Návrh na snížení DPH obsahuje novela zákona o evidenci tržeb, která mimo jiné zavádí offline režim pro drobné podnikatele či startuje poslední dvě vlny EET. Přeřazení do druhé snížené sazby se má dotknout například kadeřnických a holičských služeb nebo služeb čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Novela, kterou před několika měsíci schválila vláda, se nyní nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.
Čtěte také: Kdo, kdy a jak bude moct využít offline evidenci tržeb místo #EET?
Komu všemu má klesnout DPH
Součástí novely zákona o evidenci tržeb je i přeřazení některých služeb a některého zboží do druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %:
- úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné, resp. jeho část) – kód CZ-CPA 36.00.2,
- odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné) – kód CZ-CPA 37,
- stravovací služby a podávání nápojů (s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o dani z přidané hodnoty, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů; to neplatí pro točené pivo) – kód CZ-CPA 56,
- služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech – kód CZ-CPA 81.21.10,
- služby mytí oken prováděné v domácnostech – kód CZ-CPA 81.22.11,
- domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany – kód CZ-CPA 88.10, 88.91,
- drobné opravy obuvi a kožených výrobků – kód CZ-CPA 95.23,
- drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků – kód CZ CPA 95.29.11,
- drobné opravy jízdních kol – kód CZ-CPA 95.29.12,
- kadeřnické a holičské služby – kód CZ-CPA 96.02.
Některé výše zmíněné služby (například stravovací služby nebo služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech) nyní spadají do první snížené sazby, jiné pak (kadeřnické a holičské služby nebo třeba drobné opravy jízdních kol) dokonce do základní.
Co se týká zboží, bude druhé snížené sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 10 % podléhat pitná voda dodávaná vodovodem pro veřejnou potřebu – kód nomenklatury celního sazebníku 2201.
V souvislosti s návrhem na zařazení stravovacích služeb do druhé snížené sazby 10 % ovšem ministerstvo financí upozorňuje, že u dodání zboží (potravin) se bude i nadále uplatňovat účinná sazba daně dle typu dodávané potraviny, a to ačkoliv toto zboží (např. jídlo „s sebou“) dodává restaurační či ostatní zařízení poskytující zejména stravovací služby.
Důvod pro snížení DPH? Nedají se efektivně kontrolovat
Ačkoli ministerstvo financí k zákonu uvádí, že nižší sazba DPH bude některým oborům kompenzovat náklady na zavedení EET, není to hlavní důvod přeřazení. Jak ministerstvo financí upřesňuje v důvodové zprávě k novele, navrhovaná změna v oblasti daně z přidané hodnoty se týká především zboží a služeb, u kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Jedná se o poskytnutí služeb, kde poskytovatel i konečný zákazník mohou realizovat transakci často skrytě bez jakékoliv evidence či existence přítomnosti třetí strany. Nižší sazba daně z přidané hodnoty tak bude znamenat nižší stimul vyhnout se dani nejen pro poskytovatele, ale i pro zákazníka, který často při nepřiznání transakce přichází například o možnost následné reklamace nepřiznané služby,
píše se v důvodové zprávě.
Podle autorů novely by nemělo mít zavedení EET u služeb při současné aplikaci nižší sazby daně z přidané hodnoty za následek zvýšení motivace k daňovým únikům v podobě nepřiznání daně u těchto specifických služeb, kde z logiky věci ani nemůže docházet k efektivní daňové kontrole. Vzájemné vyvažování povinností kladených na daňové subjekty různými úlevami, které se jim zároveň poskytují, jsou standardním postupem daňové politiky. Změna právní úpravy daně z přidané hodnoty tak bezprostředně souvisí se změnou právní úpravy v oblasti evidence tržeb (byť je právní úprava rozdělena do dvou samostatných zákonů) a přijetí jedné změny bez druhé by bylo z pohledu daňové politiky nekoherentní,
tvrdí ministerstvo.
Podle ministerstva je obecným pozitivním efektem navrhovaného přeřazení položek do nižší sazby daně z přidané hodnoty také to, že se jedná o služby, které mají vysokou přidanou hodnotu lidské práce. Jedná se tak o systémové opatření, které automaticky v době jakékoliv budoucí ekonomické recese podpoří zaměstnanost hlavně v odvětvích s nízkými příjmy a nízkou pracovní kvalifikací,
uvádí důvodová zpráva.
V případě přeřazení sudového piva do druhé snížené sazby má zase dojít k vytvoření konkrétního pozitivního stimulu pro plátce, kteří mají nově profitovat z možnosti uplatnění relativně vyšší sazby daně z přidané hodnoty na vstupu při pořízení sudového piva oproti nižší sazbě daně na výstupu, a tudíž si budou moci uplatňovat vyšší nadměrný odpočet či odvádět nižší daň.
Novela startuje 3. a 4. vlnu EET a přináší offline režim
Kromě snížení sazeb DPH přináší novela i další věci. Zavádí se možnost offline režimu evidence pro podnikatele s hotovostními příjmy do 200 tisíc Kč. Místo EET by podnikatel vystavoval účtenky z bloku, který by si vyzvedl na finančním úřadě. Na konci každého dne by zaznamenal do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každé čtvrtletí by pak zaslal tento formulář na finanční úřad.
Dále se mají rozšířit výjimky z povinnosti evidence tržeb. Jde třeba o těžce zrakově postižené osoby, pro které je v současné době výjimka stanovena nařízením vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, které bude k 31. prosinci 2018 zrušeno. Dále se jedná o platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní sítě, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Navrhuje se také vynětí z evidence tržeb pro tržby z hazardních her a tržby z obchodní letecké dopravy.
Novela opětovně počítá se zavedením EET pro podnikatele, kteří se dle původních plánů měli zapojit v 3. a 4. vlně, ale kvůli rozhodnutí Ústavního soudu bylo jejich zařazení do EET prozatím zrušeno. Ministerstvo chce do evidence opět zařadit některé druhy elektronických plateb, konkrétně se jedná o platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.
Ministerstvo rovněž navrhuje, aby se na účtence opět uvádělo DIČ, a to s výjimkou případů, kdy toto daňové identifikační číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Tato povinnost tak bude dopadat zatím pouze na poplatníky daně z příjmů právnických osob a zahraničních fyzických osob.
ČLÁNKY DO MAILU