Svým způsobem velmi zajímavý článek.
Razítka samozřejmě nejsou pozůstatkem komunismu, jak někdo uvedl. Navázaly na pečetě a z nich si převzaly i některé významy. Některé, mylně, přežívají do dnes a objevily se i v tomto článku - např. "...jediný, kdo ho potřebuje, je notář a podobně, tedy kulaté razítko". Správně by mělo být úřední razítko (není definováno jen tzv. kulatým tvarem), neboť kulaté razítko může mít účetní a dávat jej na vystavené faktury. Kulaté razítko samo o sobě není nijak významnější než obdélníkové či čtvercové. Obdobně to platí o barvách – červeně otištěné razítko není významnější, než otištěné černě.
Použití tzv. kulatého razítka je např. velmi vhodné na vydávané certifikáty různými školícími společnostmi.
Pravdou je však, že platí celá řada pravidel pro otisk razítka, příp. i pro umístění podpisu. Pokud se použije razítko, je vhodné tato pravidla ctít. Ta základní můžete nalézt na:
Ano, to je zažité. Pravda je však taková, že tvar razítka sám o sobě nemá žádný preferenční význam. Tvar tzv. kulatého razítka má význam pouze z hlediska jeho umístění na dokumentu a případně v souvislosti s tím umístění podpisu. Tedy tzv. kulaté razítko má stejnou "váhu" jako obdélníkové, elipsovité či trojúhelníkové apod.
Co se týče kulatého razítka se státním znakem, tak to má opravdu trochu jiné postavení (jsou nejen významově nadřazena ostatním razítkům, ale je omezeno jejich použití). Státní znak v razítku nesmí použít každý, ale pouze ten, komu to umožňuje právní předpis (úřední razítko na rozhodnutích a jiných úředních aktech nebo na listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydaných při výkonu zákonem stanovené působnosti). Navíc, v některých případech, je stanoven i průměr razítka (úřední razítko).
Oprávněnost použít v razítku státní znak jej činí významnějším.