicméně, pokud bych měl na výběr, vždy bych raději spolupracoval s člověkem, který za sebou bankrot nemá. V oboru informačních technologií je to hodně o důvěře mezi jednotlivými stranami. Klient nám svěřuje všechna svoje data a věří tomu, že je o ně dobře postaráno. Ztratíte-li důvěru, můžete začít shánět pole a zemědělskou techniku, abyste začal podnikat v úplně odlišném oboru a s jinými klienty.
Vlastní zkušenost s bankrotem naštěstí nemám a nejsem tedy schopen vyhodnotit, jaká je to zátěž, ať již finanční nebo psychická. Ale dá-li se to přežít, pak je snad vždycky možnost zkusit to znovu.
Perexové foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU