Jednoduchá odpověď- stejná pravidla pro všechny. Daně ať platí všichni. Nejen zaměstnanci. Ti tzv. "Podnikatelé " u křesla, ať si nestěžují, vybrali si sami, že tam budou stát a jak dlouho....Nebo se holt měli lépe učit.... Mám tento příklad v rodině - odvádí 20 let minimum na sociální a zdravotní ( u doktora je ona i její děti za měsíc častěji než já a moje děti budeme za celý život....)A daně...ha ha ha ....každoročně 0 od 0 ....zajímavé ne. Jednoduchými počty si spočítáme, že vydělá cca 50000,-/měsíc. A k tomu leta všechny přídavky a příspěvky...To zaměstnaná samoživitelka , co bude po večerech třeba uklízet, aby dětem mohla zaplatit třeba školní obědy a překročí životní minimum třeba o 10kč nedostane nikdy nic...
Stejná pravidla pro všechny - tak to je to jediné, na čem se shodneme. V otázce daní a odvodů se už pohybujete v oblasti dojmonologie a vlhkých snů.
Za mne by pro začátek úplně stačilo, kdyby na výplatní pásce každého zaměstnance bylo uvedeno komplet vše. Tedy i to, co za něj odvádí zaměstnavatel.
Pokus o osvětu toku financí OSVČ:
1. odvody na sociální a zdravotní se platí každý měsíc bez ohledu na výdělek v daném měsíci. Jejich výše je odvislá od zisku v předchozím roce.
2. částku zaplacenou na zdravotním a sociálním pojištění na konci roku OSVČ daní jako zisk, protože tyto platby neovlivňují daňový základ
3. obrat nerovná se zisk. Tak padesát tisíc tržby může být klidně i prodělkem. Ale to je asi na vás moc složitý počítání.
4. daně se platí ze zisku poníženého o odpisy, které jsou naprosto stejné jako u zaměstnance.
Když je podnikání od křesla tak lukrativní, nic nebrání zaměstnané samoživitelce a další brigádou v noci, aby se na všechny zaměstnanecké poměry vykašlala a šla podnikat od křesla taky. Bude na tom dle vašich představ podstatně lépe jak ekonomicky, tak i s dětmi bude více, protože pracovní dobu si bude určovat zcela dle své libovůle.